Petice žádá povinnou kastraci volně žijících koček, obce se bojí nákladů

8 minut
90′ ČT24: Plán na čipování a kastraci koček
Zdroj: ČT24

Senát jednal o petici žádající zřízení centrální evidence koček a jejich označování čipem, ale i povinnou kastraci všech koček s přístupem ven, kromě těch v registrovaných chovech. Podle jedné z autorek petice Kamily Dvořákové panuje mezi politiky shoda na čipování, povinná kastrace se ale prý zatím setkává s „naprostou nevůlí“. Obce argumentují například vysokými náklady.

„Nechceme kočky zdecimovat, jak si někteří myslí,“ prohlásila Dvořáková ke kastracím volně žijících zvířat. Faktem nicméně podle ní je, že jsou kočky v ulicích měst přemnožené. Opatření by mělo snížit jejich počet tak, aby spolky a dobrovolníci, ale i města a obce „nepadali na ústa“. „Měli by moct i normálně žít, nejen se starat o kočky, které někdo jiný opustil,“ řekla v pořadu 90' ČT24. Spolky podle autorů petice, kterou podepsalo více než patnáct tisíc lidí, už naráží na své kapacity.

Na jednání v Senátu podle Dvořákové nezaznělo mnoho argumentů proti povinným kastracím. „Spíše je to téma, které ještě na politické scéně ani na veřejnosti nebylo otevřeno,“ popsala. Dodala, že v Evropě jsou státy, které už podobná opatření přijaly, nedávno například Španělsko. Dvořáková za ideální považuje přístup Belgie, kde je povinné čipování a kastrace všech koček, které nejsou určeny k chovu. Veterináři tam mají také povinnost nekastrované kočky, na které při práci narazí, nahlásit.

„Jednorázová kastrace je pro majitele, řekla bych, úplný základ,“ myslí si Dvořáková. Podle ní je to méně nákladné opatření než se pak starat o koťata. Toulavé neočipované kočky by pak podle ní na vlastní náklady měly kastrovat obce a města.

Oproti předchozím rokům cítí Dvořáková větší politickou vůli problém řešit. „Narážíme na stále více politiků, poslanců i senátorů, kteří jsou ochotni se tímto tématem zabývat a podpořit nás,“ uvedla. Další jednání o problematice budou zřejmě pokračovat v září, včetně kulatého stolu v Poslanecké sněmovně.

Shoda na čipování, na kastraci ne

Zejména od zástupců ministerstev zaznívá argument, že odpovědnost leží především na chovateli zvířete. „Kastrační programy by měly být aplikovány dle aktuální situace, nikoliv plošně pro všechny obce v Česku, tedy včetně těch, které problém s toulavými zvířaty nemají,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Ministerstvo podle něj nemá kompetenci zasahovat do samostatné působnosti obcí ani nemůže ukládat konkrétním obcím, aby prováděly plošnou kastraci toulavých zvířat. Bílý zdůraznil, že o plošné povinnosti kastrovat všechna toulavá a opuštěná zvířata neuvažuje.

Od představitelů obcí zazněly také výtky kvůli způsobu komunikace ze strany některých ochranářských spolků s radnicemi. „Jeden z největších spolků komunikuje s obcemi příliš agresivně, což má spíš negativní efekt,“ prohlásil místostarosta Blanska Ivo Stejskal (Volba pro Blansko). „Na čipování a jednotné evidenci všech koček jsme se shodli. Na povinné kastraci ne. Prvořadě je zodpovědný majitel zvířete, který by se měl rozhodnout. Ale kastrace opuštěných koček musí být,“ dodal.

Starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman (za Pro Boršov) zase míní, že obce mají řešit důležitější problémy než kastraci koček. Starosta Milevska Ivan Radosta (Jihočeši 2012) poznamenal, že k problému přistupují aktivně. „Povinná kastrace koček pro nás není jednoduchá. Jednak stojí hodně peněz, za druhé máme málo veterinárních lékařů,“ poznamenal.

Čipování koček vyžaduje chystaný předpis Evropské unie, na který naváže česká právní úprava. V současnosti platí povinné označování psů, od roku 2020 mikročipem. Při cestování se zvířetem do zahraničí stanoví povinnost jeho označení čipem evropská legislativa. Vztahuje se nejen na psy, ale také na kočky a fretky. Český centrální registr psů vedený státem by mohl začít po odkladech fungovat podle informací ze středeční diskuse v Senátu příští rok.

Začátkem července petici jako takovou projednával sněmovní petiční výbor. Doporučil ministerstvům životního prostředí a pro místní rozvoj, aby se argumenty uvedenými v petici zabývala a zohlednila je ve své legislativní činnosti. Senátní výbor debata o tématech petice teprve čeká, na plénum horní komory se ale nedostane.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 1 hhodinou

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 2 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 5 hhodinami

V jeskyni v Moravském krasu byl zraněn muž

V běžně nepřístupném jeskynním systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zůstal zraněný muž, hasiči se jej už pět hodin snaží dostat ven. Odhadem je v padesáti až sedmdesátimetrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Na místě je asi sedmdesát až osmdesát hasičů a další specialisté. Záchrana potrvá zřejmě ještě dalších několik hodin, řekl mluvčí jihomoravských hasičů Štěpán Komosný.
před 5 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 6 hhodinami

Prezident by se měl Turkovi omluvit, míní Macinka

Prezident Petr Pavel by se měl podle předsedy Motoristů Petra Macinky omluvit poslanci strany Filipu Turkovi za zdůvodnění, jimiž odmítl jeho nominaci do čela ministerstva životního prostředí. Vicepremiér a šéf diplomacie Macinka, který prozatím vede i zmíněný resort, to řekl novinářům při cestě z Ukrajiny. Pavlovo vyjádření se podle něj prý poslance velmi dotklo, proto se mu nediví. Hrad na podrobnosti žaloby hodlá vyčkat, zatím podle něj totiž není jasné, s čím konkrétně se Turek na soud obrátí.
před 8 hhodinami

Sněžení komplikovalo dopravu, autobusy v Praze nabíraly zpoždění

Sněžení po náročném pátku komplikuje i nadále dopravu na některých místech republiky. Například v Praze, na západě Čech či v Královéhradeckém kraji. Zpoždění tak mají zejména autobusy či některé vlaky. Dopravu na Pražském okruhu směrem k letišti omezila srážka šesti aut, omezený provoz je i u žižkovského nádraží po střetu sanitky a dvou aut. Omezen je provoz kabinové lanovky na Sněžku. D8 je po nehodě neprůjezdná. Podle předpovědí pak v noci na neděli bude více mrznout, v Beskydech má intenzivně sněžit.
08:51Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami
Načítání...