Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.

Sami od sebe se ohniví mravenci v invazi nezastaví, nemají totiž v Evropě zatím žádné přirozené nepřátele, kteří by dokázali jejich počty snížit. V Evropě se usadili na Sicílii, která se pokouší něco s tímto problémem dělat, zatím ale nepříliš úspěšně.

Tento druh mravence pochází z Jižní Ameriky. Ve Spojených státech byli ohniví mravenci poprvé zaznamenáni ve třicátých letech a od té doby po jejich bodnutí zemřelo podle CNN více než osmdesát lidí. Mravenci mohou ničit ekosystém, poškozovat úrodu a zemědělství, okusují elektrické vedení, způsobují škody na majetku a mohou dokonce zaútočit na menší dobytek.

Ohniví mravenci nejsou jen obávanými predátory, ale na rozdíl od jiných mravenčích druhů nekousají, ale své oběti bodnou – mravenci jsou totiž evolučně příbuzní vosám, takže některé druhy mají žihadla. Jejich bodnutí zanechává malé puchýřky, které jako jizvy zůstanou na kůži déle než rok, popsal svůj zážitek sicilský zemědělec Giuseppe Battaglia. Nosí proto na svých pozemcích i v letním horku vysoké ponožky.

Battaglia vzpomíná pro CNN na začátek zamoření před několika lety. Ve své zahradě zahlédl mraveniště, ale tito mravenci se lišili od těch běžných italských. Byli menší, červenější a početnější. Přibližně ve stejnou dobu začali vědci zkoumat zprávy o novém druhu mravenců na ostrově. A v roce 2023 potvrdili, že ohniví mravenci se poprvé usadili v Evropě. Vědci zmapovali 88 výskytů v sicilské provincii Syrakusy a došli k závěru, že mravenci byli v této oblasti přítomni nejméně od roku 2017.

Člověk proti mravenci

Na Sicílii byl proto v červnu 2025 zahájen program na jejich vyhubení pod vedením regionální vlády a italského ministerstva životního prostředí ve spolupráci s vědci z univerzity v Katánii. „Nečinnost jedné země může ovlivnit ostatní,“ řekl předseda skupiny specialistů na invazní druhy Piero Genovesi z Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Podle IUCN s globalizací a klimatickými změnami šíření invazních druhů rychle narůstá.

Zatím se proti mravencům nedá dělat nic lepšího, než je zesílení jejich monitoringu – tedy vyhledávání nových hnízd. Ta se pak likvidují dříve, než se kolonie začne rozmnožovat. Součástí těchto opatření je také zvyšování povědomí o tom, jak tento invazní hmyz vypadá, což by mělo pomoci najít a identifikovat je včas.

Tento žravý, rudě zbarvený hmyz je známý svými vysoce vyvinutými instinkty k přežití. Má například jako jediný schopnost v případě záplav sestavit pro mravenčí kolonii i s královnou mraveniště na způsob voru se vzduchovými kapsami, které se umí udržet na hladině, píše CNN.

Invicta je latinský výraz pro neporazitelný. Tento druh je všežravý, loví původní mravence, ale i jiné brouky, plazy a obojživelníky, jako jsou žáby a ještěrky, a dokonce i malé savce. V USA bylo zaznamenáno, že napadá hnízda zpěvných ptáků, útočí na vejce a mláďata a požírá je. V případě opakovaných bodnutí jsou mravenci ohniví schopni zabít dokonce i tele.

Bojiště Sicílie

Sicílie již pociťuje některé dopady této invaze. Lesní školka v provincii Syrakusy byla uzavřena a řady mladých stromků původních druhů, které byly určeny k zalesňování, musí být vymýceny.

Důsledky pobodání mravencem Solenopsis invicta
Zdroj: Medical Journal of Australia

Když CNN místo navštívila, vědci z univerzity v Katánii odkryli kořeny jedné rostliny a z půdy se vyvalila kolonie mravenců. To podle profesorky entomologie na univerzitě v Katánii Lucii Zappalaové poukazuje na potenciální nebezpečí. „Může se přenášet jako černý pasažér na jakémkoli druhu ovoce nebo rostlinného materiálu,“ řekla Zappalaová.

Ohniví mravenci staví svá mraveniště ve vlhkých, zavlažovaných oblastech v blízkosti lidí, což znamená, že jejich výskytu si lidé všimnou, a včasná detekce je tedy možná, vysvětlil Genovesi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 20 mminutami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 13 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 16 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 19 hhodinami

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 20 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
před 23 hhodinami
Načítání...