Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.

Slon leží na zemi a svými marnými pokusy se postavit zvedá oblaka prachu. Veterináři mu v zoufalé snaze pomoci podávají injekci glukózy – jedinou léčbu, kterou mají k dispozici, protože příčina onemocnění zatím není známá. Jedenáctiletý sloní samec známý jako Čingischán obtížně dýchá.

Záhadná nemoc v jižní Keni od června zabila nejméně devatenáct slonů, většinou samic a mladých samců. Všechna uhynulá zvířata vykazovala stejné příznaky včetně částečného ochrnutí.

„Člověk mohl vidět, jak se jeden slon trápí jeden den, dva, nebo dokonce tři dny. Dokud prostě neuhynul,“ řekl AFP Patrick Papatiti, vedoucí provozu na pozemcích, k nimž patří i rezervace Kitenden B, kde byl Čingischán nalezen.

Pesticidy, nemoc, nebo něco jiného?

Koncem července keňská služba pro ochranu přírody uvedla, že toxikologické testy odhalily vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů. To podle ní naznačovalo možnost otravy pesticidy z plodin pěstovaných na okolních farmách.

Část odborníků ale tuto teorii odmítá. „Je to nemoc,“ řekl Papatiti. Podle něj je nemožné, že by za úhyn mohl kyanid. Jedním z důvodů je podle něj i to, že uhynulé slony požírali mrchožrouti a mouchy, aniž by sami uhynuli.

„Pokud se jiné zvíře živí touto mršinou a neuhyne, pak to rozhodně není chemická látka,“ řekl AFP Joel Nyika, který se stará o ekosystém v národním parku Amboseli. Odmítá také možnost, kterou připouštěla KWS, že by kyanid mohl pocházet z určitého druhu rostlin. Pokud by tomu tak bylo, uhynul by podle něj také místní dobytek. „Jako lidé zodpovědní za ochranu přírody se domníváme, že by mohlo jít o nemoc, která postihuje pouze tyto slony,“ uvedl.

KWS 7. srpna oznámila, že dosavadní výsledky nenaznačují infekční ani přenosnou nemoc, a ujistila turisty, že mohou oblast dál navštěvovat. Novináři AFP však ve středu v rezervaci Kimana viděli šest mrtvých slonů. Některá těla byla čerstvá, jiná starší. Strážci zároveň pozorovali u slonů částečné ochrnutí, kvůli němuž se zvířata nemohla postavit.

K některým případům úhynu došlo teprve před několika dny. Tělo čtyřměsíčního slůněte leželo napůl sežrané hyenami, kolem něj se hemžily mouchy. Asi tucet supů se krmilo mršinou těhotné slonice a jejího nenarozeného mláděte.

Citlivost této záležitosti vyvolala v komunitě ochránců přírody rozruch. Papatiti se obává, že úhynů je ještě více a že tato pohroma může postihovat i slony v sousední Tanzanii. „Kolik slonů ještě uhyne, než se nám to podaří zastavit?“ ptá se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55AktualizovánoPrávě teď‌‌

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 21 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.