Poslanecká sněmovna by v úterý mohla poslat do závěrečného schvalování vládní návrh na růst rodičovského příspěvku. Před druhým čtením je také například novela s rozšířením trestného činu neplacení výživného a předloha o zrušení zákona, který obsahuje pravidla pro výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Poslanci si na začátku jednání odhlasovali, že v případě potřeby mohou jednat a hlasovat i po úterní 19. a 21. hodině.
Čtyřiadvacátá poslanecká schůze pokračuje v úterý od 14:00. Opět se očekávají opoziční snahy o doplnění nebo o změny jejího programu.
První se slova ujal předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Ten reflektoval včerejší potvrzení vlády o doakreditování prezidenta Petra Pavla na summit NATO v Ankaře, neutrální stanovisko vlády k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů nebo údajné trafiky na ministerstvech.
Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová ocenila, že podle návrhu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) má dojít k navýšení rodičovského příspěvku. Příspěvek však označila za jednorázové a ne dlouhodobé řešení, které by reflektovalo stále rostoucí ceny a mzdy. Richterová navrhla, aby se rodičovský příspěvek pravidelně navyšoval o inflaci.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob kritizovali vystoupení ministra kultury Oty Klempíře a ministra zahraničí Petra Macinky (oba Motoristé) na folklorním festivalu ve Strážnici. Rakušan také odsoudil výrok předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) na adresu zpravodajky ČT v Německu Heleny Truchlé, kdy ji přirovnal k nacistům. V souvislosti s tím apeloval na premiéra, aby tyto přešlapy koaličních vládních partnerů nějak reflektoval.
Body k projednání
Vláda navrhla zvýšení rodičovského příspěvku od ledna příštího roku o padesát tisíc korun na 400 tisíc korun, u dvojčat a vícerčat činí vždy dvojnásobek základní částky. Opoziční poslanci chtějí prosazovat zejména zavedení valorizace rodičovské a chtějí rozšířit okruh rodičů, jichž by se růst příspěvku týkal. Vládní novela předpokládá zvýšení pro rodiče dětí narozených po 1. lednu 2027.
Další pozměňovací návrhy se týkají také třeba úpravy státní sociální pomoci, tedy takzvané superdávky. Podpora na bydlení by se mohla od října stanovovat podle nákladů domácností v jednotlivých okresech a mezi zranitelné skupiny by mohly nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do patnácti let věku místo do sedmi let.
U zanedbání povinné výživy jsou po širších změnách trestního práva trestné od ledna jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Koaliční novela navrací postih i ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou by ale bylo úmyslné neplnění povinnosti. Záměr zrušit nominační zákon s podmínkami výběru kandidátů do orgánů státních a polostátních firem kritizuje opozice, jde podle ní o krok proti průhlednosti státní správy.
