Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.
Předloha také například zvyšuje pokuty za přestupky týrání zvířat a prodlužuje trest zákazu chovu. Pětice opozičních klubů zablokovala návrh předkladatelů, aby dolní komora novelu schválila už v prvním čtení. Lidovecká poslankyně Marie Kršková neprosadila vrácení návrhu předkladatelům k dopracování, posoudí jej výbor pro životní prostředí.
„Obec je povinna provádět program odchytu, kastrace a navrácení opuštěných koček a koček, které jsou zvířaty bez pána, opakovaně tak, aby nedocházelo k nárůstu populace těchto koček,“ stojí v navrhované úpravě zákona na ochranu zvířat proti týrání. Kastrované kočky by byly označeny zkrácením ucha. Návrh kritizuje Sdružení místních samospráv. Poukazuje na to, že v praxi není možné poznat, zda nejde jen o toulavého domácího mazlíčka. Sdružení vadí také to, že náklady by hradily obce, a to i na plnění dalších povinností k nalezeným zvířatům.
Do občanského zákoníku chtějí autoři přidat ustanovení, podle kterého by nálezce opuštěného zvířete, o něž by neměl zájem, musel nález oznámit obci. Obec by se tím stala vlastníkem takového zvířete. Postup by se nevztahoval na zdivočelé kočky.
Nově by úřady mohly uložit pokutu za týrání jednoho zvířete. V případě jednotlivců by byla nad pět tisíc korun a u podnikatelů a firem nad deset tisíc korun, což nyní platí u týrání dvou a více zvířat. V těchto případech novela zvedá spodní částky sankcí přes deset tisíc korun a přes dvacet tisíc korun. Trest zákazu chovu, který se vztahuje na pořizování nových zvířat, by podle novely mohl nově trvat až deset let místo současných pěti let.
Policisté by v případě podezření na týrání zvířat mohli podle předlohy vstupovat nejen na pozemek či do podnikatelských prostor, ale také do bytů, což vyvolávalo mezi opozičními poslanci pochyby. Širší pravomoc míří podle předkladatelů na takzvané množírny.
Předloha upravuje také předběžnou náhradní péči o týrané zvíře včetně úhrady nákladů. Chovatel by musel hradit zálohy ještě před skončením řízení o překročení zákona, v opačném případě by zvířata propadla státu. Úřady by mohly chovateli už před rozhodnutím o přestupku zakázat pořízení nových zvířat. Rozšíří se navíc okruh zařízení, do nich je možné umisťovat týrané velké šelmy.
Návrh na změny v dávce státní sociální pomoci
Skupina poslanců z většiny klubů v čele s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) navrhla změny v dávce státní sociální pomoci, které doplnily novelu o zvýšení rodičovského příspěvku. Podpora na bydlení v superdávce se bude od října stanovovat patrně podle nákladů domácností v jednotlivých okresech. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let.
Zavedení valorizace rodičovského příspěvku prosazují opoziční STAN, Piráti a lidovci. Poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková podala návrh s mechanismem, podle kterého by příspěvek mohla zvyšovat vždy od ledna nařízením vláda, pokud by úhrnná inflace dosáhla aspoň pěti procent.
Starostové dle Pivoňky Vaňkové chtějí, aby „stát podporoval všechny rodiny, a ne jen jednu tabulkovou představu o domácnosti.“ Musí začít pomáhat tam, kde je pomoc reálně potřeba – například pracujícím samoživitelům, nesezdaným párům nebo drobným živnostníkům, vyjmenovala.
Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zopakoval, že je potřeba, aby byla do zákona zanesena automatická valorizace, a to ihned, ne až od 1. ledna 2027. Lidovci prý podle něj připravili spoustu pozměňovacích návrhů tak, aby čerpání příspěvku bylo flexibilnější. Například poslankyně Marie Kršková (KDU-ČSL) chce automatickou valorizaci rodičovského příspěvku podle inflace se zaokrouhlováním na tisícikoruny nahoru. Valorizace by nenastávala v letech, v nichž by růst spotřebitelských cen nedosáhl jednoho procenta. Míra inflace by se v takovém případě připočítávala k růstu cen v dalším roce.
