Genetická detekce původu luskounů pomůže proti ilegálnímu obchodu. Na mezinárodní studii, která se problematikou zabývá, se podílely i vědkyně z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Pašovaná zvířata často nepocházejí z místa, kde byla zabavena, určení původu je přitom podle vědců zásadní především pro ochranu přírody. Studii publikoval časopis Science.
„Pašovaná zvířata obvykle nemívají původ v místě, kde byla zabavena či odkud byla transportována. Nicméně toto přesné určení původu je zásadní zejména pro ochranu přírody a pro následné právní kroky. Identifikace center neboli takzvaných hotspotů pytláctví je extrémně důležitá v boji proti němu i proti následnému pašování,“ vysvětlila Barbora Černá Bolfíková z Fakulty tropického zemědělství ČZU, která se na studii podílela.
Mezinárodní studie se zabývá luskounem bělobřichým, který obývá rozsáhlou oblast v Africe. Vyskytuje se od Guiney po Angolu. Pro jednoznačné určení původu pašovaných luskounů bylo podle vědců nutné použít genetické metody. Nejprve museli vytvořit srovnávací databázi, která by obsahovala vzorky z co nejvíce oblastí výskytu.
Obchodní centrum Nigérie
„Díky takzvané genetické mapě založené na 96 jednonukleotidových polymorfismech se podařilo geograficky dotrasovat 32 zásilek, které představovaly přes sto tisíc ulovených luskounů,“ nastínila spoluautorka studie Iva Bernáthová. „Jako země původu bývá až v 95 procentech všech zachycených zásilek označena Nigérie,“ řekla. Vědcům se podařilo prokázat, že šupiny zachycené v Nigérii pocházely z této země pouze ze čtyř procent.
Nejčastěji byly šupiny z jižního Kamerunu, Rovníkové Guiney a Gabonu nebo ze západního Kamerunu. Nigérie je ale obchodní centrum, kde se šupiny shromažďují a poté se odesílají do Vietnamu, Hongkongu a Číny, konstatovali vědci.
Ilegální obchod se zvířaty a jejich produkty podle vědců velkou měrou přispívá k celosvětovému poklesu rozmanitosti života na Zemi. Obrat tohoto obchodu se odhaduje na stovky miliard korun ročně.
Luskouni jsou ohrožení savci s tělem pokrytým rohovitými šupinami, podle odborníků patří k nejvíce pašovaným zvířatům na světě. Jejich maso je považováno v Asii za delikatesu a šupiny se používají v tradiční čínské medicíně, i když jejich účinky nejsou nijak prokázané. Obsahují protein keratin, který je například i v nosorožčích rozích, s nimiž se na čínském trhu také obchoduje.
