Z náklaďáku v USA utekly laboratorní opice. Mohou být infekční, varuje šerif

Skupina potenciálně nemocných laboratorních opic uprchla po dopravní nehodě na hlavní mezistátní dálnici v Mississippi. Místní policie upozornila, že ani po 24 hodinách se je nepodařilo všechny chytit. Dle výzkumného centra, které primáty poskytuje, uprchlí jedinci nakažliví nejsou. Transport laboratorních zvířat je rizikovou částí výzkumu, nemocná zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii, ale k drobnějším incidentům došlo.

O události informoval na sociální sítí Facebook šerifa okresu Jasper v úterý odpoledne. Uvedl, že na dálnici Interstate 59 došlo k nehodě nákladního auta, které převáželo laboratorní makaky rhesus.

Opice, které pocházely z Tulane University v New Orleans v Louisianě, byly podle šerifa nakaženy několika viry, včetně hepatitidy C a covidu-19, a představovaly tak potenciální zdravotní riziko pro lidi. „Opice váží přibližně dvacet kilogramů, jsou agresivní vůči lidem a k jejich manipulaci je nutné používat osobní ochranné prostředky,“ upozornil úřad šerifa s odkazem na řidiče nákladního vozu, který ho o tom informoval.

Rozporuplné informace

Tulane University, které by měly podle úřadů opice patřit, vydala v úterý večer vlastní vyjádření, v němž potvrdila, že zvířata opravdu pocházejí z Národního biomedicínského výzkumného centra při této instituci. Mluvčí řekl, že je škola poskytuje jiným výzkumným pracovištím k jejich bádání.

„Tito primáti patří jiné organizaci a nejsou nakažliví. Aktivně spolupracujeme s místními úřady a v případě potřeby vyšleme tým odborníků na péči o zvířata, aby pomohl,“ komentoval událost mluvčí.

Ještě v úterý odpoledne to vypadalo, že už uniká jen jediný makak, zbytek se podařilo policii chytit. V noci ale vydal úřad šerifa prohlášení, že stále chybí ještě tři makakové. Od té doby doposud žádné nové informace neposkytl.

Otázka bezpečnosti

Možné úniky laboratorních zvířat jsou velmi citlivým tématem, hlavně od dob pandemie covidu-19. Jedna ze dvou hlavních hypotéz totiž přisuzuje vznik pandemie právě úniku viru z laboratoře v čínském městě Wu-chan. Pro některé tajné služby jde dokonce o nejpravděpodobnější vysvětlení, z hlediska vědy ale chybí jakékoliv přímé důkazy, přičemž konkurenční teorie o přírodním původu viru má důkazů spoustu, byť nepřímých.

Podle řady analýz představuje právě transport laboratorních zvířat jednu z nejrizikovějších částí biomedicínského výzkumu. Stále přitom platí, že uprchlá laboratorní zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii mezi lidmi. Došlo ale k celé řadě menších incidentů, při nichž opravdu nákazy unikly, zejména nevhodnou manipulací s těmito tvory.

Zřejmě nejznámější případ, kde je souvislost jasně prokázaná, pochází také z Číny. Roku 2004 došlo k několika případům nákazy virem SARS od nakažených zvířat z laboratoře. Tento incident měl sice jen omezený dosah, ale ukázal tehdy, jak nebezpečná může být manipulace s koronaviry.

K podobné, ale rozměry dokonce ještě větší katastrofě došlo už roku 1967 v Německu. Tehdy se při práci s laboratorními kočkodany obecnými nakazilo virem, který dostal později jméno marburg, pětadvacet lidí, sedm z nich zemřelo. Výsledky vyšetřování ukázaly, že opice dorazily do Evropy už nakažené z Ugandy.

Třetí případ se odehrál ve městě Reston ve Virginii v USA. Roku 1989 se tam mezi kočkodany chovanými pro laboratorními účely začala rychle šířit neznámá nemoc a extrémně rychle je zabíjela. Smrtnost dosahovala takřka sta procent. Testy ukázaly, že se jedná o ebolu.

Když se zjistilo, že viru byli vystavení i lidé a někteří začínají projevovat příznaky chřipky, vypukla panika. Tehdy ale stálo při lidech štěstí – kočkodany zabíjel do té doby neznámý kmen eboly, který dostal jméno ebola Renton. Jde o jediný známý druh tohoto viru, který nenapadá člověka.

Všechny tři výše popsané případy vedly k zavádění nových pravidel i technologií, které mají snížit rizika přenosu na člověka. Tato pravidla také zpřísnila podmínky v laboratořích a nastavila lepší mezinárodní kontrolu jejich dodržování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.