První let na svobodě skončil v drátech vysokého napětí. Sup ze zlínské zoo uhynul v Bulharsku

Samička supa mrchožravého, kterou v červenci odeslala zlínská zoo k vypuštění do volné přírody v Bulharsku, uhynula po nárazu do drátů elektrického vedení. Osudným se jí tak stal hned první let. Do bulharského pohoří Východní Rodopy nechala zoologická zahrada ve spolupráci s ochranářskou organizací Green Balkans vypustit už čtyři supy mrchožravé, spolu s nimi i supy bělohlavé a hnědé.

Už desáté mládě supa mrchožravého se ve zlínské zoo vylíhlo na začátku letošního června. Se stejně starým supem mrchožravým ze zoologické zahrady v Praze v létě zamířili do volné přírody v Bulharsku. Před vypuštěním strávila dvojice ptáků tři týdny v adaptačním zařízení.

Samička ze Zlína opustila hnízdo jako první, ornitologové její první let sledovali díky malé satelitní vysílačce umístěné na jejích zádech. Postupně se k ní přidávali další vypuštění supi. Po několika hodinách však samička podle získaných informací při letu narazila do drátů vysokého napětí. Zásahem elektřiny okamžitě uhynula.

V současné době se chovný pár supů mrchožravých stará o další mládě, pracovníci zoo ve Zlíně jej přiměli ke druhé snůšce. Kromě supů mrchožravých nechala zahrada v Bulharsku vypustit také supy bělohlavé a supa hnědého. Supi patří k nejohroženějším druhům ptáků na světě.

Dráty lze zabezpečit, přesto se s nimi střetává miliarda ptáků ročně

„Odhaduje se, že ve světě po zásahu elektrickým proudem ročně zahyne jedna miliarda ptáků,“ uvedl ředitel zlínské zoo Roman Horský. V České republice je to podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) 350 tisíc jedinců ročně.

Samička supa mrchožravého ze zlínské zoo ve věku dvou měsíců
Zdroj: Archiv Zoo Zlín

„Naši republiku křižuje přes 70 tisíc kilometrů elektrického vedení, rozvodnou soustavu tvoří také 750 tisíc stožárů a sloupů. Od roku 2009 platí zákon, že do června 2024 musí být kvůli ptákům zabezpečené všechny sloupy vysokého napětí. Podle hodnocení odborníků z AOPK to však distribuční společnosti zřejmě nestihnou. I tak však považuji toto opatření za skutečně mimořádný legislativní úspěch při ochraně ptáků. Čím více stožárů bude osazeno speciálními konzolami, kryty nebo bidly, tím lépe,“ doplnil Horský.

K dalším ochranným opatřením patří třeba umístění různých barevných prvků, například koulí nebo spirál, pro zvýraznění drátů elektrického vedení. Prosazení instalace ochranných prvků bude iniciovat také společnost Green Balkans, a to nejen ve Východních Rodopech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 7 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 8 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
19. 12. 2025

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
19. 12. 2025
Načítání...