Golfová hřiště zvyšují riziko vzniku Parkinsonovy choroby, naznačuje studie

Lidé žijící v blízkosti golfových hřišť by mohli být ohroženi používáním pesticidů. Konkrétně se vystavují vyššímu riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Vyplývá to z americké studie zveřejněné už v květnu. Rakouský deník Der Standard upozorňuje, že v USA vyvolává v posledních měsících značný zájem.

Golfová hřiště se často nacházejí v malebném prostředí s příjemnými životními podmínkami. Tyto klidné oblasti však mohou představovat zdravotní riziko kvůli pesticidům, které umožňují pěstovat krátce zastřižené golfové trávníky bez plevele. Poukazuje na to studie týmu kolem Brittany Krzyzanowské z ústavu Barrow Neurological Institute ve Phoenixu v americkém státě Arizona ve spolupráci s renomovanou klinikou Mayo.

Studie se opírá o data shromážděná v letech 1991 až 2015. Vyplývá z nich, že riziko vzniku Parkinsonovy choroby je dvaapůlkrát vyšší, pokud člověk žije v blízkosti golfového hřiště. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v internetovém odborném časopise americké lékařské asociace JAMA Network Open a podle deníku Der Standard se studie už měsíce umisťuje v popředí žebříčku nejčtenějších publikací JAMA. To podle rakouského deníku jasně ukazuje, jaké důležitosti se golf ve Spojených státech těší.

Vzdálenost několika kilometrů

„Tato případová kontrolní studie zjistila, že největší riziko Parkinsonovy choroby je do vzdálenosti jedné až tří mil (zhruba 1,6 až 4,8 kilometru) od golfového hřiště a že toto riziko obecně klesá s rostoucí vzdáleností. Síla účinku byla největší v oblastech vodohospodářských služeb s golfovým hřištěm a ohroženou podzemní vodou,“ uvádí studie.

Vědci porovnali 419 případů Parkinsonovy choroby s průměrným věkem 73 let s 5113 kontrolními osobami. „Po úpravě demografických údajů pacientů a charakteristik okolí byl život do jedné míle od golfového hřiště spojen se 126procentním zvýšením rizika vzniku Parkinsonovy choroby ve srovnání s osobami, které žily více než šest mil od golfového hřiště,“ zjistil tým.

Lidé žijící v dosahu vodohospodářských oblastí s golfovým hřištěm měli téměř dvojnásobné riziko (o 96 procent vyšší) vzniku Parkinsonovy choroby než ti, kteří žili v oblastech odebírajících vodu z oblastí bez golfového hřiště – a o 49 procent vyšší riziko než lidé se soukromými studnami.

Parkinsonova choroba se projevuje ztuhlostí nebo naopak nezvladatelným třesem. Je pravděpodobně důsledkem komplexní interakce mezi faktory prostředí a genetické predispozice. „Mezi rizikovými faktory prostředí je vystavení pesticidům spojováno se zvýšeným rizikem Parkinsonovy choroby,“ upozorňují vědci. Zdůrazňují také, že v USA může být používání pesticidů na golfových hřištích ve srovnání s evropskými zeměmi až patnáctkrát intenzivnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.