Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.

Tři slonice z jihovýchodní provincie Trát, která leží u hranic s Kambodžou, dostaly injekci na začátku týdne, řekl AFP ředitel thajské agentury pro ochranu fauny Sukchí Búsang. V pěti provinciích na východě země totiž porodnost slonů ročně roste zhruba o osm procent, zatímco ve zbytku země je růst tříprocentní.

Všechny tři slonice po vakcíně nevykazovaly žádné známky infekce a vrátily se bez problémů zpátky ke svým každodenním činnostem, uvedl Búsang. Jeho tým bude provádět slonicím krevní testy každého půl roku. Vakcíny byly předtím testovány na slonech žijících v zajetí na severu země.

„Pokud nic nepodnikneme, může to z dlouhodobého hlediska přerůst také ve střety mezi slony a lidmi,“ vysvětlil Búsang. Tento problém není jen teoretický, takové konflikty se v zemi opravdu objevují. Kvůli střetům mezi chobotnatci a lidmi už od roku 2012 zemřelo asi dvě stě lidí a bylo zabito přes sto slonů.

Rostoucí populace

V roce 2015 žilo v Thajsku ve volné přírodě 334 slonů, v loňském roce se jejich počet pohyboval už okolo osmi stovek. Dalších tisíc jich žije v zajetí. Slon je symbolem thajského království a v roce 1986 ho Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil za ohrožený druh.

Z dlouhodobého hlediska u těchto inteligentních savců dochází k dramatickému poklesu počtu, což souvisí hlavně s masivním kácením pralesů, jež je připravilo o přirozené životní prostředí. Na počátku 20. století měla země přes sto tisíc těchto tlustokožců. Současná snaha regulovat jejich populaci vychází právě z toho, že ekosystémy v zemi už tak vysoký počet zvířat zkrátka nejsou schopné pojmout.

Thajští sloni patří pod indický poddruh slona indického, mají ale řadu jedinečných vlastností, které si vytvořili kvůli adaptaci na tamní podmínky. Jsou například o něco drobnější a vyznačují se i kratšími předními končetinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 13 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 15 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 17 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 19 hhodinami
Načítání...