Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.

Sami od sebe se ohniví mravenci v invazi nezastaví, nemají totiž v Evropě zatím žádné přirozené nepřátele, kteří by dokázali jejich počty snížit. V Evropě se usadili na Sicílii, která se pokouší něco s tímto problémem dělat, zatím ale nepříliš úspěšně.

Tento druh mravence pochází z Jižní Ameriky. Ve Spojených státech byli ohniví mravenci poprvé zaznamenáni ve třicátých letech a od té doby po jejich bodnutí zemřelo podle CNN více než osmdesát lidí. Mravenci mohou ničit ekosystém, poškozovat úrodu a zemědělství, okusují elektrické vedení, způsobují škody na majetku a mohou dokonce zaútočit na menší dobytek.

Ohniví mravenci nejsou jen obávanými predátory, ale na rozdíl od jiných mravenčích druhů nekousají, ale své oběti bodnou – mravenci jsou totiž evolučně příbuzní vosám, takže některé druhy mají žihadla. Jejich bodnutí zanechává malé puchýřky, které jako jizvy zůstanou na kůži déle než rok, popsal svůj zážitek sicilský zemědělec Giuseppe Battaglia. Nosí proto na svých pozemcích i v letním horku vysoké ponožky.

Battaglia vzpomíná pro CNN na začátek zamoření před několika lety. Ve své zahradě zahlédl mraveniště, ale tito mravenci se lišili od těch běžných italských. Byli menší, červenější a početnější. Přibližně ve stejnou dobu začali vědci zkoumat zprávy o novém druhu mravenců na ostrově. A v roce 2023 potvrdili, že ohniví mravenci se poprvé usadili v Evropě. Vědci zmapovali 88 výskytů v sicilské provincii Syrakusy a došli k závěru, že mravenci byli v této oblasti přítomni nejméně od roku 2017.

Člověk proti mravenci

Na Sicílii byl proto v červnu 2025 zahájen program na jejich vyhubení pod vedením regionální vlády a italského ministerstva životního prostředí ve spolupráci s vědci z univerzity v Katánii. „Nečinnost jedné země může ovlivnit ostatní,“ řekl předseda skupiny specialistů na invazní druhy Piero Genovesi z Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Podle IUCN s globalizací a klimatickými změnami šíření invazních druhů rychle narůstá.

Zatím se proti mravencům nedá dělat nic lepšího, než je zesílení jejich monitoringu – tedy vyhledávání nových hnízd. Ta se pak likvidují dříve, než se kolonie začne rozmnožovat. Součástí těchto opatření je také zvyšování povědomí o tom, jak tento invazní hmyz vypadá, což by mělo pomoci najít a identifikovat je včas.

Tento žravý, rudě zbarvený hmyz je známý svými vysoce vyvinutými instinkty k přežití. Má například jako jediný schopnost v případě záplav sestavit pro mravenčí kolonii i s královnou mraveniště na způsob voru se vzduchovými kapsami, které se umí udržet na hladině, píše CNN.

Invicta je latinský výraz pro neporazitelný. Tento druh je všežravý, loví původní mravence, ale i jiné brouky, plazy a obojživelníky, jako jsou žáby a ještěrky, a dokonce i malé savce. V USA bylo zaznamenáno, že napadá hnízda zpěvných ptáků, útočí na vejce a mláďata a požírá je. V případě opakovaných bodnutí jsou mravenci ohniví schopni zabít dokonce i tele.

Bojiště Sicílie

Sicílie již pociťuje některé dopady této invaze. Lesní školka v provincii Syrakusy byla uzavřena a řady mladých stromků původních druhů, které byly určeny k zalesňování, musí být vymýceny.

Důsledky pobodání mravencem Solenopsis invicta
Zdroj: Medical Journal of Australia

Když CNN místo navštívila, vědci z univerzity v Katánii odkryli kořeny jedné rostliny a z půdy se vyvalila kolonie mravenců. To podle profesorky entomologie na univerzitě v Katánii Lucii Zappalaové poukazuje na potenciální nebezpečí. „Může se přenášet jako černý pasažér na jakémkoli druhu ovoce nebo rostlinného materiálu,“ řekla Zappalaová.

Ohniví mravenci staví svá mraveniště ve vlhkých, zavlažovaných oblastech v blízkosti lidí, což znamená, že jejich výskytu si lidé všimnou, a včasná detekce je tedy možná, vysvětlil Genovesi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...