Česká republika zaostává v boji proti viru HPV, který způsobuje několik druhů potenciálně smrtelných nádorů. Zejména ve srovnání se severskými zeměmi, které jsou na nejlepší cestě, aby tam tato nemoc už nezabíjela vůbec. Studie vědců z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze se pokusila zjistit, jak moc se větší proočkovanost vyplatí, ať už z hlediska počtu let dožitých ve zdraví, tak nákladů na případnou léčbu.
HPV virus trápil už neandertálce. Studie ukázala benefity větší proočkovanosti
V Norsku by už v příštím desetiletí mohli v podstatě vymýtit rakovinu děložního čípku. V Česku tato nemoc přitom připraví o život průměrně jednu ženu za třicet hodin. V čem je rozdíl? Zatímco ve Skandinávii a například také v Austrálii jsou na nejlepší cestě k tomu mít proti této nemoci očkovanou drtivou většinu populace, Česká republika se zatím tak daleko nedostala.
Rakovina děložního čípku je totiž způsobená virem HPV, proti kterému existuje účinná vakcína – drtivé většině případů této smrtelné nemoci už tedy umí moderní medicína předcházet. Ale na rozdíl od severských zemí Češi s očkováním stále ještě váhají. Významná část proto, že netuší, že se vůbec očkovat může a že to u nich dává smysl. Vakcínu totiž mohou dostat i muži.
Příběh rakoviny a viru HPV
Když se řekne „rakovina děložního čípku“, nemusí každého hned napadnout, že se tento zdravotní problém může týkat i mužů. Ale on se jich týká. „Musíme se začít bavit o tom, že HPV rakoviny nejsou jen záležitostí žen. Není to jenom rakovina děložního hrdla, jak jsme byli zvyklí,“ uvedl na červnovém kulatém stolu v Poslanecké sněmovně místopředseda výboru pro zdravotnictví Petr Fifka (ODS). „Přitom mohou být nejenom přenašeči HPV infekce, ale mohou také sami HPV asociovanou rakovinou onemocnět.“
Infekce lidským papilomavirem (HPV) je virová infekce, která se přenáší zejména sexuální cestou prostřednictvím přímého kontaktu s nakaženou osobou. Je důležité poznamenat, že používání kondomu nemusí chránit na sto procent, protože HPV může občas postihnout i okolní kůži, která není kondomem chráněná. V současné době je to celosvětově nejrozšířenější sexuálně přenosná infekce. Ale není to žádná novinka, existují důkazy, že touto nemocí trpěli dokonce už neandertálci.
Podle nedávné studie získali moderní lidé virus HPV 16 sexuální cestou od neandertálců. Podle analýz DNA se jím lidé nakazili od svých „bratranců“ asi před 60 tisíci lety. Z toho také vyplývá fakt, že mezi oběma druhy musely probíhat opakované sexuální kontakty. Další výzkumy odhalily, že od neandertálců má moderní člověk také žaludeční vředy a herpes.
Existuje více než stovka typů virů HPV. A necelá polovina z nich může nakazit lidské pohlavní orgány, přičemž čtrnáct typů HPV je značeno za „vysoce rizikové“ a může vyvolat nádorová onemocnění, jako je rakovina děložního čípku u žen. Rakovina děložního čípku je v Evropě po rakovině prsu druhým nejčastějším nádorovým onemocněním postihujícím ženy ve věku od patnácti do čtyřiačtyřiceti let. Ale to není všechno: tyto „vysoce rizikové“ typy HPV totiž mohou způsobovat i další nádorová onemocnění – například řitního kanálu a genitálií a také některá nádorová onemocnění hlavy a krku.
Nákaza HPV není žádný „rozsudek smrti“, v drtivé většině případů infekce samovolně odezní a nezpůsobí vážnější problém. Ale pokud se imunitní systém nedokáže proti viru postavit, pak může infekce v těle přetrvávat. A po několika letech pak vyvolat některé z řady vážných nemocí. „Imunitní systém se s ní většinou vypořádá, nicméně v řadě případů se z infekce může vyvinout rakovina či jiné HPV podmíněné onemocnění. U žen je to nejčastěji karcinom děložního hrdla, u mužů dominují nádory orofaryngu, tedy ústní části hltanu. Počet těchto pacientů neustále roste,“ uvedl na semináři ve sněmovně Milan Vošmik z výboru České onkologické společnosti ČLS JEP. „Z nádoru jsme schopni zjistit, zda jej způsobil vir HPV, a dokonce umíme určit přesně kmen. HPV stojí za karcinomem ústní části hltanu z šedesáti až osmdesáti procent,“ doplnil Vošmik.
S virem se přitom nějakým způsobem během svého života setká většina Čechů. Vakcína umí zařídit, že tato setkání s virem nezpůsobí vážnější problém.
