Zvýšený počet výjezdů kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem evidují od začátku prázdnin zdravotnické záchranné služby téměř ve všech krajích. Podle zjištění ČT nejvíc případů zatím řešili jihočeští záchranáři, kteří vyjížděli ke 126 alergickým reakcím po vosím nebo včelím bodnutí. Zaznamenali jich tak zhruba o tři desítky více než loni. Například v Praze záchranáři zatím řešili asi padesát případů, oproti loňsku je to téměř trojnásobek.
Záchranáři letos častěji vyjíždějí kvůli hmyzím bodnutím, nejvíc případů je v Jihočeském kraji
Ve třinácti z celkových 126 výjezdů k alergickým reakcím způsobených vosím nebo včelím bodnutím šlo podle jihočeských záchranářů o potenciální ohrožení života. Například starší žena šlápla na zahradě do vosího hnízda a dostala tři žihadla do chodidla. Během několika minut došlo k rozvoji masivní alergické reakce – ženě otekly dýchací cesty, trpěla dušností, měla kopřivku a zvracela, nakonec zkolabovala. Skončila na jednotce intenzivní péče.
Pražští záchranáři letos evidují 48 případů alergických reakcí způsobených vosím, včelím nebo sršním bodnutím. V hlavním městě se jedná o nejvyšší počet takových výjezdů za uplynulé tři roky a oproti loňsku je to téměř trojnásobek. V jednom případě musel dokonce zasahovat i záchranářský vrtulník, když muž dostal anafylaktický šok a záchranáři jej museli resuscitovat.
Vysoký počet alergických reakcí po bodnutí hmyzem hlásí také záchranáři z Jihomoravského nebo z Královéhradeckého kraje. Na jižní Moravě od začátku léta řešili už 70 případů, tedy více než dvojnásobek toho, co loni. Na Královéhradecku jich pak napočítali už devadesát, zatímco loni asi šedesát.
Teplo a sucho vosám vyhovuje
Zvýšený počet výjezdů k pacientům s alergickou reakcí na hmyzí bodnutí souvisí podle ředitele Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Josefa Valenty s teplým a suchým počasím. Imunitní systém lidí může být podle něj citlivější a alergické reakce mají rychlejší nástup příznaků. Záchranka ve Zlínském kraji letos od začátku prázdnin zasahovala u 26 případů, ve srovnání s předchozím rokem tak zaznamenala asi desetiprocentní nárůst.
Podle Michala Perlíka z Entomologického ústavu Akademie věd navíc většina druhů vos teplé a suché počasí preferuje. „Vosy jsou také neúmyslně zavlékány všude po světě spolu s dopravou a zbožím. To spolu s poměrně velkou ekologickou přizpůsobivostí a úbytkem jejich přirozeného životního prostředí způsobuje místy častější kontakt s lidmi,“ dodává Perlík.
Zvýšený počet výjezdů kvůli alergickým reakcím hlásí kromě záchranek v Libereckém kraji a Kraji Vysočina, kde evidují stejný počet jako v předchozích letech, i v dalších regionech. Jedná se však zatím jen o jednotky případů. V Olomouckém kraji vyjížděla záchranka například ke čtrnácti pacientům s alergickou reakcí na hmyz, nicméně v loňském roce řešila za stejnou dobu pouze tři takové případy.
Lokální otoky v místě vpichu doporučují záchranáři ihned chladit, popřípadě použít lokální gel určený k první pomoci na tyto reakce. V případě dechových či jiných závažných potíží, bolestí a otoku v oblasti krku, jazyka a úst mají lidé vždy volat linku 155. Mezi ohrožené skupiny patří zejména osoby, u kterých se už někdy v minulosti objevila citlivější nebo alergická reakce na hmyzí bodnutí, a malé děti, které často štípne vosa nebo včela do jazyka, rtu a oblasti dutiny ústní při pití sladkých nápojů.
Podle entomologů jsou totiž larvy vos závislé na přísunu bílkovin rodiči. Pokud se tedy v doletové vzdálenosti od vosího hnízda nachází snadno získatelné bílkoviny (třeba zbytky masa u stánku s hamburgery), budou ho využívat raději než složitě lovit jiný hmyz. Dospělé vosy rovněž vyžadují cukry a vodu, které v přírodě získávají z pryskyřice stromů, nektaru květin nebo medovice, ale v městském prostředí rychle začnou preferovat otevřené pivo, sklenici limonády nebo roztékající se zmrzlinu.
