Státní podnik Lesy ČR si novým programem „100 ostrovů obnovy přírody“ klade za cíl vytvořit krajinu, v níž se prolínají různé způsoby hospodaření a ochrany přírody. Správce poloviny porostů v zemi vybere stovku míst, kde podpoří biodiverzitu anebo adaptaci na klimatické změny. Nepůjde o bezzásahová území, cílené zásahy mají pomoci k obnově přírody v oblastech mimo chráněné krajinné oblasti a národní parky.
Jedním z míst, kterého se změna bude týkat, je 45 hektarů borového lesa u Bernartic na Písecku, kousek od největší vodárenské přehrady v Česku – Želivky. Na jeho kamenitém podloží roste kuřička hadcová, která se vyskytuje jen na dvou místech na světě. „Ten druh byl téměř na vyhynutí,“ upozornil jednatel Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi Karel Kříž. Ačkoliv rostlina patří na seznam kriticky ohrožených, už letos v červnu by mohla kvést více než dřív.
Lesníci teď v oblasti upraví hospodaření, aby se rostlinám dařilo. Asi padesát tisíc jich předtím ochránci přírody vysadili. „Bude probíhat kosení trávy, velmi pravděpodobně také pastva ovcí. Což se v lese zatím od časů Marie Terezie nesmí,“ popsal lesní správce Jaroslav Moravec.
Program má pomoci splnit unijní závazky
Lesy ČR chtějí letos vybrat dalších 99 podobných míst. Cenné, zatím nechráněné lokality, kde se bude dál hospodařit, ale s ohledem na biodiverzitu anebo klimatické změny. Další „ostrovy“ vyhlásí například v Českém nebo Ždánickém lese. „Jednoznačně to má nároky na odbornost a znalost lokalit a spolupráci. Pokud jde o nároky materiální, program bude, v uvozovkách, velmi levný,“ přiblížil generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Česku by měl navíc projekt pomoci dostát závazkům, které plynou z nové unijní legislativy. Nařízení o obnově přírody platí od loňského srpna a říká, že ji nestačí chránit jen v rezervacích. Zlepšit je potřeba stav ekosystémů také v normálních lesích, na polích nebo ve městech, přičemž první výsledky by měly být vidět už do konce dekády.
„Vnímáme to jako pozitivní posun ve vnímání potřeby změn v lesním hospodaření i mimo zvláště chráněná území,“ poznamenala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová. „To hlavní je, že chceme chránit to nejcennější, co v lesích máme, a že stát má jít příkladem,“ dodal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Šestnáct procent území je chráněno
Tu nejcennější přírodu v Česku v tuto chvíli chrání čtyři národní parky. Vláda by chtěla i pátý z části Křivoklátska. Vedle toho funguje 26 chráněných krajinných oblastí, které nemají tak přísné podmínky.
Dohromady jde o necelých šestnáct procent rozlohy Česka. Existují i další typy ochrany, jako jsou přírodní rezervace a památky, ale k cílovým 28 procentům rozlohy je ještě daleko, jak konstatuje i zpráva o životním prostředí. Problém je podle ní také v tom, že řada lokalit je malých a izolovaných.
Nařízení o obnově přírody myslí i na ekosystémy mimo rezervace. Evropská unie si v něm stanovuje například vysadit tři miliardy stromů, zastavit úbytek motýlů i ptáků anebo rozvolnit koryta spoutaných řek.