Piráti dlouhodobě chtějí automatickou valorizaci, jako je tomu u důchodů. Jejich úprava také předpokládá zvýšení rodičovské na 420 tisíc a u dvojčat a vícerčat na 840 tisíc korun. Pirátské poslankyně v čele s Olgou Richterovou navíc nabídly navázání příspěvku na minimální mzdu, vypočítávala by se jako její dvacetinásobek. Rodičovská by nyní činila 448 tisíc na jedno dítě a u dvojčat a vícerčat 896 tisíc korun.
Vládní novela předpokládá zvýšení příspěvku pro rodiče dětí narozených po 1. lednu 2027. Lidovci chtějí stanovit hranici na 1. říjen letošního roku bez nároku na zpětný doplatek. Pirátky chtějí zvýšení promítnout do nevyčerpané části dávky u rodin s dětmi narozenými loni a letos.
Lidovečtí poslanci navrhli zrušení podmínky pro nárok na rodičovskou, podle níž dítě do dvou let může navštěvovat předškolní zařízení v rozsahu nejvýše 120 hodin měsíčně. Stejný návrh prosazuje také hnutí STAN. Otcovskou dovolenou by bylo možno čerpat dle dalšího lidoveckého návrhu do jednoho roku po porodu, nyní jde o šest týdnů. Lidovci rovněž požadují uzákonit povinnost obcí zajistit místa v předškolních zařízeních už pro děti od 2,5 roku místo nynějších tří let.
Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024 z 300 na 350 tisíc korun. Dvojčata a vícerčata mohou od letoška čerpat dvojnásobnou částku, tedy 700 tisíc. Dříve šlo o 1,5násobek. Dětí narozených v tuzemsku v posledních letech ubývá, méně je tak i vyplácených rodičovských. Pokud by se rodičovská zvedla i těm, co ji už pobírají, stálo by to příští rok asi 7,3 miliardy.
Debata před schválením programu schůze
K projednávání předlohy o rodičovském příspěvku se poslanci dostali až zhruba po čtyřech hodinách, kdy debatovali o programu schůze. Jako první se ujal slova předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Ten reflektoval pondělní potvrzení vlády o doakreditování prezidenta Petra Pavla na summit NATO v Ankaře, neutrální stanovisko vlády k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů nebo údajné trafiky na ministerstvech.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob kritizovali vystoupení ministra kultury Oty Klempíře a ministra zahraničí Petra Macinky (oba Motoristé) na folklorním festivalu ve Strážnici. Rakušan také odsoudil výrok předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) na adresu zpravodajky ČT v Německu Heleny Truchlé, kdy ji přirovnal k nacistům. V souvislosti s tím apeloval na premiéra, aby tyto přešlapy koaličních vládních partnerů nějak reflektoval.
Šéf ODS Martin Kupka označil rozhodování vlády ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře a celou situaci kolem za „tragikomedii.“ Zároveň apeloval na členy vládní koalice, aby skončili s útoky na novináře. Tyto osobní invektivy chtěl Kupka následně zařadit také jako bod na program schůze.
Klimatická krize, lidskoprávní agenda nebo přijetí eura
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš otevřel také téma klimatické krize, když reflektoval teplotní rekordy posledních dnů. Ve svém vystoupení navrhl, aby Poslanecká sněmovna vyzvala ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé), aby odvolal svůj výrok o neexistenci klimatické krize, který pronesl ještě jako ministr životního prostředí. Na jednání sněmovny přítomný Macinka vzápětí na pirátské výzvy odvětil, že svá slova neodvolá.
Dále Bartoš upozornil na údajné investice do instalace klimatizace do kanceláří na ministerstvu životního prostředí. Takováto zakázka měla vyjít přibližně na 780 tisíc korun, tvrdí Bartoš.
Bývalá ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) navrhla jako bod k projednávání také přijetí eura. Argumentovala tím, že Maďarsko nyní tento krok zvažuje, ačkoliv zatím nesplňuje Maastrichtská kritéria. Je tak škoda, že Česko, které by tato kritéria nyní dle ní splňovalo, tuto možnost nevyužívá. Podle ní by tuzemsko po přijetí eura „bylo bohatší a úspěšnější“.
Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) zároveň otevřela otázku lidskoprávní agendy, když připomněla odchod 53 lidí z příslušných vládních rad, výborů a pracovních skupin. Decroix tvrdí, že funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva je teď zbytečná, protože „tuto agendu nemůže být nyní schopna naplňovat“.
