Čeští zbrojaři se snaží ve větší míře prorazit v Turecku. Pomoci jim mohou sankce, které na Ankaru kvůli nákupu ruského raketového systému S-400 loni uvalila vláda Donalda Trumpa. Země je odříznuta od nových obchodů s americkými firmami. USA jsou historicky největším vývozcem zbraní do Turecka.
„Tím, že americké firmy jsou tímto, dá se říct, velmi omezeny, tak pro naši firmu jako stoprocentně českou je jednodušší se na tento trh dostat,“ komentuje situaci manažer strojírenské společnosti PBS Velká Bíteš Zdeněk Pavlík.
Turecko se bez dovozu neobejde a Washington zacílil na úřad, který místní obranný průmysl zastřešuje. Jeho šéf ale tvrdí, že ho sankce nezajímají. „S českými firmami máme skvělé vztahy. Chceme rozvinout naši spolupráci na společném vývoji technologií a společných projektech a investicích,“ říká Ismail Demir, prezident Ředitelství obranného průmyslu Turecka.
Země potřebuje produkty ze zahraničí nejen pro vlastní armádu. Partnery intenzivně hledá taky pro výrobu zbraní určených k vývozu.
Zájem je hlavně o turecké bezpilotní letouny
Vztahy Turecka a některých členů NATO jsou na bodu mrazu. Podle českého ministerstva obrany to ale o spolupráci s vládou v Ankaře nerozhoduje.
„Vždy dodržujeme veškerou evropskou i českou legislativu,“ popisuje náměstek ministra obrany Filip Říha. „Pokud je tam prostor a turecký výrobce bude mít nějaký kvalitní výrobek, tak minimálně do nějaké studie proveditelnosti ty jejich výrobky zahrneme.“
Turecké zboží, o které je velký zájem, jsou bezpilotní letouny nasazené v konfliktech v Karabachu, Sýrii či Libyi. Z členských států NATO je letos jako první koupilo Polsko. Zájem o ně oficiálně projevili také v Albánii a Lotyšsku.
