Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.

Tři slonice z jihovýchodní provincie Trát, která leží u hranic s Kambodžou, dostaly injekci na začátku týdne, řekl AFP ředitel thajské agentury pro ochranu fauny Sukchí Búsang. V pěti provinciích na východě země totiž porodnost slonů ročně roste zhruba o osm procent, zatímco ve zbytku země je růst tříprocentní.

Všechny tři slonice po vakcíně nevykazovaly žádné známky infekce a vrátily se bez problémů zpátky ke svým každodenním činnostem, uvedl Búsang. Jeho tým bude provádět slonicím krevní testy každého půl roku. Vakcíny byly předtím testovány na slonech žijících v zajetí na severu země.

„Pokud nic nepodnikneme, může to z dlouhodobého hlediska přerůst také ve střety mezi slony a lidmi,“ vysvětlil Búsang. Tento problém není jen teoretický, takové konflikty se v zemi opravdu objevují. Kvůli střetům mezi chobotnatci a lidmi už od roku 2012 zemřelo asi dvě stě lidí a bylo zabito přes sto slonů.

Rostoucí populace

V roce 2015 žilo v Thajsku ve volné přírodě 334 slonů, v loňském roce se jejich počet pohyboval už okolo osmi stovek. Dalších tisíc jich žije v zajetí. Slon je symbolem thajského království a v roce 1986 ho Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil za ohrožený druh.

Z dlouhodobého hlediska u těchto inteligentních savců dochází k dramatickému poklesu počtu, což souvisí hlavně s masivním kácením pralesů, jež je připravilo o přirozené životní prostředí. Na počátku 20. století měla země přes sto tisíc těchto tlustokožců. Současná snaha regulovat jejich populaci vychází právě z toho, že ekosystémy v zemi už tak vysoký počet zvířat zkrátka nejsou schopné pojmout.

Thajští sloni patří pod indický poddruh slona indického, mají ale řadu jedinečných vlastností, které si vytvořili kvůli adaptaci na tamní podmínky. Jsou například o něco drobnější a vyznačují se i kratšími předními končetinami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.