Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém sídlí v Praze už 4 roky a zatím přinesla české ekonomice 800 milionů korun. Tento týden proběhne druhý ročník Dní otevřených dveří, který zájemcům o program Galileo a satelitní navigaci nabídne prohlídku jinak přísně střežených prostor.
Praha je už čtyři roky sídlem Agentury pro evropský satelitní systém. Co z toho má Česká republika?
Od roku 2012, kdy Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA) do Prahy přestěhovala své sídlo, dosáhl přímý přínos české ekonomice 800 milionů korun. Češi těží především ze spolupráce na projektech vývoje aplikací satelitní navigace. Ve čtvrtek 17. listopadu raketa Ariane 5 vynesla na oběžnou dráhu Země další 4 družice satelitního systému Galileo, čímž se počet satelitů zvýšil na 18 a přiblížilo se tak spuštění prvotních služeb systému.
Jak funguje Galileo:
„Právě probíhající přechod ze zaváděcí fáze do fáze využití programu Galileo potvrzuje důležitost úlohy GSA z hlediska dohledu nad poskytováním služeb a nad bezpečností celého systému,“ říká výkonný ředitel GSA Carlo des Dorides. „Uplynulé 4 roky pro nás byly neuvěřitelně přínosnou zkušeností a v tomto smyslu doufáme pokračovat i nadále,“ říká des Dorides.
Prospěch pro českou vědu i výzkum
- Agentura založená v roce 2004 se přestěhovala v září 2012 do Prahy.
Jediná agentura Evropské unie, jejíž sídlo je v České republice.
V pražském sídle GSA pracuje tým 145 lidí z 21 zemí.
Je to jediná agentura EU zabývající se činností ve vesmíru.
Jednou z firem, které se podílí na projektech financovaných GSA, je i Národní centrum GNSS (GNSS Centre of Excellence), koordinátor projektu CaBilAvi, jehož cílem je rozvoj využití systému EGNOS ve střední Evropě a na Balkáně. „Druhý ročník Dnů otevřených dveří dává návštěvníkům možnost se dozvědět něco více o nás i o řízení projektu z České republiky,“ říká Pavel Dobeš, ředitel Národního centra GNSS. Další projekty, na nichž se podílí české firmy a které budou představeny na Dnech otevřených dveří, se týkají silniční dopravy, železniční přepravy a zeměměřictví.
Financování výzkumu a vývoje EGNSS stále probíhá. Třetí výzva k žádostem o finance z rámcového evropského programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 platí od listopadu a nabízí firmám zdroje ve výši 33 milionů eur. České podniky budou bezpochyby pokračovat v účasti na projektech a budoucnost spolupráce je slibná. „Jde nejen o samotnou finanční částku, ale firmy spoluprací získávají unikátní know-how, které zvyšuje jejich konkurenceschopnost,“ zdůrazňuje Des Dorides.
Otevřené dveře v GSA
Zájemci o vesmírné technologie a navigační systémy budou moci již podruhé navštívit jinak veřejnosti nepřístupné prostory sídla GSA. Letošní ročník Dní otevřených dveří se zaměří na vesmír a účast českých podniků na jeho výzkumu a využití vesmírných technologií. Akce začíná v pátek 2. prosince, kdy je pro školy připraven speciální seminář s názvem „Satelitní navigace + Evropa = GSA“. V sobotu 3. prosince se na přednášky o různých tématech může těšit široká veřejnost: dozví se například o využití satelitní navigace v letectví či o GSA jako centru evropské satelitní navigace.
Po oba dny jsou pro návštěvníky všech věkových kategorií připraveny kvízy, soutěže o ceny, interaktivní výstava s dotykovými obrazovkami nebo letecká výstava. Fanoušci vědy a techniky uvidí model jednoho ze satelitů systému Galileo v různých konfiguracích, budou se moci vyfotografovat ve vesmíru a zkusit přistát s pomocí satelitní navigace.
K čemu využijí satelity běžní lidé? Je díky nim levnější chleba
Využití globálního navigačního satelitního systému (GNSS) se ve světě značně rozšiřuje. V roce 2014 bylo v provozu přibližně 3,6 miliardy přístrojů využívajících signály satelitní navigace a do roku 2019 by měl tento počet stoupnout na sedm miliard. To znamená, že na každého obyvatele Země bude připadat jeden přístroj využívající GNSS.
Přestože existuje celá škála přístrojů využívajících služby a aplikace GNSS, dominantní pozici zaujímají především chytré telefony (v roce 2014 jich bylo ve světě v provozu 3,08 miliardy), které jsou hlavním segmentem využívajícím služeb založených na určení vlastní polohy.
Následují je navigační přístroje do automobilů (260 milionů). Další přístroje už tak početné nejsou, ovšem miliony obyvatel celého světa jsou již dnes závislé na aplikacích GNSS, zejména v takových oborech, jakými jsou doprava, zemědělství, zaměřování a kritická infrastruktura.
V zemědělství je aplikace poměrně jednoduchá - a o to účinnější. Satelitní údaje mohou pomoci produkovat více potravin, efektivněji a laciněji. Největší výhody se projevují u úspory paliva, když se díky datům z družice mohou efektivněji navádět zemědělské stroje. Také se lépe zaměřují pole, efektivně se dá vyhodnocovat také to, jak se vyvíjí úroda a na základě toho měnit plány.
Na počátku 60. let minulého století se američtí vědci v laboratořích aplikované fyziky Johna Hopkinse v Baltimoru začali na objednávku Pentagonu zabývat vývojem nového navigačního systému pro jaderné ponorky vybavené novými raketami Polaris. Využívali k tomu princip měření rádiových signálů vysílaných z pěti satelitů, které obíhaly po oběžné dráze Země. Systém TRANSIT spuštěný v roce 1964 umožňoval posádkám ponorek zjistit jejich přesnou polohu s odchylkou 25 metrů.
V roce 1973 se američtí generálové dohodli na vytvoření jednotného systému satelitní navigace NAVSTAR – GPS (Navigation System Using Timing and Ranging – Global Positioning System). Pro jeho účely bylo v letech 1978–1985 vypuštěno na oběžnou dráhu Země deset navigačních satelitů.
Když v roce 1983 sovětská vojenská stíhačka sestřelila korejské dopravní letadlo KAL 007 s 269 lidmi na palubě, které zabloudilo nad sovětské území na Dálném východě, rozhodl tehdejší americký prezident Ronald Reagan, že dosud striktně vojenský navigační systém bude napříště dostupný i pro civilní využití. Nákladem pěti miliard dolarů tak vznikl úplně nový systém GPS využívající signály z 24 navigačních satelitů vypuštěných na oběžnou dráhu v letech 1989–1994. V současné době jde o nejpoužívanější satelitní navigační systém na světě.
Kromě USA provozuje vlastní systémy satelitní navigace také Rusko (GLONASS) a Čína (BeiDou). V obou případech jde rovněž o systémy určené primárně pro vojenské účely, ovšem lze je využívat i pro civilní aplikace.
Na konci devadesátých let vznikla myšlenka vytvořit evropský výhradně civilní globální družicový polohový systém (GNSS). V březnu 2002 uzavřela Evropská unie s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) dohodu o vybudování navigačního systému nazvaného Galileo. Do roku 2020 by měl tento systém využívající signály ze 30 satelitů umístěných na oběžné dráze kolem Země poskytovat služby všem obyvatelům naší planety.
