Záchranáři hlásí častější výjezdy kvůli alergickým reakcím po bodnutí hmyzem. Když se vosa přiblíží, je důležité zachovat klid a příliš nemávat rukama. Bodnutí není pro zdravého člověka rizikové, pokud k němu ale dojde, místo vpichu je vhodné chladit a mírnit otok. Pokud se rozvine vážnější alergická reakce, je namístě neprodleně zavolat záchranou službu.
Se zvýšenou aktivitou vos se v létě musí počítat, podle entomologa z Přírodovědecké fakulty UK Petra Šípka jsou však v některých částech republiky přemnožené. „Opravdu pozorujeme více vos, než tomu bylo v posledních dvou sezonách,“ uvedl odborník.
To znamená i více střetů s člověkem. Vědci ale přiznávají, že počty spíše odhadují a vychází z dostupných dat – třeba o počtech pobodání nebo likvidace hnízd.
A právě výrazný nárůst zásahů kvůli alergickým reakcím potvrdily záchranné zdravotní služby ve všech krajích. Většina z nich byla způsobená právě bodnutím včely, vosy, sršně nebo jiného hmyzu. Nejčastěji záchranáři vyjížděli v Libereckém, Pardubickém a Plzeňském kraji.
Jak postupovat při bodnutí
Při střetu s vosou je důležité zachovat klid. „Dokud nesedne, tak se nic neděje. Člověk nesmí zdivočet a mávat rukama,“ radí entomolog Jindřich Roháček ze Slezského zemského muzea. A když už dojde na bodnutí, ať už vosou nebo včelou – jejich jedy jsou si podobné – poraněné místo je nutné hlavně chladit a tlumit otok.
Také by se z místa vpichu mělo vyndat žihadlo, další opatření ale podle Martiny Vachové z Ústavu imunologie a alergologie z fakultní nemocnice Lékařské fakulty UK v Plzni nejsou třeba. Vhodné je ale sledovat svůj zdravotní stav, zda se neprojeví další příznaky, a to zejména mimo místo vpichu. Mezi ně lékařka řadí například vyrážku, svědění dlaní, hučení v uších, poruchy zraku nebo točení hlavy a další. „To může svědčit o tom, že dochází k rozvoji závažné reakce. V tomto případě je namístě zavolání pomoci,“ uvedla.
Jedno bodnutí není pro zdravého člověka nebezpečné. Místo vpichu obvykle zarudne a oteče, což je normální. U někoho může být reakce vystupňovaná, v tom případě je otok větší, trvá déle a může se přidat malátnost nebo zimnice.
Problém ale nastává u lidí, kteří mají na hmyzí jed alergii – těm může jít i po jediném žihadle o život. Jejich imunitní systém totiž reaguje nepřiměřeně. Příznaky se dostaví během vteřin až minut. Mohou to být kožní reakce, ztížené dýchání, bušení srdce, nevolnost, kolaps, bezvědomí a v krajním případě i zástava krevního oběhu nebo dechu. „Alergie na hmyz je ale opravdu velmi vzácná,“ dodává doktorka, která tak varuje před šířením zbytečné paniky.
„Opravdu v jednotkách případů dochází k rozvoji šokového stavu, kdy selhávají základní životní funkce,“ potvrzuje mluvčí Zdravotnické záchranné služby Lukáš Humpl.
Pokud měl daný člověk v minulosti závažnější alergickou reakci na bodnutí a o své alergii ví, tak by měl být vybaven pohotovostní léčbou, nejčastěji v podobě adrenalinového pera. „Ty léky by měl mít neustále u sebe a pokud dojde k reakci, tak by je měl umět i správně aplikovat,“ podotkla lékařka v 90' ČT24.
Odlákat cukrem
Lidé často zmiňují agresivitu vos, ta přitom v tomto období podle odborníků ještě není na vrcholu. Podle nich ji stupňuje nedostatek potravy v přirozeném prostředí. Až v přírodě rozkvetou poslední zdroje potravy, jako je například břečťan a vosí kolonie se začnou rozpadat, boj o potravu bude tvrdší a na chování vos se to odrazí.
Cukr, který k životu potřebují, totiž budou stále víc nacházet jen v posledním zralém ovoci nebo v tom, co najdou u lidí. Vosí závislost na cukru (a na tekutinách) je ale možné i využít a čímkoli s obsahem cukru – včetně alkoholu – je možné je odlákat.
To činí i stánkaři, kteří pracují například se sladkými nápoji nebo se zmrzlinou, a jsou tedy neustále v obklopení vos. „Snažíme se vymýšlet různé pasti, že napodobujeme hnízda, odchytáváme je na sladké, ale i tak se tady pořád pohybují,“ popisuje baristka ve stánku s občerstvením v Ostravě Ema Finsterlová.
Vosy zaměstnávají i hasiče
Likvidace přemnoženého hmyzu a jeho hnízd více zaměstnává i hasiče. V červenci vyjeli k více než třem tisícům případů, což je třikrát více než loni. „Můžou to být mateřské školky, školy, parky, dětské letní tábory, nemocnice, prostě tam, kde by opravdu mohl být ohrožený lidský život,“ sdělila nejčastější cíle zásahů mluvčí hasičů na Vysočině Petra Musilová.
Michal Perlík z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd podotkl, že vosy jsou ochotné stavět si hnízda i v lidských obydlích. „Pokud se kolonii celou sezonu daří, a ta kolonie je velká, bude i agresivněji bránit své hnízdo,“ uvedl vědec. Vydráždit vosy můžou také prudké pohyby nebo výrazný parfém, dodal.
Hasiči ale nemohou vyjet ke každému, kdo je zavolá. Pokud místo není rizikové nebo jsou jednotky vytížené, odkáže operátor na specializovanou firmu, která hnízdo zlikviduje. Například jedna deratizační firma eviduje meziroční nárůst výjezdů kvůli vosím hnízdům v řádech desítek procent. Deratizátoři i hasiči očekávají, že kvůli hmyzu je budou lidé volat, dokud vydrží teplé počasí.
