Teplejší jara podle nové studie způsobují, že se včely probouzejí dříve, což ohrožuje opylování plodin, jako jsou jablka nebo hrušky. Výzkum vedl Chris Wyver z University of Reading, výsledky vyšly v odborném žurnálu Ecology and Evolution.
Vědci zkoumali chování včel ve Velké Británii. Zajímalo je, jak reagují na stále teplejší počasí. Výzkum zjistil, že s každým zvýšením teploty o jeden stupeň Celsia způsobeným změnou klimatu vylézají divoké včely ze svých hnízd v průměru o 6,5 dne dříve. A to může být problém.
„Rostoucí teploty včelám komplikují život. Teplejší podmínky znamenají, že se včely dříve probouzejí ze zimního spánku, ale nemusí potom mít dostatek potravy, která by jim poskytla energii, když ji budou potřebovat,“ uvedl.
Podle něj je pro mladé včely životně důležité sladit termíny jejich probouzení s kvetením rostlin, protože potřebují najít pyl a nektar, aby zvýšily své šance na přežití a produkci potomstva. „Nesoulad znamená, že včely nebudou schopné rostliny účinně opylovat.“
Wyver varuje, že „méně přirozeného opylování by mohlo vést k tomu, že zemědělci budou muset mnohem intenzivněji používat včely z úlů, což by znamenalo vyšší náklady, které by se mohly přenést na spotřebitele“. V důsledku toho by se podle něj v obchodech mohly objevit ještě dražší jablka či hrušky.
Čtyři desetiletí údajů
Studie se zabývala 88 různými druhy volně žijících včel po dobu čtyřiceti let na základě více než 350 tisíců jednotlivých záznamů.
Data ukázala, že některé druhy se objevují dříve než jiné, protože různě reagují na měnící se teplotu. V průměru se na jaře divoké včely všech zkoumaných druhů objevovaly dříve o čtyři dny za každou dekádu, vyplývá ze studie.
Vzhledem k tomu, že podle prognóz britských meteorologů budou zimy do roku 2070 o jeden až čtyři a půl stupně Celsia teplejší a až o třicet procent vlhčí, je pravděpodobné, že jaro bude i nadále začínat dříve a včely budou i nadále aktivní dříve v roce. Podobný vývoj teplot se očekává i v kontinentální Evropě.
Posun ve výskytu včel bude mít také větší vliv na rostliny, které jsou silně závislé na opylování, jako jsou jabloně – podle vědců nemusí být připravené kvést v době, kdy jim končí zimní spánek.
