„Den hanby pro Británii.“ Vyšlo najevo, že pacienti léta dostávali krev se žloutenkou či HIV

Kvůli kontaminované krvi se ve Spojeném království mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes třicet tisíc lidí. Každý desátý z nich zemřel. Několik vlád i britský zdravotnický systém NHS se skandál snažily ututlat, tvrdí vyšetřovací zpráva. Premiér Rishi Sunak v reakci uvedl, že je to pro stát hanba. Vláda chystá kompenzace. Podle webu listu The Guardian by se odškodné pro oběti a pozůstalé mohlo vyšplhat na deset miliard liber (289 miliard korun).

„Tato katastrofa nebyla nehodou,“ uvedl bývalý soudce Brian Langstaff, který pětileté vyšetřování vedl. „K infekcím došlo proto, že odpovědní činitelé – lékaři, krevní služby a po sobě jdoucí vlády – nekladli bezpečnost pacientů na první místo.“ Langstaff také uvedl, že skandál zničil životy, sny, přátelství a rodiny. Rozsah toho, co se stalo, je podle něj děsivý.

Infikovaná krev se během více než dvaceti let dostala k několika desítkám tisíc pacientů, především při transfuzích a péči o pacienty s vzácným onemocněním krve–hemofilií. Kolem tří tisíc z nich přišlo kvůli kontaminované krvi o život a další kvůli ní ještě zemřou, píše BBC News. Mezi nakaženými HIV bylo i na 380 dětí s poruchami srážlivosti.

Premiér Rishi Sunak po zveřejnění zprávy prohlásil, že pondělí je dnem hanby pro britský stát. Vláda podle něj chystá kompenzace.

Úřady se snažily „skrývat pravdu“

Zpráva vyjmenovává celou řadu pochybení. Zdravotníci a úřady podle ní pacienty vystavili „nepřijatelnému riziku“ například tím, že dováželi krev ze zahraničí, a to včetně Spojených států, kde ji za peníze darovali i vězni či drogově závislí.

Krev, jejíž část pocházela také od britských vězňů, navíc nebyla po určitou dobu podrobena testování, které by mohlo snížit riziko hepatitidy, nebo tepelně ošetřena, aby se zajistilo zničení HIV.

Když se na problémy přišlo, snažily se navíc úřady „skrývat pravdu“. Vedle úmyslného zatajování faktů se podle vyšetřovací zprávy provinily i používáním polopravd či neinformováním pacientů o dostupných alternativách a někdy dokonce i o tom, že jsou nakaženi.

Sunak: Den hanby pro britský stát

Za kauzu a postup úřadů se v parlamentu omluvil premiér Sunak. „Je to den hanby pro britský stát,“ uvedl. „Výsledek tohoto vyšetřování by měl naším národem otřást do morku kostí.“

Britský ministr financí Jeremy Hunt prohlásil, že skandál s kontaminovanou krví je nejhorším příkladem utajování ze strany úřadů, s nímž se kdy setkal. V úterý podle něj vláda představí podrobnosti plánu na kompenzaci postižených rodin.

V roce 2022 britský kabinet podle agentury Reuters souhlasil s „prozatímní platbou“ ve výši sto tisíc liber (2,9 milionu korun) pro postižené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 21 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 30 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 49 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...