Pesticidy zkracují včelám život. Podle americké studie jde o ty, které k nim mají být ohleduplné

Pokud jsou včely vystavené dvěma komerčně používaným pesticidům, prokazatelně to zkracuje jejich život a vyvolává to u nich fyziologický stres. Popsali to vědci z Oregonské státní univerzity v odborném žurnálu PLOS ONE.

Včely jsou hlavním opylovačem, závisí na nich tedy většina ovoce, zeleniny a mnoha dalších plodin, které lidstvo konzumuje. V současné době ale trpí řadou hrozeb – roztoči, změny klimatu, invazivní druhy, ale také pesticidy.

Nová studie se jako první věnovala „méně než smrtícím“ dopadům sulfoxafloru a flupyradifuronu. Ty jsou aktivními látkami pesticidů Transform, respektive Sivanto, které jsou registrované ve Spojených státech a byly vyvinuté proto, aby byly ohleduplnější právě ke včelám.

Pesticidy ničí škůdce… i tvory, které člověk potřebuje

Výrazem „méně než smrtící“ chápou autoři situaci, kdy zvířata zasažená těmito látkami neumírají okamžitě, ale zažívají pak fyziologický stres, který zkracuje délku jejich života – a studie ukázala, že Transform zkracuje délku života včel velmi výrazně.

Většina včel, které mu byly vystavené, zemřela do šesti hodin. To podle vědců prokazuje, jak závažná je toxicita tohoto pesticidu v množství, které je doporučené výrobcem. U Sivanta byly následky výrazně slabší, ale přesto měřitelné.

Hlavní autor studie Priyadarshini Chakrabarti Basu zdůrazňuje, že vědci nevyzývají, aby byly přípravky stažené z trhu. „Doporučujeme, aby bylo k těmto produktům připojeno více informací a aby bylo provedeno více studií, které by měly pomoci s pochopením negativních dopadů při dlouhodobějším vystavení,“ uvedl Basu.

Oba pesticidy se využívají na plodiny napadané mšicemi, křísky nebo molicemi. Bohužel stejné rostliny přitahují také včely. I proto je u obou pesticidů několik omezení; například Transform se nesmí používat v době, kdy rostliny kvetou.

„Průměrná délka života včelí dělnice je asi pět až šest týdnů, takže když jí zkrátíte život o pět až deset dní, může to být obrovský problém,“ varoval spoluautor práce Ramesh Sagili. „Snížená délka života dělnice způsobená tělesným stresem může mít negativní dopad na populaci celé kolonie a může snížit její odolnost a životaschopnost,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 21 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 23 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...