Očkování v Česku
V současné době se mohou nechat očkovat proti papilomaviru jedenáctileté až čtrnáctileté dívky i chlapci, vakcíny jsou jim hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) toho využívá asi sedmdesát procent dívek a přes čtyřicet procent chlapců z ročníku.
K očkování se používají tyto tři očkovací látky, liší se od sebe hlavně tím, jak široké spektrum různých druhů HPV pokrývají:
- Gardasil (k očkování proti HPV 6, 11, 16, 18)
- Gardasil 9 (k očkování proti HPV 6, 11, 16, 18 a dalším pěti sérotypům – 31, 33, 45, 52, 58)
- Cervarix (k očkování proti HPV 16, 18)
Všechny tři účinně brání proti infekci způsobené virovými typy 16 a 18, které jsou prokazatelně nejčastějšími původci karcinomu děložního čípku. Vakcíny tedy působí preventivně jak proti vzniku karcinomu, tak proti vzniku změn, jež by později mohly k nádorovému bujení vést. K dispozici jsou i očkovací látky poskytující ochranu také proti typům HPV 6 a 11, tedy typům, které vyvolávají většinu případů genitálních bradavic.
Pozoruhodné je, že mezi jednotlivými kraji v České republice jsou podle ÚZISu v proočkovanosti významné rozdíly. V Ústeckém nebo Karlovarském kraji je očkováno přes 73 procent dívek, ve Zlínském kraji naopak jen 58,3 procenta. Chlapců bylo v Ústeckém kraji očkováno téměř 52 procent, ve Zlínském necelých 28 procent. Obecně jsou méně proočkované moravské kraje – podle expertů to může být způsobené konzervativnějším postojem v sexualitě na Moravě.
Kromě očkování existují i další způsoby obrany proti viru. Uvažuje se například také o zavedení testu na HPV do preventivních prohlídek u gynekologa pro ženy nad 55 let, dosud je tento test dostupný pro ženy ve věku 35 a 45 let. U starších žen je podle odborníků častější, že přicházejí už se špatně léčitelným nádorem. U některých praktických lékařů je dostupný i samotest, který si žena může uhradit. Projekt má cílit na ženy nad třicet let, které z nějakého důvodu nechodí na gynekologickou prevenci. Vzorek si žena odebere sama v ordinaci praktika, výsledek bude vyhodnocený za dva až tři týdny.
Proč už dávno nejsou všichni naočkovaní?
Očkování podle všech dostupných důkazů pomáhá lidem výrazně předcházet tomu, aby u nich měla nepříjemná nemoc vážný, a dokonce potenciálně smrtelný průběh. Přesto jen málo míst světa dosáhlo v očkování proti HPV takového úspěchu jako právě Skandinávie. Příčin je víc.
Jednak je obecně po covidové pandemii a mnohdy zpolitizovaném „tažení“ proti vakcínám postoj veřejnosti k očkování více negativní než v minulosti. Další rovina se ale týká přímo této nemoci, která je kvůli své sexuálně přenosné povaze stále značně tabuizovaná. Další vrstvu tabuizace přináší fakt, že nejčastěji se virus přenáší při orálním sexu. V řadě zemí se rodiče odmítají k vakcinaci připojit s argumentem, že jejich dcery budou mít během života jediného sexuálního partnera, takže takové očkování nepotřebují.
Naopak, pokud by dívky na očkování šly, mohlo by to v očích takových komunit naznačovat, že jsou připravené žít promiskuitně – a to by mohlo mít pro celou rodinu negativní důsledky.
V některých evropských státech (například Irsko a Dánsko) zase ubylo očkovaných poté, co se zde objevily dokumentární filmy o tom, že by očkování mohlo způsobovat u dívek zdravotní problémy, například chronickou únavu a bolest. Evropská studie z roku 2015 tato podezření vyvrátila; podle ní jde o náhodnou shodu mezi dobou vakcinace a věkem, kdy se u dospívajících objevuje chronický únavový syndrom.
Japonská zkušenost
Velmi příznačná je v tomto ohledu zkušenost z Japonska. Tam se ještě roku 2013 nechávalo očkovat asi 70 procent dospívajících dívek, ale o pět let později zájem o vakcínu klesl na pouhé procento.
Stačila k tomu jedna studie. Japonská média totiž informovala o výsledcích malé předběžné studie na myších, která měla ukázat, že vakcína proti HPV způsobuje poškození mozku. Tyto nikdy nepotvrzené výsledky se spojily s virálními videi na internetu, která poukazovala na (nesouvisející) případy dívek na invalidním vozíčku.
