Na 60 tisíc lidí čeká podle amerických úřadů na hranici Mexika a Spojených států. O půlnoci na pátek totiž skončila protipandemická opatření a americká zadržovací střediska přesáhla svou kapacitu. Pohraniční stráž posílily tisíce vojáků i bezpečnostních agentů. Prezident Biden s republikány v Kongresu se obviňují z toho, že si navzájem blokují vlastní verze přistěhovalecké reformy.
Stovky migrantů stály na mexické straně hranice před branou do Států. V platnosti tou dobou ještě byla koronavirová opatření, která mimo jiné umožňovala snazší vyhošťování migrantů do Mexika. Čekali na to, co přinese nová éra imigračních pravidel.
Podle vedení příhraničního amerického města El Paso vstupuje region tímto momentem do neznáma. Situaci na mexicko-americké hranici sledovaly desítky televizních i štábů. Místní reportér serveru KOAT ABC-7 uvádí, že Americe imigrační reforma chybí. „Jako novinář z této oblasti v posledních třech až pěti letech vám řeknu, že je srdcervoucí vidět rodiny na ulicích,“ líčí reportér Andres Valle.
Novinář doplňuje, že řešení a pomoc se situací na hranicích většinou končí na bedrech okolních obcí. Mnozí migranti tráví v téměř sedmisettisícovém městě El Paso noci na ulicích. Jediné, co mají, jsou batohy – jsou odkázáni převážně na pomoc od charity.
Štáb ČT natáčel s jednou z mladých uprchlic, čtyřiadvacetiletou Florou z Kolumbie. Jejím snem je být veterinářkou, na cestě do Spojených států ji doprovází její štěně Maello. V cestě do USA přešla hory a musela se naučit plavat, aby překonala řeky. „Spím na ulici čtyři dny. Mám dobré jídlo, ale nemám dost odpočinku. Ale aby se člověk dostal dál, musí se obětovat, pak přijde odměna,“ popisuje Flora.
Má trauma z pohledu na mrtvé, kteří cestu nepřežili. Tvrdí, že už má vyřízené dokumenty, sní o Kalifornii. Američané varují migranty, aby nevěřili pašerákům. Každý, kdo nezákonně překročí hranici, už nebude mít šanci na vyřízení žádosti o azyl. Panují ale obavy, že magnet jménem Amerika má větší sílu než tyto opakované hrozby.
Vyhlídky do budoucnosti se podle iberoamerikanistky Kateřiny Březinové pro jednotlivé uprchlíky liší. „Jsou to lidé nejenom z Mexika a ze Střední Ameriky, ale čím dál více jich přichází i z Karibiku, zejména z Kuby nebo Venezuely,“ připomněla.
„Dělají si naději na možnost požádat o azyl, a na změnu politiky a migrační praxe v USA,“ dodává Březinová. Spojené státy zrušily dva zákony, které přijímání uprchlíků upravují, a právě proto se teď podle ní na hranicích hromadí s novou nadějí.
