Na čtyři nové retardéry si musejí dát pozor řidiči kousek za Mohelnem na Třebíčsku. Silničáři je tam nainstalovali kvůli syslům, kteří žijí v okolní Mohelenské hadcové stepi. Hlodavci při hledání potravy běhají přes silnici a často tak končí pod koly aut. Retardéry za tři sta tisíc korun zaplatilo ministerstvo životního prostředí.
Mohelenská hadcová step je jediným místem na Vysočině, kde sysli obecní žijí. Jen loni tu ochránci přírody napočítali dvanáct přejetých zvířat. Nejvíc právě v období před letními prázdninami, kdy jsou hlodavci nejaktivnější. Zimu totiž prospí.
„Ještě před pár lety tady byla odhadovaná velikost populace asi sto zvířat. Za poslední dva tři roky, co sledujeme vyšší úmrtnost, klesla na sedmdesát,“ přibližuje zooložka Agentury ochrany přírody a krajiny Jana Matrková.
Před dvěma lety umístili silničáři na popud ochránců přírody k silnici dopravní značku, která na pohyb syslů upozorňovala. „Někteří řidiči bohužel značku nerespektovali a sysli pod koly aut umírali stále,“ řekla zooložka. Retardéry teď přinutí řidiče přibrzdit.
Sysel má hustý, pískově zelenavý kožich. Je o něco větší než jeho příbuzná veverka. Na rozdíl od veverky má ale krátký ocas, malé ušní boltce a přiléhavou srst.
Syslové vyhledávají terén s nízkou trávou, ideálním místem k životu jsou tak pro ně okraje polí, meze, letiště nebo golfová hřiště. Syslové na nich dobře vidí a jsou schopni včas zareagovat na nepřítele.
Už na konci srpna se dospělí syslové ukládají k zimnímu spánku, mláďata až na podzim. Ve stavu hibernace pak stráví až osm měsíců. Přes léto se proto snaží co nejvíce jíst, aby měli hodně tuku. Žádné zásoby potravy si v noře „nesyslí“.
Brněnská ZOO vypouští mláďata syslů do volné přírody
Sysel obecný je u nás kriticky ohrožený druh. V celém Česku jich podle posledních údajů Agentury ochrany přírody žije pět tisíc. Ochranáři se je proto snaží zahraňovat nejen před koly aut, ale také zvyšovat jejich populaci. Například ve spolupráci s brněnskou zoologickou zahradou.
„Naše populace, která čítá zhruba třicet syslů, se pravidelně rozmnožuje. Takže jsme schopni každý rok část mláďat odchytit a vrátit je do volné přírody,“ vysvětlil zoolog ZOO Brno Petr Šrámek. Za poslední dvě sezony takto vypustila zoologická zahrada do přírody přes čtyřicet jedinců.
