Proč mají berušky různé zbarvení? Vědci zjistili, co je příčinou

To, že slunéčko východní může mít až 200 barevných motivů, způsobují variace jednoho jediného genu. Na nové zjištění přišel tým francouzských vědců. Berušky, které pocházejí z Asie, jsou v současnosti v Česku velmi rozšířené.

Tým výzkumníků se snažil podle agentury AFP odhalit, proč jsou některá slunéčka původem z Asie černá se dvěma červenými tečkami, zatímco jiná jich mají třeba dvacet, a další jsou naopak červená s černými tečkami.

Gen, který je příčinou barevné rozmanitosti takzvaných asijských berušek, se podle vědců „aktivuje během vývinu slunéček, a to především v krovkách ve chvíli, kdy se utvářejí“.

Místo, kde se gen na křídle mladého hmyzu aktivuje, ovlivní to, že slunéčko je v dospělosti černé. Když se gen neaktivuje, výsledkem je červená barva různé sytosti, jdoucí až do žluté, píše AFP.

  • Slunéčko východní (Harmonia axyridis) je druh slunéčka z rodu Harmonia původem z východní Asie. Byl však zavlečen do Severní Ameriky i Evropy. V Česku se v současnosti jedná o běžný druh. Má vysokou rozmnožovací schopnost – samičky za svůj život nakladou až dva tisíce vajíček. Larvy i polymorfní kukly jsou zbarveny převážně černě s oranžovým podkladem. Živí se zejména mšicemi. Na podzim však mohou okusovat zralé ovoce, a způsobovat tak zemědělské škody.
  • Zdroj: Wikipedia

Na výzkumu se podíleli vědci z Národního institutu pro agronomický výzkum (INRA) v Montpellier a jejich kolegové z Národního střediska vědeckého výzkumu (CNRS) v Marseille. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Current biology.

Slunéčko východní pochází z východní Asie, do Evropy i Severní Ameriky bylo zavlečeno. V Česku je nyní běžným druhem. Před zimou podniká doslova invaze do domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 12 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 14 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 15 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 16 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 18 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 18 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled