Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.

Sami od sebe se ohniví mravenci v invazi nezastaví, nemají totiž v Evropě zatím žádné přirozené nepřátele, kteří by dokázali jejich počty snížit. V Evropě se usadili na Sicílii, která se pokouší něco s tímto problémem dělat, zatím ale nepříliš úspěšně.

Tento druh mravence pochází z Jižní Ameriky. Ve Spojených státech byli ohniví mravenci poprvé zaznamenáni ve třicátých letech a od té doby po jejich bodnutí zemřelo podle CNN více než osmdesát lidí. Mravenci mohou ničit ekosystém, poškozovat úrodu a zemědělství, okusují elektrické vedení, způsobují škody na majetku a mohou dokonce zaútočit na menší dobytek.

Ohniví mravenci nejsou jen obávanými predátory, ale na rozdíl od jiných mravenčích druhů nekousají, ale své oběti bodnou – mravenci jsou totiž evolučně příbuzní vosám, takže některé druhy mají žihadla. Jejich bodnutí zanechává malé puchýřky, které jako jizvy zůstanou na kůži déle než rok, popsal svůj zážitek sicilský zemědělec Giuseppe Battaglia. Nosí proto na svých pozemcích i v letním horku vysoké ponožky.

Battaglia vzpomíná pro CNN na začátek zamoření před několika lety. Ve své zahradě zahlédl mraveniště, ale tito mravenci se lišili od těch běžných italských. Byli menší, červenější a početnější. Přibližně ve stejnou dobu začali vědci zkoumat zprávy o novém druhu mravenců na ostrově. A v roce 2023 potvrdili, že ohniví mravenci se poprvé usadili v Evropě. Vědci zmapovali 88 výskytů v sicilské provincii Syrakusy a došli k závěru, že mravenci byli v této oblasti přítomni nejméně od roku 2017.

Člověk proti mravenci

Na Sicílii byl proto v červnu 2025 zahájen program na jejich vyhubení pod vedením regionální vlády a italského ministerstva životního prostředí ve spolupráci s vědci z univerzity v Katánii. „Nečinnost jedné země může ovlivnit ostatní,“ řekl předseda skupiny specialistů na invazní druhy Piero Genovesi z Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Podle IUCN s globalizací a klimatickými změnami šíření invazních druhů rychle narůstá.

Zatím se proti mravencům nedá dělat nic lepšího, než je zesílení jejich monitoringu – tedy vyhledávání nových hnízd. Ta se pak likvidují dříve, než se kolonie začne rozmnožovat. Součástí těchto opatření je také zvyšování povědomí o tom, jak tento invazní hmyz vypadá, což by mělo pomoci najít a identifikovat je včas.

Tento žravý, rudě zbarvený hmyz je známý svými vysoce vyvinutými instinkty k přežití. Má například jako jediný schopnost v případě záplav sestavit pro mravenčí kolonii i s královnou mraveniště na způsob voru se vzduchovými kapsami, které se umí udržet na hladině, píše CNN.

Invicta je latinský výraz pro neporazitelný. Tento druh je všežravý, loví původní mravence, ale i jiné brouky, plazy a obojživelníky, jako jsou žáby a ještěrky, a dokonce i malé savce. V USA bylo zaznamenáno, že napadá hnízda zpěvných ptáků, útočí na vejce a mláďata a požírá je. V případě opakovaných bodnutí jsou mravenci ohniví schopni zabít dokonce i tele.

Bojiště Sicílie

Sicílie již pociťuje některé dopady této invaze. Lesní školka v provincii Syrakusy byla uzavřena a řady mladých stromků původních druhů, které byly určeny k zalesňování, musí být vymýceny.

Důsledky pobodání mravencem Solenopsis invicta
Zdroj: Medical Journal of Australia

Když CNN místo navštívila, vědci z univerzity v Katánii odkryli kořeny jedné rostliny a z půdy se vyvalila kolonie mravenců. To podle profesorky entomologie na univerzitě v Katánii Lucii Zappalaové poukazuje na potenciální nebezpečí. „Může se přenášet jako černý pasažér na jakémkoli druhu ovoce nebo rostlinného materiálu,“ řekla Zappalaová.

Ohniví mravenci staví svá mraveniště ve vlhkých, zavlažovaných oblastech v blízkosti lidí, což znamená, že jejich výskytu si lidé všimnou, a včasná detekce je tedy možná, vysvětlil Genovesi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.