Sledujme geny divoce žijících zvířat, navrhují čeští vědci. Pomůže to jejich záchraně

Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.

Individuální rozdíly mezi jedinci a schopnost se přizpůsobit pomohly živým organismům v dnešní době přežít. Čím více je v populaci různých genů, tím větší mají šanci na život v nových podmínkách nebo jiném klimatu. Proto pozorování genetické různorodosti může být klíčem k její ochraně.

„V naší studii, na které spolupracovalo 52 autorů z celé Evropy, bylo zjištěno, že množství provedených genetických monitoringů se v různých evropských zemích významně liší a že v řadě zemí jich bylo dosud realizováno jen velmi málo,“ upozornila spoluautorka studie z Ústavu biologie obratlovců Barbora Rolečková.

Podle tiskové zprávy jsou živé organismy na planetě nucené reagovat na to, že se mění teplota a množství srážek v jejich regionu. Studie předpokládá, že populace v nejteplejších a nejsušších podmínkách mohou mít mezi sebou jedince, jež mají už nyní genetickou výbavu k přežití v takovém klimatu.

Vědci upozornili, že v Evropě se genetická různorodost nedostatečně sleduje zvláště v jihovýchodní části kontinentu. „Přitom právě tam se nacházejí krajní klimatické podmínky pro velký počet druhů,“ uvedla Rolečková.

Genetici se podle ní navíc více zaměřují například na velké šelmy, které dokážou žít v poměrně široké škále klimatických podmínek, zatímco monitoring obojživelníků ohrožených klimatickými změnami výrazně více je velmi vzácný. „Naše studie přináší pro genetický monitoring jakousi výchozí informaci – ukazuje, jak to s ním v Evropě v tuto chvíli reálně vypadá. A navíc předkládá způsob, jakým by mohl být tento monitoring v případě některých druhů významně zefektivněn, tedy jak při něm zohlednit klimatickou změnu,“ dodala.

Geneticky se sleduje minimum druhů

V České republice vědci v roce 2021 geneticky monitorovali například vlky nebo rysy. „Věnujeme se ale i dalším druhům, pro něž také postupně získáváme údaje o genetické diverzitě v různém čase, tedy je geneticky monitorujeme. Patří mezi ně například tetřívek obecný nebo sýček obecný, tedy druhy, které jsou ohroženy činností člověka,“ přiblížila vědkyně.

Studie vznikla jako součást evropského projektu, který po několik let sdružoval výzkumníky zaměřené na ochranářskou genetiku. Jejím cílem je genetickou různorodostí ochraňovat druhy živých organismů na planetě. Ochranu biologické rozmanitosti na úrovni druhů, genů a ekosystémů zastřešuje mezinárodní Úmluva o biologické rozmanitosti z roku 1993, k níž přistoupilo 196 smluvních stran, včetně České republiky, uvedlo na svém webu ministerstvo životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
před 5 hhodinami

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
před 6 hhodinami

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
před 9 hhodinami

Pozdní večeře může škodit. Biologické hodiny v mozku se přizpůsobují času jídla

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
před 10 hhodinami

Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.
před 14 hhodinami

Brněnští archeologové našli bronzové brnění z dob Trojské války

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
včera v 16:08

Plnohodnotné mléko bez krav se blíží. Vědci učí bakterie, jak ho vyrábět

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.
včera v 13:04

USA mohou přijít o observatoře na měření oxidu uhličitého, Trump s nimi nepočítá

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.
včera v 11:20
Načítání...