Kastrace

Povinnost odchytávat a následně kastrovat toulavé kočky má obcím uložit nová norma. Ta má zároveň zpřísnit tresty za týrání zvířat, po případu utrápené kočky to chystají koaliční poslanci. Některá města a obce odchyt těchto zvířat a jejich sterilizace doposud prováděly dobrovolně, ale podle ministerstva zemědělství by měly být od začátku příštího roku pro radnice povinné. Oficiální počty toulavých koček v Česku neexistují, odhady hovoří o třiceti až šedesáti tisících. Plán, na který stát samosprávám zatím neplánuje finančně přispívat, se obcím nelíbí. Kromě samotných veterinárních zákroků budou obce platit i odchyty, které mají svá jasná pravidla, náklady se odhadují na stovky milionů korun.

O úřední změnu pohlaví v dokladech loni požádalo 1045 osob, přibližně šestkrát více než v roce 2024, řekl ČT mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Přes devadesát procent lidí podalo žádost až ve druhém pololetí loňského roku, kdy přestala platit povinnost podstoupit před úřední tranzicí kastraci nebo hormonální léčbu. Jedinou podmínkou úřední změny pohlaví je od 1. července 2025 potvrzení od sexuologa.

Senát jednal o petici žádající zřízení centrální evidence koček a jejich označování čipem, ale i povinnou kastraci všech koček s přístupem ven, kromě těch v registrovaných chovech. Podle jedné z autorek petice Kamily Dvořákové panuje mezi politiky shoda na čipování, povinná kastrace se ale prý zatím setkává s „naprostou nevůlí“. Obce argumentují například vysokými náklady.

K úřední změně pohlaví by v Česku v budoucnu už nemuselo být nutné podstoupit kastraci. Předkládal by se odborný posudek specializovaného lékaře a osobní prohlášení na matrice. Počítají s tím připravované novely občanského zákoníku, zákona o specifických zdravotních službách a normy o matrikách. Záměr ve čtvrtek přestavili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.