EU dosáhla dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček. Míří proti množírnám

Evropský parlament a Rada EU, která zastupuje členské státy, dosáhly předběžné dohody o zlepšení životních podmínek psů a koček a o omezení krutých obchodních praktik. Dohoda poprvé v historii stanoví minimální pravidla pro celou Evropskou unii, uvedla Rada EU. Cílem je zlepšit životní podmínky psů a koček chovaných chovateli, prodejními zařízeními a útulky a zároveň zlepšit ochranu spotřebitelů a bojovat proti nelegálnímu obchodu. Opatření jsou namířena hlavně proti takzvaným množírnám.

Nová pravidla spočívají v identifikaci všech psů a koček, včetně těch, kteří už mají své vlastníky. Fyzické osoby však nemusí splňovat povinnosti určené pro zařízení. Požadavky jsou zamýšleny jako minimální standardy pro harmonizaci trhu Evropské unie. Členské státy si mohou, pokud si to přejí, zavést i přísnější pravidla.

„Se zvířaty se musí zacházet řádně a nesmí se s nimi nelegálně obchodovat. Jsem opravdu hrdý na to, že jsme vyjednali dohodu – dokonce první svého druhu – která stanoví přísnější pravidla pro obchod se psy a kočkami, což nám umožňuje řešit problémy chovů štěňat a nelegálního obchodu se zvířaty,“ uvedl dánský ministr zemědělství Jacob Jensen, jehož země nyní EU předsedá.

„Je to velké evropské vítězství a důležitý krok správným směrem pro dobré životní podmínky zvířat v Evropě,“ dodal.

Pravidla pro všechny

Vyjednavači se dohodli, že psi a kočky chovaní v EU, včetně těch v soukromém vlastnictví, budou identifikovatelní pomocí mikročipu a budou registrováni v národních databázích. Prodejci, chovatelé a útulky budou mít čtyři roky na to, aby se připravili na platnost předpisu, zatímco pro majitele domácích mazlíčků, kteří zvířata neprodávají, bude toto opatření povinné po deseti letech pro psy a po patnácti letech pro kočky.

Nová pravidla například určují, že jsou zakázány některé chovatelské praktiky, jako je příbuzenské křížení (mezi rodiči a potomky, mezi sourozenci a nevlastními sourozenci a mezi prarodiči a vnoučaty). Bolestivé mrzačení, jako je kupírování uší, ocasů nebo odstraňování drápů, je rovněž zakázáno, s výjimkou případů, kdy jsou takové praktiky nařízené veterinářem. Psi musí mít rovněž denní přístup do venkovního prostoru nebo musí být denně venčeni. To platí pro psy starší osmi týdnů.

„Dnes jsme učinili důležitý krok k zavedení skutečného řádu v obchodu se psy a kočkami v EU. Díky přísnějším pravidlům ohledně chovu a sledovatelnosti bude pro nelegální obchodníky mnohem těžší se skrývat,“ uvedla zpravodajka návrhu v Evropském parlamentu, česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Bojujeme proti těm, kteří považují zvířata za prostředek k rychlému zisku, a vytváříme rovné podmínky pro poctivé chovatele. Naše poselství je jasné: domácí mazlíček je člen rodiny, ne předmět nebo hračka,“ dodala.

Desítky milionů zvířat v EU

Předběžnou dohodu musí před jejím formálním přijetím a vstupem v platnost potvrdit ještě opětovně Rada EU i Evropský parlament.

Občané Evropské unie vlastní přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Obchod se psy a kočkami v posledních letech značně vzrostl a jeho roční hodnota činí 1,3 miliardy eur (32,4 miliardy korun), uvedla již dříve Evropská komise.

Životní podmínky zvířat při profesionálním chovu se ale v jednotlivých členských státech liší a často se objevují informace o špatném zacházení. Rovněž prudce vzrostl nelegální obchod se psy a kočkami, k čemuž přispěl rostoucí internetový trh, jehož prostřednictvím se nyní realizuje šedesát procent veškerého prodeje psů a koček v Evropské unii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 13 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánovčera v 22:54

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...