EU dosáhla dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček. Míří proti množírnám

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Nová pravidla spočívají v identifikaci všech psů a koček, včetně těch, kteří už mají své vlastníky. Fyzické osoby však nemusí splňovat povinnosti určené pro zařízení. Požadavky jsou zamýšleny jako minimální standardy pro harmonizaci trhu Evropské unie. Členské státy si mohou, pokud si to přejí, zavést i přísnější pravidla.

„Se zvířaty se musí zacházet řádně a nesmí se s nimi nelegálně obchodovat. Jsem opravdu hrdý na to, že jsme vyjednali dohodu – dokonce první svého druhu – která stanoví přísnější pravidla pro obchod se psy a kočkami, což nám umožňuje řešit problémy chovů štěňat a nelegálního obchodu se zvířaty,“ uvedl dánský ministr zemědělství Jacob Jensen, jehož země nyní EU předsedá.

„Je to velké evropské vítězství a důležitý krok správným směrem pro dobré životní podmínky zvířat v Evropě,“ dodal.

Pravidla pro všechny

Vyjednavači se dohodli, že psi a kočky chovaní v EU, včetně těch v soukromém vlastnictví, budou identifikovatelní pomocí mikročipu a budou registrováni v národních databázích. Prodejci, chovatelé a útulky budou mít čtyři roky na to, aby se připravili na platnost předpisu, zatímco pro majitele domácích mazlíčků, kteří zvířata neprodávají, bude toto opatření povinné po deseti letech pro psy a po patnácti letech pro kočky.

Nová pravidla například určují, že jsou zakázány některé chovatelské praktiky, jako je příbuzenské křížení (mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci a nevlastními sourozenci a mezi prarodiči a vnoučaty). Bolestivé mrzačení, jako je kupírování uší, ocasů nebo odstraňování drápů, je rovněž zakázáno, s výjimkou případů, kdy jsou takové praktiky nařízené veterinářem. Psi musí mít rovněž denní přístup do venkovního prostoru nebo musí být denně venčeni. To platí pro psy starší osmi týdnů.

„Dnes jsme učinili důležitý krok k zavedení skutečného řádu v obchodu se psy a kočkami v EU. Díky přísnějším pravidlům ohledně chovu a sledovatelnosti bude pro nelegální obchodníky mnohem těžší se skrývat,“ uvedla zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu, česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Bojujeme proti těm, kteří považují zvířata za prostředek k rychlému zisku, a vytváříme rovné podmínky pro poctivé chovatele. Naše poselství je jasné: domácí mazlíček je člen rodiny, ne předmět nebo hračka,“ dodala.

Desítky milionů zvířat v EU

Předběžnou dohodu musí před jejím formálním přijetím a vstupem v platnost potvrdit ještě opětovně Rada EU i Evropský parlament.

Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy korun), uvedla již dříve Evropská komise.

Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, jehož prostřednictvím se nyní realizuje šedesát procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 2 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 20 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 22 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.