V Brazílii masově umírají včely. Letos jich zemřelo přes půl miliardy

Během prvních měsíců letošního roku zemřelo v Brazílii kolem pěti set milionů včel, a to jen ve čtyřech státech na jihu země. Hromadné vymírání je podle vědců spojené s užíváním pesticidů, přičemž vláda zvažuje povolit jich ještě více druhů.

U většiny mrtvých včel byly nalezeny stopy Fipronilu, insekticidu zakázaného v Evropské unii a považovaného za potenciální karcinogen v USA.

Od doby, kdy Jair Bolsonaro převzal v lednu prezidentský úřad, povolila Brazílie rekordních 290 pesticidů, což proti loňskému roku představuje sedmadvacetiprocentní nárůst. Úřady navíc podle agentury Bloomberg zvažují, že odblokují používání dalších z nich. Výrobci jsou lokální firmy (Cropchem nebo Ouro Fino), ale i globální korporace jako Arysta Lifescience nebo Nufarm.

Organizace spojených národů ukazuje, že v Brazílii množství chemie na ničení zemědělských škůdců radikálně roste; mezi roky 1990 a 2016 stouplo o 770 procent. Brazilské ministerstvo zemědělství nicméně uvádí, že země je čtyřiačtyřicátá v pořadí zemí v množství užívaných pesticidů na hektar.

Nedávný průzkum organizace Anvisa ukázal, že ve dvaceti procentech zkoumaných vzorků překročily naměřené chemické hodnoty platné normy – a to se v těchto testech neobjevily ani zkoušky na glyfosát, v Brazílii vůbec nejprodávanější druh pesticidu.

Podle včelařů jsou prázdné úly tím nejpřesvědčivějším důkazem, nakolik se chemie v místním zemědělství nadužívá. „Smrt všech těch včel je znamením, že jsme všichni tráveni,“ uvedl pro Bloomberg předseda brazilských včelařů Carlos Alberto Bastos.

Organizace Greenpeace tvrdí, že už nyní je asi čtyřicet procent brazilských pesticidů vysoce, nebo extrémně toxická a dvaatřicet procent z nich není povoleno v Evropské unii. Koordinátorka Greenpeace pro Brazílii Marina Lacorte dodává, že vláda nemá dostatek kvalitně vzdělaných expertů pro schvalování nových přípravků.

Mocný hráč

Zemědělský sektor je v Brazílii velmi mocným hráčem. Představuje hlavní pohon hospodářského růstu a tvoří kolem osmnácti procent tamní ekonomiky. Velké zemědělské firmy tak mají i politickou moc, sponzorují školství nebo kulturu. A také podporovaly vzestup prezidenta Bolsonara.

Jair Bolsonaro se snažil schvalování nových pesticidů urychlit, zemědělský sektor již léta zdůrazňuje, že tento proces je příliš pomalý a že registrace se zbytečně protahují.

Podle toxikologů je ale množství produktů příliš velké, protože se jen špatně kontrolují a monitorují. Reálně již dochází i k otravám lidí; jen za loňský rok jich brazilské ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo 15 018, ale samo přiznává, že tyto údaje jsou zřejmě podceněné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 3 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 4 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 6 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.