EU dosáhla dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček. Míří proti množírnám

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Nová pravidla spočívají v identifikaci všech psů a koček, včetně těch, kteří už mají své vlastníky. Fyzické osoby však nemusí splňovat povinnosti určené pro zařízení. Požadavky jsou zamýšleny jako minimální standardy pro harmonizaci trhu Evropské unie. Členské státy si mohou, pokud si to přejí, zavést i přísnější pravidla.

„Se zvířaty se musí zacházet řádně a nesmí se s nimi nelegálně obchodovat. Jsem opravdu hrdý na to, že jsme vyjednali dohodu – dokonce první svého druhu – která stanoví přísnější pravidla pro obchod se psy a kočkami, což nám umožňuje řešit problémy chovů štěňat a nelegálního obchodu se zvířaty,“ uvedl dánský ministr zemědělství Jacob Jensen, jehož země nyní EU předsedá.

„Je to velké evropské vítězství a důležitý krok správným směrem pro dobré životní podmínky zvířat v Evropě,“ dodal.

Pravidla pro všechny

Vyjednavači se dohodli, že psi a kočky chovaní v EU, včetně těch v soukromém vlastnictví, budou identifikovatelní pomocí mikročipu a budou registrováni v národních databázích. Prodejci, chovatelé a útulky budou mít čtyři roky na to, aby se připravili na platnost předpisu, zatímco pro majitele domácích mazlíčků, kteří zvířata neprodávají, bude toto opatření povinné po deseti letech pro psy a po patnácti letech pro kočky.

Nová pravidla například určují, že jsou zakázány některé chovatelské praktiky, jako je příbuzenské křížení (mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci a nevlastními sourozenci a mezi prarodiči a vnoučaty). Bolestivé mrzačení, jako je kupírování uší, ocasů nebo odstraňování drápů, je rovněž zakázáno, s výjimkou případů, kdy jsou takové praktiky nařízené veterinářem. Psi musí mít rovněž denní přístup do venkovního prostoru nebo musí být denně venčeni. To platí pro psy starší osmi týdnů.

„Dnes jsme učinili důležitý krok k zavedení skutečného řádu v obchodu se psy a kočkami v EU. Díky přísnějším pravidlům ohledně chovu a sledovatelnosti bude pro nelegální obchodníky mnohem těžší se skrývat,“ uvedla zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu, česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Bojujeme proti těm, kteří považují zvířata za prostředek k rychlému zisku, a vytváříme rovné podmínky pro poctivé chovatele. Naše poselství je jasné: domácí mazlíček je člen rodiny, ne předmět nebo hračka,“ dodala.

Desítky milionů zvířat v EU

Předběžnou dohodu musí před jejím formálním přijetím a vstupem v platnost potvrdit ještě opětovně Rada EU i Evropský parlament.

Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy korun), uvedla již dříve Evropská komise.

Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, jehož prostřednictvím se nyní realizuje šedesát procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 12 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 14 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 17 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 18 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 21 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...