Evropská komise (EK) hodlá výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou Komise zveřejnila a v jejímž rámci se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.
Až čtvrtina půdy pro organické farmaření a výrazně méně hnojiv a pesticidů, plánuje Komise
„Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou,“ prohlásil místopředseda Komise Frans Timmermans. Ten je zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.
Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.
Komise si kromě proměny čtvrtiny zemědělské plochy v organicky obhospodařovaná pole vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.
Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament.
Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl ve financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny na společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí Komise za týden.
