Záchranáři vyjíždějí k extrémnímu množství případů. Roste únava zdravotníků i agresivita pacientů

Kdy si zavolat rychlou pomoc (zdroj: ČT24)

Záchranná služba hlásí maxima výjezdů k nemocným lidem, někde se už ocitá na hraně kapacit. Třetina z nich souvisí s nemocí covid-19. Situaci komplikuje i přetížení nemocnic, některé musí pacienty odmítat. Napětí roste, zdravotníci jsou unavení a někteří nemocní lidé jim nadávají.

Například záchranáři v Jihomoravském kraji vyjíždějí v těchto dnech ke zhruba čtyřem stovkám případů denně. Obvyklý počet přitom býval 250 až 270 událostí.

„Byli jsme rádi, že jsme se po dlouhé době během víkendu dostali pod hranici 300, a doufali jsme, že bude lépe. Bohužel pondělí ukázalo pravý opak, operační středisko přijalo rekordních 779 hovorů a výjezdové týmy realizovaly celkem 383 akcí, ve 131 případech byl důvodem covid. Tato čísla jsou nejvyšší za celou dobu existence naší organizace,“ uvedla v pondělí mluvčí záchranářů Michaela Bothová.

Podle ředitelky Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Hany Albrechtové je situace za poslední měsíc velmi náročná. „Zdravotníci skutečně stráví mnohdy celý den v sanitce,“ popsala. „Výjezdová skupina si ráno vezme sanitku, ihned opouští základnu a odjíždí. Pokud se vrátí, tak je to až za několik hodin. Nemají čas se najíst, nemají čas se napít. Nemají čas na odpočinek. Je to opravdu velmi náročné,“ doplnila Bothová.

Mluvčí Michaela Bothová k přetížení jihomoravských záchranářů (zdroj: ČT24)

Od nervozity je k agresivitě jen krůček. Na záchranáře už pacient i zaútočil

Třetinu případů podle Albrechtové tvoří pacienti s obtížemi spojenými s covidem-19. „Pro posádku, pokud je plně oblečená v ochranných prostředcích, se štítem, v obleku, s respirátorem, je celá péče o pacienta složitější. Je tam samozřejmě diskomfort a není to pro ně jednoduché,“ uvedla Albrechtová.

Únava z pandemie a frustrace ve společnosti se podle ní promítají i do chování některých pacientů. „Pokud se například slušně zeptáme, jestli pacient je očkovaný, nebo proč není očkovaný, nebo proč nemá roušku nebo respirátor, tak si to občas opravdu velmi nevybíravě schytáme,“ přiblížila Albrechtová. 

„Zvyšuje se nervozita, a to už volajících na operační středisko. A ta potom má už jen krůček k agresivitě. Stává se nám, že nám pacienti nadávají, vyhrožují, a dokonce jsme zaznamenali i fyzické napadení tří členů naší posádky,“ popsala Bothová.

Albrechtová poznamenala, že v poslední době navíc přibývá zásahů k agresivním lidem pod vlivem návykových látek. Útočné chování však není pravidlem, upozorňuje. „Jsou i pacienti, kteří nám poděkují a jsou velmi vděční za to, že jim přijedeme pomoct a potom třeba napíšou i hezký dopis,“ uvedla ředitelka.

Zvažte, kdy záchranku opravu potřebujete, žádají zdravotníci

Problémem je často také najít pro pacienty v nemocnicích volná lůžka. „Umísťování pacientů do přeplněných nemocnic je i přes snahu zdravotnických zařízení stále náročnější a vyžaduje spoustu úsilí,“ uvedla v pondělí Bothová. Stoupá i počet překládání pacientů mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními z důvodu mnohdy vyčerpané kapacity.

Jihomoravská záchranka proto v posledních dnech apelovala, aby lidé zvážili, zda v některých situacích opravdu potřebují zavolat sanitku. „Apel jsme vydali, protože jsme se skutečně dostávali do situace, kdy jsme museli mezi deseti volajícími vybírat prioritu, ke komu pojedeme, protože nebyly volné prostředky,“ popsala Albrechtová.

Uznává však, že pro laika je často obtížné poznat, kdy je stav natolik závažný, že vyžaduje péči záchranářů. „Minimálně dispečer poradí v případě, že jeho zdravotní potíže nejsou závažné, co má dělat. Jestli se má obrátit na obvodního lékaře, nebo zda si může třeba dojet vlastním vozem,“ uvedla Albrechtová. Právě v případech, kdy člověka v obtížích mohou blízcí do nemocnice dovézt vlastním autem, uleví záchranářům, zakončila.