Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.

Slon leží na zemi a svými marnými pokusy se postavit zvedá oblaka prachu. Veterináři mu v zoufalé snaze pomoci podávají injekci glukózy – jedinou léčbu, kterou mají k dispozici, protože příčina onemocnění zatím není známá. Jedenáctiletý sloní samec známý jako Čingischán obtížně dýchá.

Záhadná nemoc v jižní Keni od června zabila nejméně devatenáct slonů, většinou samic a mladých samců. Všechna uhynulá zvířata vykazovala stejné příznaky včetně částečného ochrnutí.

„Člověk mohl vidět, jak se jeden slon trápí jeden den, dva, nebo dokonce tři dny. Dokud prostě neuhynul,“ řekl AFP Patrick Papatiti, vedoucí provozu na pozemcích, k nimž patří i rezervace Kitenden B, kde byl Čingischán nalezen.

Pesticidy, nemoc, nebo něco jiného?

Koncem července keňská služba pro ochranu přírody uvedla, že toxikologické testy odhalily vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů. To podle ní naznačovalo možnost otravy pesticidy z plodin pěstovaných na okolních farmách.

Část odborníků ale tuto teorii odmítá. „Je to nemoc,“ řekl Papatiti. Podle něj je nemožné, že by za úhyn mohl kyanid. Jedním z důvodů je podle něj i to, že uhynulé slony požírali mrchožrouti a mouchy, aniž by sami uhynuli.

„Pokud se jiné zvíře živí touto mršinou a neuhyne, pak to rozhodně není chemická látka,“ řekl AFP Joel Nyika, který se stará o ekosystém v národním parku Amboseli. Odmítá také možnost, kterou připouštěla KWS, že by kyanid mohl pocházet z určitého druhu rostlin. Pokud by tomu tak bylo, uhynul by podle něj také místní dobytek. „Jako lidé zodpovědní za ochranu přírody se domníváme, že by mohlo jít o nemoc, která postihuje pouze tyto slony,“ uvedl.

KWS 7. srpna oznámila, že dosavadní výsledky nenaznačují infekční ani přenosnou nemoc, a ujistila turisty, že mohou oblast dál navštěvovat. Novináři AFP však ve středu v rezervaci Kimana viděli šest mrtvých slonů. Některá těla byla čerstvá, jiná starší. Strážci zároveň pozorovali u slonů částečné ochrnutí, kvůli němuž se zvířata nemohla postavit.

K některým případům úhynu došlo teprve před několika dny. Tělo čtyřměsíčního slůněte leželo napůl sežrané hyenami, kolem něj se hemžily mouchy. Asi tucet supů se krmilo mršinou těhotné slonice a jejího nenarozeného mláděte.

Citlivost této záležitosti vyvolala v komunitě ochránců přírody rozruch. Papatiti se obává, že úhynů je ještě více a že tato pohroma může postihovat i slony v sousední Tanzanii. „Kolik slonů ještě uhyne, než se nám to podaří zastavit?“ ptá se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 26 mminutami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 7 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 8 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 9 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 11 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.