Šimpanzi holdují alkoholu. Potvrzují hypotézu „opilé opice“

Před dvaceti lety přišli vědci s hypotézou opilé opice, která říká, že předkové člověka pravidelně konzumovali v potravě tolik alkoholu, že ho mají lidé rádi dodnes. Teď tuto teorii podpořily dosud nejsilnější důkazy. Primatologové popsali, že průměrný šimpanz si dá denně „tři panáky“ alkoholu.

Šimpanzi si užívají alkohol podobně jako lidé, a to dokonce i množstvím. „Ve všech lokalitách konzumují samci a samice šimpanzů ve své stravě asi čtrnáct gramů čistého etanolu denně, což odpovídá jednomu standardnímu americkému alkoholickému nápoji,“ řekl Aleksej Maro z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Když se to přepočítá na hmotnost šimpanzů a evropské standardní míry alkoholických nápojů, je to tolik, jako by průměrný šimpanz vypil asi tři evropské panáky nebo ekvivalent tří velkých piv denně.

Nejbližší příbuzní člověka alkohol získávají z ovoce, které obsahuje etanol, zejména toho přezrálého. Jedí ho přitom tolik, že je zřejmě alkohol běžnou součástí jejich stravy. A pravděpodobně byl i součástí stravy Homo sapiens.

Jednoduchá matematika

Maro zkoumal vzorky ovoce, které šimpanzi jedli, na dvou místech, kde žijí: v Ngogo v Ugandě a Taï na Pobřeží slonoviny. Průměrně obsahovalo 0,26 procenta alkoholu. Podle primatologů přitom šimpanzi denně sežerou asi 4,5 kilogramu ovoce.

„Šimpanzi denně konzumují pět až deset procent své tělesné hmotnosti ve zralém ovoci, takže i nízké koncentrace alkoholu vedou k vysokému dennímu celkovému množství – tedy dosti významné dávce alkoholu,“ řekl profesor Robert Dudley z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Tito primáti ovoce konzumují celý den a nevykazují přitom podle Mara žádné zjevné známky intoxikace. Toto neustálé vystavení alkoholu ale znamená něco mnohem zajímavějšího než jen humornou interpretaci: „Šimpanzi jsou pořád opilí.“ Naznačuje totiž, že společní předkové lidí a šimpanzů byli každodenně vystaveni alkoholu z kvasícího ovoce. A byli na to tedy velmi dobře adaptovaní.

Dnes tyto látky strava šimpanzů v zajetí neobsahuje a alkohol vlastně není ani součástí běžné každodenní stravy většiny lidí. Je tedy možné, že lidé dnes pijí alkohol právě proto, že jsou na něj evolučně zvyklí z dob, kdy ještě ani nebyli lidmi? Přesně to si Maro myslí.

„Šimpanzi konzumují podobné množství alkoholu, jako bychom konzumovali my, kdybychom denně jedli fermentované potraviny,“ vysvětlil Maro. „Lidská přitažlivost k alkoholu pravděpodobně vznikla z tohoto stravovacího dědictví našich společných předků se šimpanzi.“

Hypotéza „opilé opice“

S touto hypotézou poprvé přišel právě profesor Dudley, a to už na začátku jednadvacátého století. Před jedenácti lety o tom napsal knihu: „The Drunken Monkey: Why We Drink and Abuse Alcohol“ (Opilá opice: Proč pijeme a zneužíváme alkohol). Tato hypotéza „opilé opice“ vyvolala mezi řadou expertů odpor – hlavně pro nedostatek důkazů, že by šimpanzi a další primáti konzumovali takové množství alkoholu, aby to vyvolalo touhu po alkoholu i u současných lidí.

V průběhu let ale tato hypotéza získávala stále více příznivců, zejména kvůli tomu, že s tím, jak se vědci stále více zajímali o stravu šimpanzů ve volné přírodě, získávali více náznaků toho, že se jim alkohol do těl opravdu z ovoce dostávat musí.

A přišly i důkazy z experimentů v zoologických zahradách: vědci z Dartmouth College v roce 2016 popsali, že když lemurům nabídli šťávy s různým obsahem alkoholu, preferovala zvířata ty s nejvyšším obsahem alkoholu a později se znovu dožadovala právě jich.

Sběr vzorků moči – s deštníkem

Za zmínku stojí i náročnost Marova výzkumu a způsob, jakým musel získávat v terénu důkazy pro svou studii. Vědec ve spolupráci s kolegy sbíral ve dvou výše popsaných lokalitách nepoškozené, čerstvě spadlé ovoce pod stromy, které nedávno obírali šimpanzi.

Každý vzorek zabalili do vzduchotěsné nádoby, popsali a zamrazili, aby tak zabránili dalšímu zrání. V laboratoři pak určili obsah alkoholu v plodech. Zajímavé bylo, že největší obsah alkoholu mělo právě ovoce, jehož sběrem trávili šimpanzi nejvíc času. Maro poznamenal, že skupiny samců šimpanzů se často shromažďují v korunách jednoho z těchto stromů, aby se najedly ovoce, než se vydají na hlídku na hranice své komunity: skoro jako když si lidští vojáci „dodávali odvahy“ před bojem.

Maro ve výzkumu pokračuje. Letos v létě se pokusil o ještě náročnější studii – rozhodl se, že získá vzorky moči od šimpanzů ve volné přírodě. Z ní chce zjistit, kolik alkoholu obsahuje, a jak ho tedy primáti metabolizují. Využil toho, že zvířata močí v noci, když spí na stromech. Tento náročný úkol vyžadoval jednak odvahu, ale také deštník. V současné době tato data podle univerzity analyzuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 3 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 5 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 23 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
včera v 13:31‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.