Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.

Tři slonice z jihovýchodní provincie Trát, která leží u hranic s Kambodžou, dostaly injekci na začátku týdne, řekl AFP ředitel thajské agentury pro ochranu fauny Sukchí Búsang. V pěti provinciích na východě země totiž porodnost slonů ročně roste zhruba o osm procent, zatímco ve zbytku země je růst tříprocentní.

Všechny tři slonice po vakcíně nevykazovaly žádné známky infekce a vrátily se bez problémů zpátky ke svým každodenním činnostem, uvedl Búsang. Jeho tým bude provádět slonicím krevní testy každého půl roku. Vakcíny byly předtím testovány na slonech žijících v zajetí na severu země.

„Pokud nic nepodnikneme, může to z dlouhodobého hlediska přerůst také ve střety mezi slony a lidmi,“ vysvětlil Búsang. Tento problém není jen teoretický, takové konflikty se v zemi opravdu objevují. Kvůli střetům mezi chobotnatci a lidmi už od roku 2012 zemřelo asi dvě stě lidí a bylo zabito přes sto slonů.

Rostoucí populace

V roce 2015 žilo v Thajsku ve volné přírodě 334 slonů, v loňském roce se jejich počet pohyboval už okolo osmi stovek. Dalších tisíc jich žije v zajetí. Slon je symbolem thajského království a v roce 1986 ho Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil za ohrožený druh.

Z dlouhodobého hlediska u těchto inteligentních savců dochází k dramatickému poklesu počtu, což souvisí hlavně s masivním kácením pralesů, jež je připravilo o přirozené životní prostředí. Na počátku 20. století měla země přes sto tisíc těchto tlustokožců. Současná snaha regulovat jejich populaci vychází právě z toho, že ekosystémy v zemi už tak vysoký počet zvířat zkrátka nejsou schopné pojmout.

Thajští sloni patří pod indický poddruh slona indického, mají ale řadu jedinečných vlastností, které si vytvořili kvůli adaptaci na tamní podmínky. Jsou například o něco drobnější a vyznačují se i kratšími předními končetinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.