Pokud jsou lidé dlouhodobě při své práci vystavení pesticidům, výrazně se zvyšuje pravděpodobnost, že se u nich objeví chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Zjistila to rozsáhlá populační studie zveřejněná v odborném časopise Thorax.
CHOPN je chronické zánětlivé onemocnění postihující zejména průdušky a plicní tkáň. Tento zánět nezpůsobují viry, bakterie ani alergie. Vzniká v reakci na vdechování škodlivin, hlavně tabákového kouře. Časem vede k trvalému zúžení průsvitu průdušek (takzvané obstrukci) a také až k nenávratnému zániku plicní tkáně.
Toto onemocnění se objevuje v moderní společnosti velmi často – zejména kvůli velkému množství kuřáků, ale také stárnutí populace.
- V Česku podle posledního šetření Státního zdravotního ústavu z roku 2017 kouří každý čtvrtý. Ačkoli se CHOPN nerozvine u každého kuřáka, považuje se kouření za hlavní příčinu onemocnění až u 70 procent pacientů. Mezi další rizika pro vznik této choroby patří například vdechování chemikálií, prachu a opakované záněty dýchacích cest.
- Odhaduje se, že v populaci trpí touto chorobou osm až deset procent obyvatel, ale léčených je pouze 2,5 procent populace. To znamená, že odhadem 600 tisíc osob o své nemoci neví. CHOPN je udávána jako čtvrtá nejčastější příčina úmrtí a dále vede k častým hospitalizacím a pracovní neschopnosti, omezuje denní aktivity a tím pádem výrazně zhoršuje kvalitu života.
Nová studie ale našla další důležitou příčinu vzniku CHOPN. Tento vliv je nezávislý na dalších klíčových rizikových faktorech, tedy zejména na kouření. Významnou příčinou onemocnění, které lze předcházet, je vystavení pesticidům na pracovišti. Podle nejnovějších odhadů přibližně 14 procent všech případů souvisí se zaměstnáním, upozorňují vědci.
Identifikovat, jaké profese a úrovně vystavení škodlivým látkám mohou mít největší vliv, je ale náročné. Ve hře je totiž spousta možných vlivů, včetně těch náhodných. Jediný druh výzkumu, který by tyto faktory dokázal rozpoznat, je obří populační studie, která by měla o všech účastnících dostatek informací.
Masivní studie
A přesně to udělali autoři nového výzkumu – využili totiž data z britské populační studie více než půl milionu mužů a žen v letech 2006–2010 v celé Velké Británii. Tato biobanka zahrnuje všechny důležité informace včetně osobních údajů, jako jsou věk, pohlaví, celoživotní kuřáckou anamnézu, historii zaměstnání a diagnózy. V rámci studie také všechny účastníky vyšetřil lékař.
Vědci pak tento „zlatý důl“ dat dokonale vytěžili. Skupinu omezili na 95 tisíc osob, kde měla analýza největší smysl, a hledali, s jakými látkami se tito lidé ve své práci nejčastěji setkávají. Badatelé sledovali vystavení biologickým i minerálním prachům, plynům a výparům, herbicidům, insekticidům, fungicidům, aromatickým rozpouštědlům, chlorovaným rozpouštědlům a kovům či pesticidům.
Většina vybraných účastníků nikdy nekouřila a jen pět procent bylo kuřáky v době studie, přibližně 11 procent účastníků mělo diagnostikované astma. Přitom CHOPN se potvrdil u osmi procent, tedy u 7603 případů.
Podle autorů není překvapením, že CHOPN byla častější mezi současnými kuřáky (17 procent) než mezi bývalými kuřáky (devět procent) a nikdy nekouřícími (sedm procent).
Relativně málo účastníků bylo během své práce vystaveno samotným pesticidům – něco málo přes čtyři procenta mezi osobami s CHOPN a 3,5 procenta mezi osobami bez CHOPN. Téměř polovina osob s CHOPN (48 procent) i bez CHOPN (47 procent) ale byla vystavena působení směsi několika látek.
Pozoruhodné podle autorů je, že většina osob byla během své kariéry vystavena pouze malému množství nějakých látek ze seznamu.
Pesticidy zvyšují riziko
Když vědci data „vyčistili“ a odstranili z nich různé náhodné a vedlejší faktory, ukázalo se, že vystavení pesticidům na pracovišti bylo spojené se zvýšením rizika CHOPN o 13 procent, pokud byli lidé vystaveni pesticidům dlouho a intenzivně, vzrostlo toto riziko dokonce o 32 procent.
To se dále potvrdilo v dalších analýzách, které už byly omezené jen na osoby, u nichž nikdy nebylo diagnostikováno astma, a na osoby, které nikdy nekouřily. U žádného z dalších činitelů, včetně prachu a kovů, nebylo pozorováno významně zvýšené riziko CHOPN.
Jedná se o takzvanou observační studii, proto podle autorů zatím nelze stanovit příčinu – výzkum hledal jen souvislosti. Autoři současně připouštějí, že nezkoumali ani vliv konkrétních pesticidů, a nevědí tedy, které druhy mohou být častěji spojené s tímto zdravotním problémem.
