Pavouci jsou následkem tropických bouří agresivnější, zjistili vědci

V regionech Spojených států a Mexika, které často pustoší hurikány, snáze přežijí agresivní pavouci. Jsou totiž lépe uzpůsobeni k přečkání extrémního počasí než jejich neútoční protějšci. Naznačila to nová studie, kterou tento týden publikoval časopis  Nature Ecology and Evolution. Podle vědců budou navíc pavouci vlivem stále častějších tropických bouří čím dál agresivnější.

Když hurikány zuří podél Mexického zálivu nebo pustoší americké východní pobřeží, neobejde se to bez dopadů na tamní životní prostředí. To také ovlivňuje zvířata, která v těchto oblastech žijí. Podle nového výzkumu nejsou výjimkou ani pavouci. 

Vědci se ve své studii zaměřili na druh pavouka s názvem Anelosimus studiosus, který žije na území Severní a Jižní Ameriky. Snažili se zjistit, jak tento druh živočichů ovlivňuje extrémní počasí. 

Během loňské hurikánové sezóny se výzkumníci konkrétně zaměřili na tropickou bouři Alberto a hurikány Florence a Michael. Studovali oblasti, ve kterých se nacházelo celkem 240 samičích kolonií pavouků. Na hurikány zasažená místa se vědci vrátili o dva dny později. Počáteční úder bouří přitom přežilo asi pětasedmdesát procent sledovaných pavoučích kolonií. Poté tyto kolonie vědci porovnávali s těmi z míst, kde bouře neudeřily.

Agresivní versus neútoční pavouci

Studovaný druh pavouka entomologové dělí na základě chování do dvou skupin, a to na neútočné a agresivní. Tyto rysy pavoučí osobnosti jsou přitom dědičné. 

Agresivitu lze u pavouků určit na základě rychlosti, kterou pronásledují svou kořist, výskytu kanibalismu nebo jejich schopnosti se bránit invazi dravých pavouků. Kolonie agresivních pavouků pak také lépe shromažďují potravu v době nedostatku. Když mají tito pavouci nedostatek jídla nebo jsou vystaveni přehřátí, mohou také vykazovat vzájemnou rivalitu.

„Tropické cyklóny pravděpodobně ovlivňují oba tyto stresory změnou počtu létajících kořistí a zvýšením slunečního záření,“ řekl CNN evoluční biolog a hlavní autor studie Jonathan Pruitt z McMaster University. „Agresivita se v těchto koloniích předává z generace na generaci a je hlavním faktorem jejich přežití a schopnosti reprodukce,“ dodal.

Podle vědců po bouři agresivní pavoučí kolonie dokázaly klást více vajíček a měly větší šanci na přežití. V oblastech, které hurikány nezasáhly, zase prospívaly kolonie neútočných pavouků.

Autoři studie se domnívají, že jejich zjištění je konzistentní a dokazuje, že extrémní projevy počasí mohou ovlivňovat chování živočichů. Chtějí přitom na dané téma provést ještě další výzkumy. 

„Je nesmírně důležité porozumět dopadům těchto extrémních projevů počasí na evoluci a přirozený výběr,“  uvedl Pruitt. „Jak stoupá hladina moří, výskyt tropických bouří se bude zvyšovat,“ dodal vědec s tím, že v současnosti je nezbytné vypořádat se s dopady, jaké tyto projevy počasí budou mít na zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 16 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.