Z náklaďáku v USA utekly laboratorní opice. Mohou být infekční, varuje šerif

Skupina potenciálně nemocných laboratorních opic uprchla po dopravní nehodě na hlavní mezistátní dálnici v Mississippi. Místní policie upozornila, že ani po 24 hodinách se je nepodařilo všechny chytit. Dle výzkumného centra, které primáty poskytuje, uprchlí jedinci nakažliví nejsou. Transport laboratorních zvířat je rizikovou částí výzkumu, nemocná zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii, ale k drobnějším incidentům došlo.

O události informoval na sociální sítí Facebook šerifa okresu Jasper v úterý odpoledne. Uvedl, že na dálnici Interstate 59 došlo k nehodě nákladního auta, které převáželo laboratorní makaky rhesus.

Opice, které pocházely z Tulane University v New Orleans v Louisianě, byly podle šerifa nakaženy několika viry, včetně hepatitidy C a covidu-19, a představovaly tak potenciální zdravotní riziko pro lidi. „Opice váží přibližně dvacet kilogramů, jsou agresivní vůči lidem a k jejich manipulaci je nutné používat osobní ochranné prostředky,“ upozornil úřad šerifa s odkazem na řidiče nákladního vozu, který ho o tom informoval.

Rozporuplné informace

Tulane University, které by měly podle úřadů opice patřit, vydala v úterý večer vlastní vyjádření, v němž potvrdila, že zvířata opravdu pocházejí z Národního biomedicínského výzkumného centra při této instituci. Mluvčí řekl, že je škola poskytuje jiným výzkumným pracovištím k jejich bádání.

„Tito primáti patří jiné organizaci a nejsou nakažliví. Aktivně spolupracujeme s místními úřady a v případě potřeby vyšleme tým odborníků na péči o zvířata, aby pomohl,“ komentoval událost mluvčí.

Ještě v úterý odpoledne to vypadalo, že už uniká jen jediný makak, zbytek se podařilo policii chytit. V noci ale vydal úřad šerifa prohlášení, že stále chybí ještě tři makakové. Od té doby doposud žádné nové informace neposkytl.

Otázka bezpečnosti

Možné úniky laboratorních zvířat jsou velmi citlivým tématem, hlavně od dob pandemie covidu-19. Jedna ze dvou hlavních hypotéz totiž přisuzuje vznik pandemie právě úniku viru z laboratoře v čínském městě Wu-chan. Pro některé tajné služby jde dokonce o nejpravděpodobnější vysvětlení, z hlediska vědy ale chybí jakékoliv přímé důkazy, přičemž konkurenční teorie o přírodním původu viru má důkazů spoustu, byť nepřímých.

Podle řady analýz představuje právě transport laboratorních zvířat jednu z nejrizikovějších částí biomedicínského výzkumu. Stále přitom platí, že uprchlá laboratorní zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii mezi lidmi. Došlo ale k celé řadě menších incidentů, při nichž opravdu nákazy unikly, zejména nevhodnou manipulací s těmito tvory.

Zřejmě nejznámější případ, kde je souvislost jasně prokázaná, pochází také z Číny. Roku 2004 došlo k několika případům nákazy virem SARS od nakažených zvířat z laboratoře. Tento incident měl sice jen omezený dosah, ale ukázal tehdy, jak nebezpečná může být manipulace s koronaviry.

K podobné, ale rozměry dokonce ještě větší katastrofě došlo už roku 1967 v Německu. Tehdy se při práci s laboratorními kočkodany obecnými nakazilo virem, který dostal později jméno marburg, pětadvacet lidí, sedm z nich zemřelo. Výsledky vyšetřování ukázaly, že opice dorazily do Evropy už nakažené z Ugandy.

Třetí případ se odehrál ve městě Reston ve Virginii v USA. Roku 1989 se tam mezi kočkodany chovanými pro laboratorními účely začala rychle šířit neznámá nemoc a extrémně rychle je zabíjela. Smrtnost dosahovala takřka sta procent. Testy ukázaly, že se jedná o ebolu.

Když se zjistilo, že viru byli vystavení i lidé a někteří začínají projevovat příznaky chřipky, vypukla panika. Tehdy ale stálo při lidech štěstí – kočkodany zabíjel do té doby neznámý kmen eboly, který dostal jméno ebola Renton. Jde o jediný známý druh tohoto viru, který nenapadá člověka.

Všechny tři výše popsané případy vedly k zavádění nových pravidel i technologií, které mají snížit rizika přenosu na člověka. Tato pravidla také zpřísnila podmínky v laboratořích a nastavila lepší mezinárodní kontrolu jejich dodržování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 10 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 16 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 18 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 19 hhodinami
Načítání...