Pavouci jsou následkem tropických bouří agresivnější, zjistili vědci

V regionech Spojených států a Mexika, které často pustoší hurikány, snáze přežijí agresivní pavouci. Jsou totiž lépe uzpůsobeni k přečkání extrémního počasí než jejich neútoční protějšci. Naznačila to nová studie, kterou tento týden publikoval časopis  Nature Ecology and Evolution. Podle vědců budou navíc pavouci vlivem stále častějších tropických bouří čím dál agresivnější.

Když hurikány zuří podél Mexického zálivu nebo pustoší americké východní pobřeží, neobejde se to bez dopadů na tamní životní prostředí. To také ovlivňuje zvířata, která v těchto oblastech žijí. Podle nového výzkumu nejsou výjimkou ani pavouci. 

Vědci se ve své studii zaměřili na druh pavouka s názvem Anelosimus studiosus, který žije na území Severní a Jižní Ameriky. Snažili se zjistit, jak tento druh živočichů ovlivňuje extrémní počasí. 

Během loňské hurikánové sezóny se výzkumníci konkrétně zaměřili na tropickou bouři Alberto a hurikány Florence a Michael. Studovali oblasti, ve kterých se nacházelo celkem 240 samičích kolonií pavouků. Na hurikány zasažená místa se vědci vrátili o dva dny později. Počáteční úder bouří přitom přežilo asi pětasedmdesát procent sledovaných pavoučích kolonií. Poté tyto kolonie vědci porovnávali s těmi z míst, kde bouře neudeřily.

Agresivní versus neútoční pavouci

Studovaný druh pavouka entomologové dělí na základě chování do dvou skupin, a to na neútočné a agresivní. Tyto rysy pavoučí osobnosti jsou přitom dědičné. 

Agresivitu lze u pavouků určit na základě rychlosti, kterou pronásledují svou kořist, výskytu kanibalismu nebo jejich schopnosti se bránit invazi dravých pavouků. Kolonie agresivních pavouků pak také lépe shromažďují potravu v době nedostatku. Když mají tito pavouci nedostatek jídla nebo jsou vystaveni přehřátí, mohou také vykazovat vzájemnou rivalitu.

„Tropické cyklóny pravděpodobně ovlivňují oba tyto stresory změnou počtu létajících kořistí a zvýšením slunečního záření,“ řekl CNN evoluční biolog a hlavní autor studie Jonathan Pruitt z McMaster University. „Agresivita se v těchto koloniích předává z generace na generaci a je hlavním faktorem jejich přežití a schopnosti reprodukce,“ dodal.

Podle vědců po bouři agresivní pavoučí kolonie dokázaly klást více vajíček a měly větší šanci na přežití. V oblastech, které hurikány nezasáhly, zase prospívaly kolonie neútočných pavouků.

Autoři studie se domnívají, že jejich zjištění je konzistentní a dokazuje, že extrémní projevy počasí mohou ovlivňovat chování živočichů. Chtějí přitom na dané téma provést ještě další výzkumy. 

„Je nesmírně důležité porozumět dopadům těchto extrémních projevů počasí na evoluci a přirozený výběr,“  uvedl Pruitt. „Jak stoupá hladina moří, výskyt tropických bouří se bude zvyšovat,“ dodal vědec s tím, že v současnosti je nezbytné vypořádat se s dopady, jaké tyto projevy počasí budou mít na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 20 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 23 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...