V USA končí stav zdravotnické nouze. Mění se pravidla i na hranici s Mexikem, čeká se nápor migrantů

V USA končí ve čtvrtek stav zdravotnické krize, takzvané nařízení 42 (Title 42), které americká vláda vyhlásila na začátku pandemie covidu-19. Vláda mimo jiné přestane vyžadovat očkování na tuto nemoc po zahraničních návštěvnících. Současně končí také série protiimigračních opatření na americko-mexické hranici, která umožňovala bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

„Pro Američany to znamená, že tím končí automatická možnost mít zdarma testy na koronavirus, vakcíny, léčbu. To nyní bude možné jen za určitých podmínek. Je to také velká změna pro tři a půl milionu federálních zaměstnanců, kteří se museli povinně očkovat,“ upozorňuje zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal.

Pro všechny, kdo nejsou občany USA a letecky cestují do Spojených států, končí rovněž povinnost prokázat se na hranicích certifikátem o prodělaném očkování proti koronaviru. „Nařízení platilo nejen pro Evropany, ale také pro turisty z Číny, Indie a Brazílie,“ podotýká Vostal.

Končí rovněž opatření pro migranty na americko-mexické hranici. Na mexické straně hranice se tak už několik týdnů hromadí davy migrantů, kteří doufají, že budou mít lepší šanci se do USA dostat legálně. Jiní se naopak snaží co nejrychleji překročit hranici ilegálně, protože zároveň začnou platit jiná přísná pravidla.

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden už v úterý připustil, že situace na mexicko-americké hranici je a nějakou dobu bude chaotická. Vláda kvůli změně pravidel posílila ochranu jižních hranic vysláním dalších stovek vojáků. Od čtvrtka také zpřísňuje pokuty a tresty za nelegální přechody. 

„Jen za poslední dva dny je to každý den deset tisíc zadržených migrantů, kteří se snaží dostat přes hranici, samozřejmě panují obavy, že jakmile tato opatření skončí, tak nápor bude ještě větší. Bidenova administrativa nyní varuje migranty, kteří budou po konci tohoto nařízení chyceni na americké půdě a nebudou se prezentovat tak, že by mohli mít šanci na azyl, že budou deportováni zpět do Mexika a že jim bude zakázán vstup na pět let,“ dodává Vostal.  

Na migrační vlnu se připravují i úřady

Americká administrativa doporučuje zájemcům o azyl, obzvláště uprchlíkům ze zemí Latinské Ameriky, jako je například Kuba, Nikaragua či Venezuela, aby nejdříve vyplnili on-line formulář, získali sponzora a dostali se do Ameriky legálně. „Jedině to jim má zajistit možnost, aby mohli zažádat o azyl, ale realita je úplně jiná. Pašeráci dále pokračují ve výnosném byznysu. Nyní je s Mexikem domluveno, že bude moci v případě některých latinskoamerických zemí dál Amerika vracet migranty a že je bude Mexiko přijímat. Nicméně nejde jen o migranty z jižní Ameriky. Jsou to lidé z celého světa, i tisíce migrantů z komunistické Číny,“ podotýká Vostal.

Na migrační vlnu se připravují i radnice hraničních amerických měst. Například texaská El Paso, Brownsville a Laredo vyhlásila stav nouze. Oscar Leeser, starosta El Pasa, kde už teď spí řada běženců na ulicích, řekl, že velký nápor očekává už v pátek. „V Ciudad Juárez je na ulici odhadem osm až deset tisíc migrantů,“ sdělil po návštěvě mexického města na druhé straně hranice. V mexickém Matamoros, které sousedí s Brownsville, podle agentury Reuters migranti nakupují záchranné vesty, s nimiž se chystají přeplavat řeku Rio Grande. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 5 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami
Načítání...