EU dosáhla dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček. Míří proti množírnám

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Nová pravidla spočívají v identifikaci všech psů a koček, včetně těch, kteří už mají své vlastníky. Fyzické osoby však nemusí splňovat povinnosti určené pro zařízení. Požadavky jsou zamýšleny jako minimální standardy pro harmonizaci trhu Evropské unie. Členské státy si mohou, pokud si to přejí, zavést i přísnější pravidla.

„Se zvířaty se musí zacházet řádně a nesmí se s nimi nelegálně obchodovat. Jsem opravdu hrdý na to, že jsme vyjednali dohodu – dokonce první svého druhu – která stanoví přísnější pravidla pro obchod se psy a kočkami, což nám umožňuje řešit problémy chovů štěňat a nelegálního obchodu se zvířaty,“ uvedl dánský ministr zemědělství Jacob Jensen, jehož země nyní EU předsedá.

„Je to velké evropské vítězství a důležitý krok správným směrem pro dobré životní podmínky zvířat v Evropě,“ dodal.

Pravidla pro všechny

Vyjednavači se dohodli, že psi a kočky chovaní v EU, včetně těch v soukromém vlastnictví, budou identifikovatelní pomocí mikročipu a budou registrováni v národních databázích. Prodejci, chovatelé a útulky budou mít čtyři roky na to, aby se připravili na platnost předpisu, zatímco pro majitele domácích mazlíčků, kteří zvířata neprodávají, bude toto opatření povinné po deseti letech pro psy a po patnácti letech pro kočky.

Nová pravidla například určují, že jsou zakázány některé chovatelské praktiky, jako je příbuzenské křížení (mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci a nevlastními sourozenci a mezi prarodiči a vnoučaty). Bolestivé mrzačení, jako je kupírování uší, ocasů nebo odstraňování drápů, je rovněž zakázáno, s výjimkou případů, kdy jsou takové praktiky nařízené veterinářem. Psi musí mít rovněž denní přístup do venkovního prostoru nebo musí být denně venčeni. To platí pro psy starší osmi týdnů.

„Dnes jsme učinili důležitý krok k zavedení skutečného řádu v obchodu se psy a kočkami v EU. Díky přísnějším pravidlům ohledně chovu a sledovatelnosti bude pro nelegální obchodníky mnohem těžší se skrývat,“ uvedla zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu, česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Bojujeme proti těm, kteří považují zvířata za prostředek k rychlému zisku, a vytváříme rovné podmínky pro poctivé chovatele. Naše poselství je jasné: domácí mazlíček je člen rodiny, ne předmět nebo hračka,“ dodala.

Desítky milionů zvířat v EU

Předběžnou dohodu musí před jejím formálním přijetím a vstupem v platnost potvrdit ještě opětovně Rada EU i Evropský parlament.

Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy korun), uvedla již dříve Evropská komise.

Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, jehož prostřednictvím se nyní realizuje šedesát procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vymřely. Vědci popsali, co se stalo s ježovkami u Kanárských ostrovů

Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
před 13 hhodinami

Indie a její sousedé zesilují opatření proti viru nipah. Obávají se epidemie

Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
před 16 hhodinami

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
před 19 hhodinami

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
před 20 hhodinami

Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.
před 23 hhodinami

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
28. 1. 2026

Běžný let se změnil v peklo. Před 40 lety vybuchl Challenger

Od nehody raketoplánu Challenger uplynulo čtyřicet let. Měl to být rutinní let zavedeného programu NASA, po necelých 74 sekundách ale nastalo ohnivé peklo. Zahynulo všech sedm astronautů na palubě. „Předpokládá se, že někteří přežili prvotní explozi a zemřeli až při pádu kabiny do Atlantského oceánu, protože později se našly použité kyslíkové přístroje,“ uvedl Martin Lulák z vědecké redakce ČT24. Katastrofa znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour.
28. 1. 2026

Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.
28. 1. 2026
Načítání...