Dohra po požáru. Za nelegální zahrádku v Mostě padla pokuta 20 tisíc, píše MfD

Nahrávám video

Za nepovolenou restaurační zahrádku v Mostě, kde si lednový požár vyžádal sedm obětí, padla pokuta dvacet tisíc korun. Sankce za černou stavbu přitom mohla být až milion, přestupek je ale po šestnácti letech, kdy přístřešek u restaurace stál, promlčený, napsala středeční Mladá fronta DNES (MfD). Stavební úřad v prohlášení uvedl, že pokuta je za užívání stavby bez kolaudačního rozhodnutí.

Majitel objektu, ve kterém restaurace U Kojota vyhořela, dokumenty potvrzující povolení k přístavbě nedoložil. Mostecký stavební úřad prokázal, že dřevěnou terasu vybudoval v roce 2009 bez souhlasu úřadů provozovatel podniku a jeho žena, která měla restauraci v nájmu později, předzahrádku rozšiřovala. Právě za to hrozila až milionová pokuta.

„Vzhledem k tomu, že došlo k uplynutí promlčecí lhůty (přestupky byly spáchány před asi šestnácti lety) a odpovědnost za přestupky zanikla, rozhodl správní orgán věc odložit, aniž by bylo nutné zahajovat správní řízení,“ uvedla podle deníku vedoucí stavebního úřadu. Proti rozhodnutí se nelze odvolat.

Stavební úřad tak jen uložil pokutu 20 tisíc firmě, která restauraci a předzahrádku provozovala posledních pět let. Sankce je za to, že společnost Soliter-Nord z nedbalosti podnikala v nezkolaudovaných prostorách. Stavební úřad přitom v tomto případě mohl uložit pokutu až 400 tisíc, v extrémním případě až čtyři miliony korun, píše MfD.

Při rozhodování o výši uložené pokuty stavební úřad přihlédl ke všem okolnostem daného případu, uvedl v prohlášení. „Je důležité zmínit, že sankcionován byl až třetí v pořadí, kdo stavbu bez kolaudace užíval. U předchozích dvou uživatelů byl tento čin již promlčen,“ uvedl stavební úřad.

Mostecká restaurace U Kojota vyhořela v noci na 12. ledna. Při požáru zemřelo šest lidí, sedmá oběť podlehla zraněním za několik dní v nemocnici. Zranění utrpělo dalších sedm lidí. Požár způsobil škodu odhadovanou na sedm milionů, podle předběžných informací vznikl od plynového ohřívače. Policie případ vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, dosud nikoho neobvinila. Kriminalisté čekají na vypracování znaleckých posudků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled