V USA končí stav zdravotnické nouze. Mění se pravidla i na hranici s Mexikem, čeká se nápor migrantů

V USA končí ve čtvrtek stav zdravotnické krize, takzvané nařízení 42 (Title 42), které americká vláda vyhlásila na začátku pandemie covidu-19. Vláda mimo jiné přestane vyžadovat očkování na tuto nemoc po zahraničních návštěvnících. Současně končí také série protiimigračních opatření na americko-mexické hranici, která umožňovala bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

„Pro Američany to znamená, že tím končí automatická možnost mít zdarma testy na koronavirus, vakcíny, léčbu. To nyní bude možné jen za určitých podmínek. Je to také velká změna pro tři a půl milionu federálních zaměstnanců, kteří se museli povinně očkovat,“ upozorňuje zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal.

Pro všechny, kdo nejsou občany USA a letecky cestují do Spojených států, končí rovněž povinnost prokázat se na hranicích certifikátem o prodělaném očkování proti koronaviru. „Nařízení platilo nejen pro Evropany, ale také pro turisty z Číny, Indie a Brazílie,“ podotýká Vostal.

Končí rovněž opatření pro migranty na americko-mexické hranici. Na mexické straně hranice se tak už několik týdnů hromadí davy migrantů, kteří doufají, že budou mít lepší šanci se do USA dostat legálně. Jiní se naopak snaží co nejrychleji překročit hranici ilegálně, protože zároveň začnou platit jiná přísná pravidla.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Bohumil Vostal o situaci po zrušení covidových opatření
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden už v úterý připustil, že situace na mexicko-americké hranici je a nějakou dobu bude chaotická. Vláda kvůli změně pravidel posílila ochranu jižních hranic vysláním dalších stovek vojáků. Od čtvrtka také zpřísňuje pokuty a tresty za nelegální přechody. 

„Jen za poslední dva dny je to každý den deset tisíc zadržených migrantů, kteří se snaží dostat přes hranici, samozřejmě panují obavy, že jakmile tato opatření skončí, tak nápor bude ještě větší. Bidenova administrativa nyní varuje migranty, kteří budou po konci tohoto nařízení chyceni na americké půdě a nebudou se prezentovat tak, že by mohli mít šanci na azyl, že budou deportováni zpět do Mexika a že jim bude zakázán vstup na pět let,“ dodává Vostal.  

Na migrační vlnu se připravují i úřady

Americká administrativa doporučuje zájemcům o azyl, obzvláště uprchlíkům ze zemí Latinské Ameriky, jako je například Kuba, Nikaragua či Venezuela, aby nejdříve vyplnili on-line formulář, získali sponzora a dostali se do Ameriky legálně. „Jedině to jim má zajistit možnost, aby mohli zažádat o azyl, ale realita je úplně jiná. Pašeráci dále pokračují ve výnosném byznysu. Nyní je s Mexikem domluveno, že bude moci v případě některých latinskoamerických zemí dál Amerika vracet migranty a že je bude Mexiko přijímat. Nicméně nejde jen o migranty z jižní Ameriky. Jsou to lidé z celého světa, i tisíce migrantů z komunistické Číny,“ podotýká Vostal.

Na migrační vlnu se připravují i radnice hraničních amerických měst. Například texaská El Paso, Brownsville a Laredo vyhlásila stav nouze. Oscar Leeser, starosta El Pasa, kde už teď spí řada běženců na ulicích, řekl, že velký nápor očekává už v pátek. „V Ciudad Juárez je na ulici odhadem osm až deset tisíc migrantů,“ sdělil po návštěvě mexického města na druhé straně hranice. V mexickém Matamoros, které sousedí s Brownsville, podle agentury Reuters migranti nakupují záchranné vesty, s nimiž se chystají přeplavat řeku Rio Grande. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 6 hhodinami
Načítání...