Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.
Individuální rozdíly mezi jedinci a schopnost se přizpůsobit pomohly živým organismům v dnešní době přežít. Čím více je v populaci různých genů, tím větší mají šanci na život v nových podmínkách nebo jiném klimatu. Proto pozorování genetické různorodosti může být klíčem k její ochraně.
„V naší studii, na které spolupracovalo 52 autorů z celé Evropy, bylo zjištěno, že množství provedených genetických monitoringů se v různých evropských zemích významně liší a že v řadě zemí jich bylo dosud realizováno jen velmi málo,“ upozornila spoluautorka studie z Ústavu biologie obratlovců Barbora Rolečková.
Podle tiskové zprávy jsou živé organismy na planetě nucené reagovat na to, že se mění teplota a množství srážek v jejich regionu. Studie předpokládá, že populace v nejteplejších a nejsušších podmínkách mohou mít mezi sebou jedince, jež mají už nyní genetickou výbavu k přežití v takovém klimatu.
Vědci upozornili, že v Evropě se genetická různorodost nedostatečně sleduje zvláště v jihovýchodní části kontinentu. „Přitom právě tam se nacházejí krajní klimatické podmínky pro velký počet druhů,“ uvedla Rolečková.
Genetici se podle ní navíc více zaměřují například na velké šelmy, které dokážou žít v poměrně široké škále klimatických podmínek, zatímco monitoring obojživelníků ohrožených klimatickými změnami výrazně více je velmi vzácný. „Naše studie přináší pro genetický monitoring jakousi výchozí informaci – ukazuje, jak to s ním v Evropě v tuto chvíli reálně vypadá. A navíc předkládá způsob, jakým by mohl být tento monitoring v případě některých druhů významně zefektivněn, tedy jak při něm zohlednit klimatickou změnu,“ dodala.
Geneticky se sleduje minimum druhů
V České republice vědci v roce 2021 geneticky monitorovali například vlky nebo rysy. „Věnujeme se ale i dalším druhům, pro něž také postupně získáváme údaje o genetické diverzitě v různém čase, tedy je geneticky monitorujeme. Patří mezi ně například tetřívek obecný nebo sýček obecný, tedy druhy, které jsou ohroženy činností člověka,“ přiblížila vědkyně.
Studie vznikla jako součást evropského projektu, který po několik let sdružoval výzkumníky zaměřené na ochranářskou genetiku. Jejím cílem je genetickou různorodostí ochraňovat druhy živých organismů na planetě. Ochranu biologické rozmanitosti na úrovni druhů, genů a ekosystémů zastřešuje mezinárodní Úmluva o biologické rozmanitosti z roku 1993, k níž přistoupilo 196 smluvních stran, včetně České republiky, uvedlo na svém webu ministerstvo životního prostředí.
