Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
Levhart našlapuje opatrně, plíží se tak, aby ho nikdo neviděl ani neslyšel. Vchází na zahradu domku, jen kousek od něj si malé dítě hraje s kočkou. Šelma se blíží k dítěti, stále blíž a blíž. A pak zareaguje kočka: většímu a silnějšímu predátorovi se postaví, prská a syčí po něm tolik, až ho zažene – a dítě tak zachrání. Dojemné video má na sociálních sítích přes milion „lajků“ a sdílelo ho více než 15 tisíc lidí. Jenže video je lež.
Stejně jako desítky dalších, která, ač vizuálně zcela věrohodná, lžou: medvědi hopsající na trampolíně, mývalové plující na řece na zádech krokodýlů a další a další. Všechna tato videa jsou vytvořená stále pokročilejšími umělými inteligencemi, které už dokáží vyprodukovat vizuálně prakticky zcela realistické záběry. Tato videa, která vypadají jako skutečná, podle nového výzkumu španělských vědců mohou zásadně poškodit vnímání přírody, zejména pro nejmladší generace.
Za výzkumem stojí skupina vědců z Córdobské univerzity, kteří se pokusili analyzovat, jak lidé taková videa vnímají a co to s nimi dělá. Výsledky jsou podle nich více než znepokojivé.
Čím více videí o přírodě, tím horší vztah k přírodě
Hlavní problémy, které vědci zjistili po analýze nejčastěji sdílených videí na sociálních médiích, jsou zavádějící představy o divokých zvířatech, které tyto výsledky AI vyvolávají. Je například zcela nepravděpodobné, že by leopard skočil do zahrady – to vůbec neodpovídá chování této šelmy. A stejně tak je prakticky vyloučené, že by se mu kočka nějak postavila. Videa vycházejí z přisuzování lidských vlastností a chování zvířatům, což kvůli realističnosti falešných záběrů způsobuje ještě větší odtrženost lidí od přírody a jejích zvířecích obyvatel.
„Odrážejí vlastnosti, chování, prostředí nebo vztahy mezi druhy, které nejsou skutečné. Vidíme například predátory a kořist, jak si hrají. Ukazují nám zvířata s lidským chováním, které nemá s realitou nic společného,“ tvrdí autoři. „Video dítěte hrajícího si na dvoře, na kterém je leopard, škodí ochraně tohoto druhu, protože v takové situaci se s ním nikdy nesetkáte.“
„Mezi obyčejnými lidmi a divokou zvěří už teď existuje naprostá odtrženost, která je zvláště výrazná u dětí na základní škole, jak jsme viděli v projektu IncluScienceMe: ten ukázal na zásadní nedostatek znalostí o místních zvířatech u malých dětí,“ popisují vědci současnou situaci na základě jednoho svého staršího projektu. AI klipy to podle nich mohou jen zhoršit. „Tato videa vytvářejí falešné spojení s přírodou, protože ohrožené druhy se v nich objevují výrazně častěji, než odpovídá jejich opravdovým počtům – což je pro ochranu přírody negativní,“ poukazují.
„Nudná“ reálná příroda
Za jeden z nejhorších problémů vědci označují fakt, že záplava těchto akčních videí s působivými (byť nepravdivými) záběry může v dětech vyvolat negativní emoce k přírodě. Ta reálná jim totiž může připadat vůči té, která je vyfabulovaná AI programy, úplně nudná. „Tato videa způsobují frustraci u malých dětí, které očekávají, že vyrazí do přírody a najdou kapybaru nebo že je přijde kamarádsky pozdravit divoké zvíře,“ konstatují autoři, kteří upozorňují, že ve skutečnosti návštěvník přírody na moc divokých zvířat nenarazí.
Vzhledem k tomu, že v dětství je hlavním způsobem učení vnímání obrazů, vytváří to zkreslenou představu, která se může do vědomí i podvědomí mladých lidí velmi hluboko otisknout. Navíc zvýšené využívání sociálních médií jako zdroje informací (zejména mezi mladými lidmi) negativní dopad těchto videí ještě zhoršuje.
„A čelíme ještě jednomu dalšímu závažnému problému: zvýšené poptávce po exotických druzích jako domácích mazlíčcích,“ říkají autoři. Když lidé vidí charismatická exotická zvířata, jimž navíc lživá videa připisují přátelskou a společenskou povahu, vede to k tomu, že stále více lidí je chce mít doma. Takové případy už opravdu nastaly: například vlna (tehdy ještě reálných) videí s poloopicemi outloni váhavými vedla k vyššímu množství jejich lovu v přírodě a prodeji skrze pašeráky zájemcům o „roztomilého tvorečka“.
Autoři nejsou naivní, nevěří, že se podaří trend těchto lživých videoklipů zastavit. Místo toho navrhují adaptaci: zvýšenou mediální gramotnost, poskytování nástrojů občanům k ověřování informací ze spolehlivých zdrojů a „také snahu o zavádění environmentálních znalostí do školních osnov, které by mohly dětem pomoci chápat, jak důležitá a zajímavá je i reálná příroda, která je hlavním zdrojem lidského bohatství“.
