Jedna z největších zvířecích invazí probíhá už sto let. Argentinští mravenci během ní ovládli několik světadílů a kvůli oteplování planety pronikají i do dříve chladnějších zemí. Vědci teď popsali, jak si vedou proti moderním pesticidům.
Mravenec argentinský je zřejmě nejúspěšnější invazní druh současnosti. Vzešel z argentinských pamp, kde se proslavil svou agresivitou v ochraně hnízd. Asi před sto lety se náhodou dostal do Evropy, kterou bez nadsázky ovládl. Dokázal se nesmírně rychle přizpůsobit novým podmínkám – jeho jednotlivá hnízda už mezi sebou nevedou války, ale naopak tvoří jednu obrovskou kolonii.
Ani slovo „obrovská“ ale nevystihuje její rozměry. Kolonie se totiž rozkládá na území o délce přes šest tisíc kilometrů, což znamená, že tito mravenci ovládli většinu Itálie, Španělska a jižní části Francie. Potřebují teplo, ale i to se už naučili obcházet a v severnějších částech Evropy se začali usidlovat ve sklenících. Česko je proti nim zatím vzhledem k nižším zimním teplotám v bezpečí, ale změna klimatu může samozřejmě mnohé změnit.
Zdá se, že tento druh se zkrátka téměř nedá zastavit, a vědci proti němu marně hledají zbraň. Momentálně to zkoušejí v Americe, kde se tento druh nejvíc šíří v Kalifornii. Vědci z Univerzity v Riverside se teď pokusili prozkoumat, jak proti vetřelcům fungují dva druhy pesticidů. Jednalo se o thiamethoxam a kyselinu boritou. Autoři vycházeli ze stížností domácností, které pesticidy nasadily, ale všimly si, že se mravenci po instalaci pastí s pesticidem chovají aktivněji.
Autoři tvrdí, že to neznamená, že by pesticidy nefungovaly – naopak. Oba zkoumané druhy zabíjí většinu dělnic v kolonii a bez dělnic kolonie nepřežije. Thiamethoxam zabil všechny dělnice během asi sedmi dnů, kyselina boritá zabila zhruba devadesát procent z nich průměrně během dvou týdnů.
Není pesticid jako pesticid
Thiamethoxam patří mezi takzvané neonikotinoidy, což je skupina pesticidů vysoce účinná proti různým druhům hmyzu. Problém je, že zabíjí i včelstva, takže používání je přísně kontrolované. V Evropě jsou pravidla mnohem přísnější než v USA. Na našem kontinentu se přípravek smí používat jen ve sklenících, kde nehrozí jeho průnik do volné přírody. V USA se zase používá pouze v nástrahách, což má zmenšit pravděpodobnost, že by ublížil i užitečnému hmyzu.
V případě mravenců argentinských má ale tento pesticid pozoruhodné účinky. Zatímco ve zdravých koloniích zůstává většina dělnic v hnízdě, po zásahu pesticidem se začínají toulat. Je to tím, že látka narušuje jejich nervový systém a chovají se pak, jako by byly předávkované nikotinem. Hyperaktivní mravenci při hledání potravy nakonec uhynou na celkovou paralýzu.
Naopak kyselina boritá vyvolala prakticky opačnou reakci. Mravenci přestali být aktivní, skoro neopouštěli hnízdo. Tato látka poškozuje trávicí orgány, mravenci mají problémy se vstřebáváním vody a shromažďují se u vody, kde umírají na poškození vnitřních orgánů.
Výsledky pozorování mravenců ovlivněných různými pesticidy mohou znamenat lepší pochopení toho, jak je lépe likvidovat. „Například když mravenci přestanou sbírat potravu poté, co narazí na kyselinu boritou, může se zdát, že kolonie byla rychle zlikvidována. Přeživší mravenci se však mohou později znovu objevit. U thiamethoxamu může nastat opačná situace. Otrávení dělníci se mohou jeden či dva dny před smrtí potulovat na viditelných místech, jako jsou umyvadla, garáže nebo okenní parapety, což vyvolává dojem, že se zamoření zhoršuje,“ upozornili autoři.
Výsledky by mohly pomoci s co nejúčinnějším používáním pesticidů. Podle autorů by mohly například ovlivnit způsob, jakým výrobci sestavují složení návnad na mravence tak, aby se insekticidy dostaly až ke královně a zanikla tak opravdu úplně celá kolonie. Ani ty nejsilnější látky totiž nemusí stačit – pokud přežije královna, což se opakovaně stalo, může sama založit na troskách staré kolonie nové impérium.