Skupiny bojující proti očkování také obviňovaly vakcínu z toho, že způsobuje chronické bolesti a srdeční a neurologické potíže. Vláda věci nepomohla, když se rozhodla pozastavit aktivní doporučení pro očkování proti HPV, přestože nenašla žádné důkazy, které by potvrzovaly tvrzení protivakcinačních skupin.
Očkování pomáhá nejen individuálním lidem, ale i společnosti
Vědci z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze vypracovali letos studii, v níž se pokusili zjistit, jak moc se očkování vyplatí. Pracovali s pojmem QALY. Ten velmi jednoduše znamená, kolik let ve zdraví ještě daná skupina lidí prožije. Současnou českou populaci jedenáctiletých dívek při proočkovanosti necelých sedmdesát procent čeká v součtu 3,822 milionu let dobrého života ve zdraví. Pokud by se zvedla proočkovanost na úroveň Norska, tedy na devadesát procent, tak by stoupl počet těchto roků na 3,914 milionu.
U jedenáctiletých chlapců by byl přínos podle tohoto výzkumu dokonce ještě větší, protože je u nich nižší proočkovanost. Kdyby se zvýšila z dnešních 42,5 procenta na severských devadesát procent, stoupl by počet QALY z 3,449 milionu na 3,683 milionu.
Takto vysoká čísla nemusejí dávat smysl, proto autoři výzkumu přepočítali výsledky i na jednotlivce: u každé ženy z této skupiny by stoupl počet ve zdraví prožitých let o 1,6 roku, u mužů dokonce o 3,8 let.
Tyto údaje jsou důležité nejen pro každého jednotlivého občana, který se chce rozhodnout, jak naloží se svým životem a se svou budoucností, ale také pro stát. Léčba rakoviny je totiž nesmírně drahá záležitost. Měl by tak vědět, jestli se mu vyplatí nemocné spíše léčit, nebo raději chorobě předcházet. U HPV jsou výsledky jednoznačné: vakcinace je výrazně levnější než léčba. Pokud by výše popsaná skupina jedenáctiletých dívek nebyla vůbec očkovaná, pak by přímé náklady na léčbu vyšly na 3,1 miliardy korun. S dnešním stavem proočkovanosti je to 1,3 miliardy korun a při dosažení devadesáti procent by to bylo „jen“ 711 milionů korun, ukazuje výzkum.
Ještě důležitější jsou ale z hlediska financí nepřímé náklady – ty představují zmařené roky, kdy občan mohl ve zdraví platit daně, živit svou rodinu a přispívat tak společnosti. Ty se sice počítají hůř než náklady přímé, ale autoři práce odhadují, že při devadesátiprocentní proočkovanosti by byly asi osmkrát nižší u žen a devětkrát nižší u mužů. A to autoři přiznávají, že nepočítali se všemi faktory.
„Výsledky naší analýzy ukazují, že současná míra proočkovanosti proti viru HPV přinese v případě jednoho ročníku dětí z hrazené kohorty 11–14 let dlouhodobé úspory ve výši přibližně 2,2 miliardy korun, které by jinak byly vynaloženy na léčbu onemocnění způsobených tímto virem. Kromě toho stát nepřijde o dalších 36,5 milionu korun z budoucích příjmů v důsledku předčasných úmrtí na rakovinu. Zvýšení aktuální proočkovanosti populace, například doočkováním části starších adolescentů a mladých dospělých, by jednoznačně prohloubilo značné ekonomické, ale i zdravotní benefity vakcinačního programu proti lidskému papilomaviru,“ uvedl na semináři ve sněmovně Aleš Tichopád, který tento výzkum vedl.
Co se dá zlepšit
„Podle Světové zdravotnické organizace by pro vymýcení HPV asociovaných karcinomů bylo třeba proočkovat devadesát procent dívek a zvýšit proočkovanost i u chlapců,“ zdůrazňuje místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. „Naším cílem by tedy měla být včasná vakcinace dětí. Vakcíny proti HPV jsou nejúčinnější, pokud jsou podány předtím, než je osoba vystavena viru. Je třeba silně apelovat na rodiče a vysvětlit jim, proč by měli nechat očkovat nejen dcery, ale i syny – před nemocí ochrání nejen je, ale také jejich budoucí partnerky. Na prevenci je třeba dbát i poté, co ‚děti‘ přejdou do péče praktiků pro dospělé,“ dodává Cabrnochová.
Jedním z nejúčinnějších opatření by podle ní mohlo být, aby zdravotní pojišťovny proplácely očkování proti HPV i dětem starším čtrnácti let a také mladým dospělým, kterým v dětství tato možnost z nějakého důvodu unikla a pro které je přitom očkování stále účinné. Na to, aby se právě toto podařilo prosadit, se podle ní teď budou experti soustředit.
