Chemických látek je už v přírodě tolik, že to narušuje stabilitu ekosystémů, popisuje nová zpráva

Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.

Nejvíce znepokojivou skupinou chemikálií jsou podle Stockholmského centra pro odolnost umělé hmoty a asi 350 tisíc syntetických chemických látek včetně pesticidů, průmyslových sloučenin a antibiotik. Znečištění plasty už je na naší planetě všudypřítomné, našly se na těch nejhlubších místech Mariánského příkopu i na vrcholku Mount Everestu – a pronikají také do živých organismů.

Studie došla k závěru, že chemické znečištění překročilo „planetární hranici“, tedy bod, kdy změny na Zemi způsobené člověkem posunují Zemi mimo stabilní prostředí posledních 10 tisíc let.

Čím chemické látky ohrožují svět

Chemické znečištění ohrožuje zemské systémy tím, že poškozuje biologické a fyzikální procesy, které jsou základem veškerého života. Například pesticidy likvidují mnoho hmyzu, proti němuž nejsou určené – a který je současně základem všech ekosystémů. Má tedy zásadní vliv na to, aby příroda i lidé měli dostatek vody, potravin a čistého vzduchu.

„Od roku 1950 došlo k padesátinásobnému nárůstu produkce chemických látek a předpokládá se, že do roku 2050 se tento nárůst opět ztrojnásobí,“ uvedla Patricia Villarrubia-Gómezová, která se na výzkumu podílela. „Tempo, jakým společnosti vyrábějí a vypouštějí do životního prostředí nové chemické látky, není v souladu s udržením bezpečného provozního prostoru pro lidstvo.“

Přestože je celý problém podle autorů nové práce globálně podceněný, vliv některých znečišťujících látek už je prozkoumaný dobře a dost detailně i celoplanetárně: jedná se například o látky typu freonů, které ničí ozónovou vrstvu a její ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením.

Určit, jestli už chemické znečištění překročilo planetární hranici, je složité, protože na rozdíl od klimatické krize, kde se srovnávají současné úrovně oxidu uhličitého s těmi před průmyslovou revolucí, u chemikálií žádná taková „výchozí hodnota“ neexistuje. Navíc lidstvo produkuje obrovské množství chemických sloučenin registrovaných k použití – přibližně 350 tisíc – a jen nepatrný zlomek z nich byl posouzen z hlediska bezpečnosti na životní prostředí.

Jak spočítat chemické ohrožení Země

Výzkum proto k posouzení situace použil kombinaci měření. Ta zahrnovala rychlost výroby chemických látek, která stále roste, a jejich uvolňování do životního prostředí, k němuž dochází mnohem rychleji, než je schopnost úřadů sledovat nebo zkoumat jejich dopady.

Součástí hodnocení byly také dobře známé negativní účinky některých chemických látek, od těžby fosilních paliv přes jejich výrobu až po jejich úniky do životního prostředí. Autoři přitom přiznávají, že jejich údaje jsou v mnoha oblastech omezené a závěry tedy nejsou stoprocentní. Přesto se shodli, že váha důkazů ukazuje na překročení planetární hranice.

„Existují důkazy, že jsme na špatné cestě,“ uvedla profesorka Bethanie Carney Almrothová z Göteborské univerzity, která byla součástí týmu. „Například celková hmotnost plastů nyní přesahuje celkovou hmotnost všech žijících savců. To je podle mě docela jasná známka toho, že jsme už překročili určitou hranici. Jsme v průšvihu, ale existují věci, které můžeme udělat, abychom to částečně zvrátili.“

Tato studie vyšla v odborném časopise Environmental Science & Technology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...