Úhyn desítek delfínů u Itálie. Imunitu jim podle vědců zřejmě ničí pesticidy

Desítky delfínů, které uhynulé od začátku roku vyplavilo moře na italské pobřeží, zabil virus podobný tomu, jenž u lidí způsobuje spalničky. Kytovci měli podle vědců zřejmě oslabenou imunitu kvůli pesticidům, napsal s odkazem na vědecké zkoumání události britský deník The Times.

Od letošního ledna bylo na plážích Toskánska vyplaveno přes 40 těl těchto kytovců, což je téměř dvakrát více než za celý loňský rok. Vědci z univerzity v Sieně ve spolupráci s místními úřady otestovali desítky vyplavených tvorů a zjistili, že úhyn způsobil morbillivirus, který kytovcům způsobuje dýchací obtíže a poškození mozku a dalších orgánů. U lidí je původcem spalniček, u jiných zvířecích druhů způsobuje psinku nebo dobytčí mor. 

Kromě morbilliviru vědci podle bioložky Cecilie Mancusiové zjistili u delfínů mimořádně vysokou kontaminaci pesticidy - nejvyšší, jakou kdy ve Středozemním moři zaznamenali. „Jsme přesvědčeni, že imunitní systém delfínů oslabují pesticidy, které se vyplaví do moře, a chemické látky obsažené v lodních nátěrech proti řasám,“ uvedla bioložka z toskánského úřadu pro ochranu životního prostředí.

Ohrožení pesticidy

Mořští savci jsou pesticidy a dalšími chemickými látkami obzvláště ohroženi, protože stojí na vrcholu potravního řetězce. Chemikálie se hromadí v každém jeho článku, od planktonu po korýše, a končí v tělech delfínů, uvedla Mancusiová. Delfínům přitěžuje i fakt, že žijí až 40 let a mají velké zásobárny tuku, kam se chemikálie ukládají. Samičky navíc produkují velmi tučné mléko, takže látky předají svým potomkům.

Morbillivirus už se několikrát ve Středozemním moři vyskytl – v roce 1990 na následky nemoci uhynulo asi tisíc delfínů pruhovaných. Zasáhl ale i populace ploutvonožců a velryb. Choroba mezi mořskými savci propukla i v roce 2013, napsal deník The Telegraph.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 11 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 13 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 14 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 16 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled