Golfová hřiště zvyšují riziko vzniku Parkinsonovy choroby, naznačuje studie

Lidé žijící v blízkosti golfových hřišť by mohli být ohroženi používáním pesticidů. Konkrétně se vystavují vyššímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Vyplývá to z americké studie zveřejněné už v květnu. Rakouský deník Der Standard upozorňuje, že v USA vyvolává v posledních měsících značný zájem.

Golfová hřiště se často nacházejí v malebném prostředí s příjemnými životními podmínkami. Tyto klidné oblasti však mohou představovat zdravotní riziko kvůli pesticidům, které umožňují pěstovat krátce zastřižené golfové trávníky bez plevele. Poukazuje na to studie týmu kolem Brittany Krzyzanowské z ústavu Barrow Neurological Institute ve Phoenixu v americkém státě Arizona ve spolupráci s renomovanou klinikou Mayo.

Studie se opírá o data shromážděná v letech 1991 až 2015. Vyplývá z nich, že riziko vzniku Parkinsonovy choroby je dvaapůlkrát vyšší, pokud člověk žije v blízkosti golfového hřiště. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v internetovém odborném časopise americké lékařské asociace JAMA Network Open a podle deníku Der Standard se studie už měsíce umisťuje v popředí žebříčku nejčtenějších publikací JAMA. To podle rakouského deníku jasně ukazuje, jaké důležitosti se golf ve Spojených státech těší.

Vzdálenost několika kilometrů

„Tato případová kontrolní studie zjistila, že největší riziko Parkinsonovy choroby je do vzdálenosti jedné až tří mil (zhruba 1,6 až 4,8 kilometru) od golfového hřiště a že toto riziko obecně klesá s rostoucí vzdáleností. Síla účinku byla největší v oblastech vodohospodářských služeb s golfovým hřištěm a ohroženou podzemní vodou,“ uvádí studie.

Vědci porovnali 419 případů Parkinsonovy choroby s průměrným věkem 73 let s 5113 kontrolními osobami. „Po úpravě demografických údajů pacientů a charakteristik okolí byl život do jedné míle od golfového hřiště spojen se 126procentním zvýšením rizika vzniku Parkinsonovy choroby ve srovnání s osobami, které žily více než šest mil od golfového hřiště,“ zjistil tým.

Lidé žijící v dosahu vodohospodářských oblastí s golfovým hřištěm měli téměř dvojnásobné riziko (o 96 procent vyšší) vzniku Parkinsonovy choroby než ti, kteří žili v oblastech odebírajících vodu z oblastí bez golfového hřiště – a o 49 procent vyšší riziko než lidé se soukromými studnami.

Parkinsonova choroba se projevuje ztuhlostí nebo naopak nezvladatelným třesem. Je pravděpodobně důsledkem komplexní interakce mezi faktory prostředí a genetické predispozice. „Mezi rizikovými faktory prostředí je vystavení pesticidům spojováno se zvýšeným rizikem Parkinsonovy choroby,“ upozorňují vědci. Zdůrazňují také, že v USA může být používání pesticidů na golfových hřištích ve srovnání s evropskými zeměmi až patnáctkrát intenzivnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...