Mravenci si vedou knihy zášti psané feromony

Mravenci nejsou žádní bezduší roboti, jak by se někdy mohlo zdát, tvrdí němečtí vědci. Jejich experiment ukázal, že tento hmyz má chemickou paměť, která se projevuje podobně jako lidská zášť.

Mravenci se učí na základě zkušeností, naznačuje nový výzkum německých evolučních biologů. Vědci sledovali, jak tento hmyz reaguje na jedince z jiných hnízd. Ukázalo se, že testovaní mravenci si velmi dobře pamatovali negativní zkušenosti, které při těchto setkáních zažili.

Když se testovaní mravenci setkali s mravenci z hnízda, které předtím zažili jako agresivní, chovali se k nim útočněji než k mravencům z hnízd, která neznali. A když narazili na zástupce, s nímž měli zkušenost pozitivní nebo neutrální, tak i oni se vůči nim chovali bez agrese.

Protože se mravenci řídí v životě hlavně čichem, je zjevné, že právě tento smysl používají i k rozlišování mezi členy vlastního hnízda a členy jiných hnízd. Už delší dobu se ví, že každé jednotlivé hnízdo má svůj specifický pach. A současně si vědci všimli, že nejagresivněji se chovají hlavně vůči svým nejbližším sousedům.

Taková agrese může být symbolická, kdy mravenci vůči nepřátelům jen cvakají kusadly, ale i přímější: stříkají na ně kyselinu, nebo je dokonce přímo zabíjí. Čím blíže je cizí hnízdo, tím více se nepřátelství projevuje. Naopak jsou takové manévry výjimečné, pokud leží hnízdo dál. Až doposud ale vědci netušili, proč to tak je: jak mravenec při potkání s mravencem pozná, jestli bydlí blízko, nebo daleko?

Teď to vysvětluje zmíněná studie: mravenci si pamatují cizince podle jejich pachu a ten si dokážou spojit s tím, jakou zkušenost s jejich kolonií mají.

Experiment

Vědci si to ověřili ve dvoufázovém experimentu. V první fázi získávali mravenci různé zkušenosti: jedna skupina se setkala s mravenci z vlastního hnízda, druhá skupina se setkala s agresivními mravenci z konkurenčního hnízda A a třetí skupina se setkala s agresivními mravenci z konkurenčního hnízda B. Celkem proběhlo pět setkání v po sobě jdoucích dnech, přičemž každé trvalo jednu minutu.

V následné testovací fázi vědci zkoumali, jak se mravenci z jednotlivých skupin chovali při setkání s konkurenty z hnízda A. Mravenci, kteří se už v první fázi setkali s hmyzem z tohoto hnízda, se chovali výrazně agresivněji než ti z ostatních dvou skupin.

Aby vědci otestovali, do jaké míry vyšší agresivita vyplývá z chování mravenců z konkrétního hnízda, zopakovali experiment v mírně pozměněné podobě. V první fázi rozlišovali setkání s agresivními a pasivními mravenci. Pasivní chování mravence zajistili tím, že mu odřízli tykadla. Ve druhé fázi experimentu se mravenci, kteří se předtím setkali pouze s pasivními konkurenty, chovali výrazně méně agresivně.

„Často máme představu, že hmyz funguje jako nějací naprogramovaní roboti,“ komentovali autoři výsledky. „Naše studie ale přináší nové důkazy o tom, že mravenci se naopak také učí ze svých zkušeností a dokážou mít i emoci, která by se dala označit jako zášť.“

Autoři chtějí pokračovat ve výzkumu dál: budou teď zkoumat, jak mravenci s těmito čichovými daty pracují, jak si feromonovou zkušenost předávají a jak dlouho jim tyto vzpomínky vydrží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 10 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.