Podle vědců ohrožuje chemické znečištění po celé planetě stabilitu globálních ekosystémů, na nichž je lidstvo závislé. Největším problémem podle nové studie je, že do přírody proniká už příliš mnoho druhů chemikálií.
Chemických látek je už v přírodě tolik, že to narušuje stabilitu ekosystémů, popisuje nová zpráva
Nejvíce znepokojivou skupinou chemikálií jsou podle Stockholmského centra pro odolnost umělé hmoty a asi 350 tisíc syntetických chemických látek včetně pesticidů, průmyslových sloučenin a antibiotik. Znečištění plasty už je na naší planetě všudypřítomné, našly se na těch nejhlubších místech Mariánského příkopu i na vrcholku Mount Everestu – a pronikají také do živých organismů.
Studie došla k závěru, že chemické znečištění překročilo „planetární hranici“, tedy bod, kdy změny na Zemi způsobené člověkem posunují Zemi mimo stabilní prostředí posledních 10 tisíc let.
Čím chemické látky ohrožují svět
Chemické znečištění ohrožuje zemské systémy tím, že poškozuje biologické a fyzikální procesy, které jsou základem veškerého života. Například pesticidy likvidují mnoho hmyzu, proti němuž nejsou určené – a který je současně základem všech ekosystémů. Má tedy zásadní vliv na to, aby příroda i lidé měli dostatek vody, potravin a čistého vzduchu.
„Od roku 1950 došlo k padesátinásobnému nárůstu produkce chemických látek a předpokládá se, že do roku 2050 se tento nárůst opět ztrojnásobí,“ uvedla Patricia Villarrubia-Gómezová, která se na výzkumu podílela. „Tempo, jakým společnosti vyrábějí a vypouštějí do životního prostředí nové chemické látky, není v souladu s udržením bezpečného provozního prostoru pro lidstvo.“
Přestože je celý problém podle autorů nové práce globálně podceněný, vliv některých znečišťujících látek už je prozkoumaný dobře a dost detailně i celoplanetárně: jedná se například o látky typu freonů, které ničí ozónovou vrstvu a její ochranu před škodlivým ultrafialovým zářením.
Určit, jestli už chemické znečištění překročilo planetární hranici, je složité, protože na rozdíl od klimatické krize, kde se srovnávají současné úrovně oxidu uhličitého s těmi před průmyslovou revolucí, u chemikálií žádná taková „výchozí hodnota“ neexistuje. Navíc lidstvo produkuje obrovské množství chemických sloučenin registrovaných k použití – přibližně 350 tisíc – a jen nepatrný zlomek z nich byl posouzen z hlediska bezpečnosti na životní prostředí.
Jak spočítat chemické ohrožení Země
Výzkum proto k posouzení situace použil kombinaci měření. Ta zahrnovala rychlost výroby chemických látek, která stále roste, a jejich uvolňování do životního prostředí, k němuž dochází mnohem rychleji, než je schopnost úřadů sledovat nebo zkoumat jejich dopady.
Součástí hodnocení byly také dobře známé negativní účinky některých chemických látek, od těžby fosilních paliv přes jejich výrobu až po jejich úniky do životního prostředí. Autoři přitom přiznávají, že jejich údaje jsou v mnoha oblastech omezené a závěry tedy nejsou stoprocentní. Přesto se shodli, že váha důkazů ukazuje na překročení planetární hranice.
„Existují důkazy, že jsme na špatné cestě,“ uvedla profesorka Bethanie Carney Almrothová z Göteborské univerzity, která byla součástí týmu. „Například celková hmotnost plastů nyní přesahuje celkovou hmotnost všech žijících savců. To je podle mě docela jasná známka toho, že jsme už překročili určitou hranici. Jsme v průšvihu, ale existují věci, které můžeme udělat, abychom to částečně zvrátili.“
Tato studie vyšla v odborném časopise Environmental Science & Technology.