Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.

Sami od sebe se ohniví mravenci v invazi nezastaví, nemají totiž v Evropě zatím žádné přirozené nepřátele, kteří by dokázali jejich počty snížit. V Evropě se usadili na Sicílii, která se pokouší něco s tímto problémem dělat, zatím ale nepříliš úspěšně.

Tento druh mravence pochází z Jižní Ameriky. Ve Spojených státech byli ohniví mravenci poprvé zaznamenáni ve třicátých letech a od té doby po jejich bodnutí zemřelo podle CNN více než osmdesát lidí. Mravenci mohou ničit ekosystém, poškozovat úrodu a zemědělství, okusují elektrické vedení, způsobují škody na majetku a mohou dokonce zaútočit na menší dobytek.

Ohniví mravenci nejsou jen obávanými predátory, ale na rozdíl od jiných mravenčích druhů nekousají, ale své oběti bodnou – mravenci jsou totiž evolučně příbuzní vosám, takže některé druhy mají žihadla. Jejich bodnutí zanechává malé puchýřky, které jako jizvy zůstanou na kůži déle než rok, popsal svůj zážitek sicilský zemědělec Giuseppe Battaglia. Nosí proto na svých pozemcích i v letním horku vysoké ponožky.

Battaglia vzpomíná pro CNN na začátek zamoření před několika lety. Ve své zahradě zahlédl mraveniště, ale tito mravenci se lišili od těch běžných italských. Byli menší, červenější a početnější. Přibližně ve stejnou dobu začali vědci zkoumat zprávy o novém druhu mravenců na ostrově. A v roce 2023 potvrdili, že ohniví mravenci se poprvé usadili v Evropě. Vědci zmapovali 88 výskytů v sicilské provincii Syrakusy a došli k závěru, že mravenci byli v této oblasti přítomni nejméně od roku 2017.

Člověk proti mravenci

Na Sicílii byl proto v červnu 2025 zahájen program na jejich vyhubení pod vedením regionální vlády a italského ministerstva životního prostředí ve spolupráci s vědci z univerzity v Katánii. „Nečinnost jedné země může ovlivnit ostatní,“ řekl předseda skupiny specialistů na invazní druhy Piero Genovesi z Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Podle IUCN s globalizací a klimatickými změnami šíření invazních druhů rychle narůstá.

Zatím se proti mravencům nedá dělat nic lepšího, než je zesílení jejich monitoringu – tedy vyhledávání nových hnízd. Ta se pak likvidují dříve, než se kolonie začne rozmnožovat. Součástí těchto opatření je také zvyšování povědomí o tom, jak tento invazní hmyz vypadá, což by mělo pomoci najít a identifikovat je včas.

Tento žravý, rudě zbarvený hmyz je známý svými vysoce vyvinutými instinkty k přežití. Má například jako jediný schopnost v případě záplav sestavit pro mravenčí kolonii i s královnou mraveniště na způsob voru se vzduchovými kapsami, které se umí udržet na hladině, píše CNN.

Invicta je latinský výraz pro neporazitelný. Tento druh je všežravý, loví původní mravence, ale i jiné brouky, plazy a obojživelníky, jako jsou žáby a ještěrky, a dokonce i malé savce. V USA bylo zaznamenáno, že napadá hnízda zpěvných ptáků, útočí na vejce a mláďata a požírá je. V případě opakovaných bodnutí jsou mravenci ohniví schopni zabít dokonce i tele.

Bojiště Sicílie

Sicílie již pociťuje některé dopady této invaze. Lesní školka v provincii Syrakusy byla uzavřena a řady mladých stromků původních druhů, které byly určeny k zalesňování, musí být vymýceny.

Důsledky pobodání mravencem Solenopsis invicta
Zdroj: Medical Journal of Australia

Když CNN místo navštívila, vědci z univerzity v Katánii odkryli kořeny jedné rostliny a z půdy se vyvalila kolonie mravenců. To podle profesorky entomologie na univerzitě v Katánii Lucii Zappalaové poukazuje na potenciální nebezpečí. „Může se přenášet jako černý pasažér na jakémkoli druhu ovoce nebo rostlinného materiálu,“ řekla Zappalaová.

Ohniví mravenci staví svá mraveniště ve vlhkých, zavlažovaných oblastech v blízkosti lidí, což znamená, že jejich výskytu si lidé všimnou, a včasná detekce je tedy možná, vysvětlil Genovesi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 1 hhodinou

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 6 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 20 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 21 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 22 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 23 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30
Načítání...