Pesticidy strana 2 z 2

Podporou hnízdění včel samotářek, jejich odchovem i ochranou před pesticidy používanými v zemědělství se zabývali čeští vědci. Samotářské včely se podle nich významně podílejí na opylování rostlin, někdy dokonce více než včely medonosné nebo čmeláci, proto jsou užitečné pro zemědělce. Jejich množství ale klesá, ztrácí své přirozené životní prostředí.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

V Bohdalově na Žďársku a v dalších obcích napojených na stejný skupinový vodovod se zlepší zásobování pitnou vodou. Svaz vodovodů Bohdalov kvůli tomu chystá investici za 55 milionů korun. Připojí nové vodní zdroje, rozšíří kapacitu vodojemu a pořídí novou technologii úpravy vody. Na projekt dostane dotaci z evropského Operačního programu Životní prostředí.

Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Děti žen, které v těhotenství užívaly marihuanu, se kolem pátého roku života častěji potýkaly s nadměrnou tvorbou tuku a zvýšenou hladinou cukru v krvi. Vyplývá to ze studie, o které informoval zpravodajský server CNN. Jednalo se o konopné produkty, které obsahovaly psychoaktivní látku THC (tetrahydrokanabinol) i kanabidiol (CBD), tedy jednu z molekul konopí, která nemá psychotropní účinky.

Pokud jsou lidé dlouhodobě při své práci vystavení pesticidům, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že se u nich objeví chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Zjistila to rozsáhlá populační studie zveřejněná v odborném časopise Thorax.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Mateřská společnost mlékáren Kunín a Klatovy, Lactalis CZ, stahuje z trhu 385 tisíc mléčných dezertů Kunín Pohár. Obsahují totiž stopové množství pesticidu etylenoxid, který není v Evropské unii povolen. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.

Evropská komise (EK) hodlá výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou Komise zveřejnila a v jejímž rámci se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.

Tisíce traktorů ochromily centra několika německých měst. Nespokojení zemědělci demonstrují proti politice vlády. Ta chce s ohledem na životní prostředí omezit používání hnojiv a pesticidů. Další protesty ale naopak žádají tvrdší standardy v zemědělství.

Stovky nespokojených zemědělců se svými traktory komplikovaly provoz na hlavních tazích v Paříži. Farmáři chtěli upozornit na problémy ve svém odvětví a donutit vládu prezidenta Emmanuela Macrona k ústupkům. Ráno komplikovali dopravu na vícero místech a blokáda na městském dálničním okruhu se protáhla do odpoledních hodin. Protestují proti mezinárodním obchodním dohodám či ohlášenému zákazu glyfosátu, informovala agentura Reuters.

Zemědělci začali zatravňovat ornou půdu nad jeskyněmi v Moravském krasu. Ochránci přírody tím chtějí zabránit znečištění podzemní vody v krasovém prostředí nebezpečnými látkami. Směs obohacují různými druhy trav, aby v okolí závrtů vzniklo i pestřejší prostředí pro motýly, vzácné brouky a další živočichy.

Chemička v Rouenu, která na konci září vyhořela, je jedním z více než 1300 podniků, ve kterých se ve Francii nacházejí nebezpečné chemické látky. Všechny tyto továrny spadají do takzvané sítě Seveso. Název odkazuje na italské městečko ležící asi dvacet kilometrů severně od Milána, kde v roce 1976 při havárii unikl do ovzduší mrak jedovatých dioxinů. Továrna o tom informovala až po sedmnácti dnech. Havárie v Sevesu do budoucna nastavila nová pravidla po celé Evropě.

Na nebývale špatný rok si stěžují ruští včelaři, především v Kurské oblasti hlásí hromadné úhyny. Nejhůř jsou na tom oblasti, kde farmáři pěstují řepku a porušují předpisy týkající se chemického postřiku. Včelaři jsou proti tomu bezradní, podle nich nefunguje kontrola používání pesticidů. Produkce medu je tak letos nejnižší za poslední roky.

Během prvních měsíců letošního roku zemřelo v Brazílii kolem pěti set milionů včel, a to jen ve čtyřech státech na jihu země. Hromadné vymírání je podle vědců spojené s užíváním pesticidů, přičemž vláda zvažuje povolit jich ještě více druhů.

Desítky delfínů, které uhynulé od začátku roku vyplavilo moře na italské pobřeží, zabil virus podobný tomu, jenž u lidí způsobuje spalničky. Kytovci měli podle vědců zřejmě oslabenou imunitu kvůli pesticidům, napsal s odkazem na vědecké zkoumání události britský deník The Times.

Správa chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky povolila likvidaci kůrovcem napadených stromů v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. Lesníci však nesmí používat chemické přípravky. Výjimka, která zásahy povoluje, se nelíbí Hnutí Duha a Společnosti přátel Jeseníků, organizace se chtějí odvolat k ministerstvu životního prostředí.

Včely, které před dvěma týdny uhynuly v Šenově nedaleko Ostravy, zabil postřik řepkových polí. Potvrdily to laboratorní testy, které provedl Státní veterinární ústav. Masivní úhyn včelstev hlásili jejich majitelé poté, co jeden ze zemědělců provedl noční postřik řepkových polí bez včasného ohlášení. Včelaři se tak na případné ohrožení nemohli připravit.

Zhruba desítce včelařů z okolí Šenova na Ostravsku uhynula včelstva, podle chovatelů kvůli postřiku řepkových polí. Ten údajně provedl jeden z tamních zemědělců v noci, aniž by o tom včelaře předem informoval. Ti tak nemohli okamžitě zareagovat. Případem se už zabývá státní veterinární správa.

Před odvolací soud v Lyonu se vrátil případ čtyřiapadesátiletého francouzského zemědělce, který viní společnost Monsanto ze svých zdravotních potíží. V roce 2004 vdechl výpary herbicidu a od té doby má trvalé následky. Spor vede už dvanáct let, i kvůli kolegům, kteří se dneška nedožili.