Stát platí stále více za sociální pohřby

Stát už letos za devět měsíců zaplatil za pohřby opuštěných lidí téměř 22 milionů korun. Podobnou částku přitom vydal loni za celý rok. Náklady na sociální pohřby tak letos budou pravděpodobně rekordní, jak České televizi potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Zvyšuje se také počet takových pohřbů. Letos už jich bylo přes šestnáct set.

„Za prvních devět měsíců letošního roku poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj částku 21,83 milionu korun,” řekl České televizi mluvčí MMR Petr Waleczko. Podle něj půjdou letos na sociální pohřby ještě alespoň dva miliony korun. „Odhadujeme, že v průběhu roku 2025 uhradí ministerstvo náklady na sociální pohřby přibližně ve výši 24 milionů korun,” doplnil mluvčí.

Částka se zvyšuje dlouhodobě. Zatímco loni šlo za celý rok o 22,6 milionu korun, před pěti lety to bylo jen necelých čtrnáct milionů. Zvyšuje se také počet sociálních pohřbů. „Letos jsme zpracovali už 1655 žádostí o úhradu,” říká Waleczko. Za celý loňský rok šlo o 1962 pohřbů.

Obecní povinnost

Pohřeb těm, kteří nemají příbuzné nebo si to jejich rodiny nemohou finančně dovolit, musí ze zákona zajistit obec. Náklady jim pak zpětně proplatí ministerstvo pro místní rozvoj. „Pokud se o zemřelého nikdo nepřihlásí nebo není do týdne zjištěna jeho totožnost, obec mu zajistí důstojný pohřeb s náhrobkem,” říká Tomáš Kotrlý, vedoucí ministerského Oddělení pohřebnictví. „Urny obvykle ukládají do obecního hrobu nebo hrobky,” dodává Waleczko.

Například Chomutov letos vypravil už dvacet šest sociálních pohřbů. Celkem město stály přes 350 tisíc korun. „Jedná se převážně o seniory, malou část tvoří lidé bez domova. Převážně jde o lidi, se kterými se rodina dlouhodobě nestýkala nebo nemá dostatek finančních prostředků na vypravení pohřbu,” vysvětluje vedoucí odboru sociálních věcí v Chomutově Kamila Faiglová.

V Jeseníku letos musel úřad zařídit tři sociální pohřby. „Většina sociálních pohřbů se týká seniorů umístěných v různých sociálních zařízeních v rámci Jesenicka, kteří poté zemřeli v nemocnici,” popisuje mluvčí města Jeseník Markéta Kaniová. Na každý pohřeb má město připraveno téměř třináct tisíc korun.

Nejvíce sociálních pohřbů – celkem čtyřicet – letos vypravil okres Brno střed. „Následovala Praha 2 a Praha 4. V Mostě šlo o téměř třicet pohřbů, podobný počet je i v Havířově a Karviné,“ uvedl Roman Chrenčík z MMR.

Jak roste počet pohřbů i náklady na ně, musí některá města navyšovat částku z rozpočtu. V Přerově musela radnice upravit roční limit ze 130 tisíc bez daně na 180 tisíc korun. „Letos jsme měli sedmnáct pohřbů, z toho v září byly dva. Dosud šlo na tyto pohřby přes 147 tisíc korun,” říká Jitka Piekutowská z přerovského odboru sociálních věcí.

Některé obce ale ministerstvo o proplacení zpětně nežádají. „Použili jsme peníze, které jsme dostali v rámci dědictví,” říká Blanka Maidlová z úřadu města Kdyně. Podle MMR i takových sociálních pohřbů přibývá. „Dědicové mají z čeho pohřební výlohy platit, ale u pohřební služby pohřeb nesjednají,” dodává Waleczko.

Častější jsou kremace

Celková částka se zvyšuje nejen kvůli počtu pohřbů, ale také kvůli ceně. „Nejvyšší průměrná cena sociálního pohřbu za letošní rok je 15 640 korun,” pokračuje Waleczko. Loni byla částka nižší o více než tisíc korun. „Nejnižší průměrná cena je letos 11 740 korun. Loni to pak bylo 8990 korun,” dodává Waleczko.

Zvýšení nákladů na pohřby pocítili i v Trutnově, který letos musel vypravit sociální pohřeb pro šest lidí. „Letos průměrně vyšel pohřeb na více než patnáct tisíc korun, což je o tisíc korun více než loni,” říká vedoucí odboru sociálních věcí Dušan Rejl. Město tak letos vynaložilo na pohřby opuštěných na 92 tisíc korun, loni to za celý rok bylo 114 tisíc korun.

Letos se částka za sociální pohřeb pohybuje od necelých šesti tisíc do pětadvaceti tisíc korun. Cenu rozloučení může ovlivnit například velikost rakve. „Ve většině případů dávají obce přednost žehu, který zpravidla vychází finančně přívětivěji,” vysvětluje Waleczko. „Výjimkou jsou pohřby cizinců, k jejichž kremaci nevydá souhlas zastupitelský úřad, a také osoby neznámé totožnosti. Jejich těla jsou povinně ze zákona ukládána do hrobu nebo hrobky,” doplňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.