Když chce policie rychle zjistit, jestli je řidič střízlivý, nechá ho chodit po přímce. Stejný test využívají i neurologové k diagnostice neurologických poruch, při nichž jsou narušené části mozku, které koordinují pohyb. Teď vědci provedli hmyzí verzi této zkoušky, aby poprvé prokázali, že moderní pesticidy poškozují nervový systém včel tak, že je pro ně obtížné pohybovat se rovně. Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Frontiers in Insect Science.
„Prokázali jsme, že běžně používané insekticidy jako sulfoxaflor a neonikotinoid imidacloprid mohou silně narušovat zrakem řízené chování včel medonosných. Naše výsledky rozhodně vyvolávají obavy, protože schopnost včel správně reagovat na vizuální informace je klíčová pro jejich let i navigaci, a tedy i pro jejich přežití,“ uvedla hlavní autorka studie Rachel Parkinsonová z Oxfordské univerzity.
Autoři varují, že jejich studie je dalším důkazem, že moderní pesticidy hmyzu škodí. Se stejným předpokladem pracují i Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Světová zdravotnická organizace, které upozorňují: „Rychle rostoucí množství důkazů, které silně naznačují, že stávající úroveň kontaminace životního prostředí neonikotinoidními pesticidy způsobuje rozsáhlé nepříznivé dopady na včely a další užitečný hmyz.“
Hmyz zbavený rovnováhy
Hmyz má vrozené „optomotorické reakce“, které mu umožňují orientovat se v prostoru. Když se při chůzi nebo letu vychýlí z přímého kurzu, umí se vrátit zpět na původní trajektorii. Parkinsonová a její kolegové věděli, že zkoumat tento fenomén v terénu prakticky není možné, proto vymysleli trik.
Pouštěli včelám na obrazovkách před nimi videa, na nichž se pohybovaly zleva doprava svislé pruhy. Tím včelu donutili, aby předpokládala, že se odchýlila z kurzu, a musí proto provést korekci, aby se vrátila na přímou dráhu. Zdravá optomotorická reakce dá včelímu motorickému systému pokyn, aby se orientoval zpět na iluzorní přímku.
Pak vědci sledovali, jak si vedou různé druhy včel: některé krmily zdravým cukrem, jiné měly potravu kontaminovanou všelijakými pesticidy v různých koncentracích.
Pesticidy škodily
Včely, které dostaly pesticidy, podávaly ve srovnání s těmi ostatními velmi špatné výkony. Například se rychle otáčely pouze jedním směrem a nereagovaly na změny směru pohybu ve videu, případně byly jejích reakce značně pomalé.
Vědci pak pomocí molekulárních technik prokázali, že včely vystavené pesticidům měly zvýšený podíl odumřelých buněk v částech mozku, které jsou důležité právě pro zpracování zrakových vstupů. Navíc měl narušené geny, které jsou zodpovědné za odbourávání toxických látek.
Do budoucna je podle Parkinsonové nutné mnohem hlouběji pochopit riziko insekticidů pro včely. „Hlavně musíme zjistit, jestli se účinky, které jsme pozorovali u chodících včel v laboratoři, vyskytují i u volně létajících včel v přírodě. Hlavní obava spočívá v tom, že pokud včely nejsou schopny překonat poškození při létání, mohlo by to mít hluboké negativní účinky na jejich schopnost hledat potravu, orientovat se a opylovat divoké květiny a plodiny.“
