Z náklaďáku v USA utekly laboratorní opice. Mohou být infekční, varuje šerif

Skupina potenciálně nemocných laboratorních opic uprchla po dopravní nehodě na hlavní mezistátní dálnici v Mississippi. Místní policie upozornila, že ani po 24 hodinách se je nepodařilo všechny chytit. Dle výzkumného centra, které primáty poskytuje, uprchlí jedinci nakažliví nejsou. Transport laboratorních zvířat je rizikovou částí výzkumu, nemocná zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii, ale k drobnějším incidentům došlo.

O události informoval na sociální sítí Facebook šerifa okresu Jasper v úterý odpoledne. Uvedl, že na dálnici Interstate 59 došlo k nehodě nákladního auta, které převáželo laboratorní makaky rhesus.

Opice, které pocházely z Tulane University v New Orleans v Louisianě, byly podle šerifa nakaženy několika viry, včetně hepatitidy C a covidu-19, a představovaly tak potenciální zdravotní riziko pro lidi. „Opice váží přibližně dvacet kilogramů, jsou agresivní vůči lidem a k jejich manipulaci je nutné používat osobní ochranné prostředky,“ upozornil úřad šerifa s odkazem na řidiče nákladního vozu, který ho o tom informoval.

Rozporuplné informace

Tulane University, které by měly podle úřadů opice patřit, vydala v úterý večer vlastní vyjádření, v němž potvrdila, že zvířata opravdu pocházejí z Národního biomedicínského výzkumného centra při této instituci. Mluvčí řekl, že je škola poskytuje jiným výzkumným pracovištím k jejich bádání.

„Tito primáti patří jiné organizaci a nejsou nakažliví. Aktivně spolupracujeme s místními úřady a v případě potřeby vyšleme tým odborníků na péči o zvířata, aby pomohl,“ komentoval událost mluvčí.

Ještě v úterý odpoledne to vypadalo, že už uniká jen jediný makak, zbytek se podařilo policii chytit. V noci ale vydal úřad šerifa prohlášení, že stále chybí ještě tři makakové. Od té doby doposud žádné nové informace neposkytl.

Otázka bezpečnosti

Možné úniky laboratorních zvířat jsou velmi citlivým tématem, hlavně od dob pandemie covidu-19. Jedna ze dvou hlavních hypotéz totiž přisuzuje vznik pandemie právě úniku viru z laboratoře v čínském městě Wu-chan. Pro některé tajné služby jde dokonce o nejpravděpodobnější vysvětlení, z hlediska vědy ale chybí jakékoliv přímé důkazy, přičemž konkurenční teorie o přírodním původu viru má důkazů spoustu, byť nepřímých.

Podle řady analýz představuje právě transport laboratorních zvířat jednu z nejrizikovějších částí biomedicínského výzkumu. Stále přitom platí, že uprchlá laboratorní zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii mezi lidmi. Došlo ale k celé řadě menších incidentů, při nichž opravdu nákazy unikly, zejména nevhodnou manipulací s těmito tvory.

Zřejmě nejznámější případ, kde je souvislost jasně prokázaná, pochází také z Číny. Roku 2004 došlo k několika případům nákazy virem SARS od nakažených zvířat z laboratoře. Tento incident měl sice jen omezený dosah, ale ukázal tehdy, jak nebezpečná může být manipulace s koronaviry.

K podobné, ale rozměry dokonce ještě větší katastrofě došlo už roku 1967 v Německu. Tehdy se při práci s laboratorními kočkodany obecnými nakazilo virem, který dostal později jméno marburg, pětadvacet lidí, sedm z nich zemřelo. Výsledky vyšetřování ukázaly, že opice dorazily do Evropy už nakažené z Ugandy.

Třetí případ se odehrál ve městě Reston ve Virginii v USA. Roku 1989 se tam mezi kočkodany chovanými pro laboratorními účely začala rychle šířit neznámá nemoc a extrémně rychle je zabíjela. Smrtnost dosahovala takřka sta procent. Testy ukázaly, že se jedná o ebolu.

Když se zjistilo, že viru byli vystavení i lidé a někteří začínají projevovat příznaky chřipky, vypukla panika. Tehdy ale stálo při lidech štěstí – kočkodany zabíjel do té doby neznámý kmen eboly, který dostal jméno ebola Renton. Jde o jediný známý druh tohoto viru, který nenapadá člověka.

Všechny tři výše popsané případy vedly k zavádění nových pravidel i technologií, které mají snížit rizika přenosu na člověka. Tato pravidla také zpřísnila podmínky v laboratořích a nastavila lepší mezinárodní kontrolu jejich dodržování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 23 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...