Golfová hřiště zvyšují riziko vzniku Parkinsonovy choroby, naznačuje studie

Lidé žijící v blízkosti golfových hřišť by mohli být ohroženi používáním pesticidů. Konkrétně se vystavují vyššímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Vyplývá to z americké studie zveřejněné už v květnu. Rakouský deník Der Standard upozorňuje, že v USA vyvolává v posledních měsících značný zájem.

Golfová hřiště se často nacházejí v malebném prostředí s příjemnými životními podmínkami. Tyto klidné oblasti však mohou představovat zdravotní riziko kvůli pesticidům, které umožňují pěstovat krátce zastřižené golfové trávníky bez plevele. Poukazuje na to studie týmu kolem Brittany Krzyzanowské z ústavu Barrow Neurological Institute ve Phoenixu v americkém státě Arizona ve spolupráci s renomovanou klinikou Mayo.

Studie se opírá o data shromážděná v letech 1991 až 2015. Vyplývá z nich, že riziko vzniku Parkinsonovy choroby je dvaapůlkrát vyšší, pokud člověk žije v blízkosti golfového hřiště. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v internetovém odborném časopise americké lékařské asociace JAMA Network Open a podle deníku Der Standard se studie už měsíce umisťuje v popředí žebříčku nejčtenějších publikací JAMA. To podle rakouského deníku jasně ukazuje, jaké důležitosti se golf ve Spojených státech těší.

Vzdálenost několika kilometrů

„Tato případová kontrolní studie zjistila, že největší riziko Parkinsonovy choroby je do vzdálenosti jedné až tří mil (zhruba 1,6 až 4,8 kilometru) od golfového hřiště a že toto riziko obecně klesá s rostoucí vzdáleností. Síla účinku byla největší v oblastech vodohospodářských služeb s golfovým hřištěm a ohroženou podzemní vodou,“ uvádí studie.

Vědci porovnali 419 případů Parkinsonovy choroby s průměrným věkem 73 let s 5113 kontrolními osobami. „Po úpravě demografických údajů pacientů a charakteristik okolí byl život do jedné míle od golfového hřiště spojen se 126procentním zvýšením rizika vzniku Parkinsonovy choroby ve srovnání s osobami, které žily více než šest mil od golfového hřiště,“ zjistil tým.

Lidé žijící v dosahu vodohospodářských oblastí s golfovým hřištěm měli téměř dvojnásobné riziko (o 96 procent vyšší) vzniku Parkinsonovy choroby než ti, kteří žili v oblastech odebírajících vodu z oblastí bez golfového hřiště – a o 49 procent vyšší riziko než lidé se soukromými studnami.

Parkinsonova choroba se projevuje ztuhlostí nebo naopak nezvladatelným třesem. Je pravděpodobně důsledkem komplexní interakce mezi faktory prostředí a genetické predispozice. „Mezi rizikovými faktory prostředí je vystavení pesticidům spojováno se zvýšeným rizikem Parkinsonovy choroby,“ upozorňují vědci. Zdůrazňují také, že v USA může být používání pesticidů na golfových hřištích ve srovnání s evropskými zeměmi až patnáctkrát intenzivnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 21 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 22 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...