Přístřešky u restaurací vznikají živelně a dost často jde o nepovolené stavby, prohlásil v ČT24 projektant bezpečnosti staveb Josef Král v souvislosti s požárem restaurace v Mostě, při němž zemřelo šest lidí a dalších osm je zraněných. Podle prvotních informací požár zřejmě vznikl převržením plynového ohřívače. Předseda sekce Plyn Českého sdružení pro technická zařízení Jiří Buchta zmínil, že plynové hořáky mají návod od výrobce a předepsané podmínky umístění.
S přístřešky i hořáky je nutné dodržovat pravidla, říkají experti po požáru v Mostě
9 minut
Studio ČT24: Projektant bezpečnosti staveb Josef Král
„Je vidět, že konstrukce pergoly byla dřevěná či spíše ocelová a dřevěná. Obvodové stěny byly zakryté plastovým materiálem kvůli povětrnosti. Pokud dojde ke vzniku požáru, je šíření velmi rychlé,“ uvedl Král.
Takový přístřešek využívá řada restaurací. „Je potřeba si uvědomit, že i když je to lehká konstrukce, která má otevřené obvodové stěny a zastřešení, tak i tak jde o objekt, který podléhá stavebnímu řízení, povolení stavby,“ podotkl s tím, že ale tyto přístřešky často vznikají živelně.
„Začne to jako obyčejná terasa, nezastřešená, pak se restaurace zastřeší, pak se opláští, pak se instalují zdroje tepla, plynové zářiče, které byly i v této restauraci. Dost často nejsou vůbec povoleny, neprojdou povolovacím procesem podle stavebního zákona, jehož součástí je samozřejmě i vyjádření hasičského záchranného sboru ke zpracování projektové dokumentace k požárně-bezpečnostnímu řešení,“ uvedl s tím, že pergola je pak černou stavbou a nemusí splňovat základní požadavky požární bezpečnosti.
2 minuty
Události: Příčiny požáru
Platí závazný návod výrobce
Zmínil, že plynové zářiče, které byly i v restauraci v Mostu, obecně mají své podmínky provozu a předepsané požadavky na umístění. „Řada těchto zářičů nemá dovoleno umístění v uzavřených prostorách, musí být umístěny buď venku, jen na terasách, které nejsou zastřešené, uzavřené nebo uzavření prostoru je částečné,“ vysvětlil s tím, že musí být umístěny na pevný rovný podklad a musí být zajištěný dostatečný přísun vzduchu.
„Je nutné si uvědomit, že hořák má několik set stupňů Celsia. Požadavky výrobce je třeba respektovat," zdůraznil. Zmínil, že povinností každého provozovatele je zajišťovat podmínky požární bezpečnosti. „Pokud byl objekt navržen dle předpisů, tak tam musely být minimálně dva únikové východy. Z fotografií, které byly vidět na internetu, tam dva východy z pergoly byly,“ podotkl.
Předseda sekce Plyn Českého sdružení pro technická zařízení Jiří Buchta rovněž podotkl, že v případě provozu ohřívačů platí závazný návod výrobce. „Ohřívače by měly být v dobře větraném prostoru, protože vyžadují přívod vzduchu pro spalování a současně se tam tvoří zplodiny,“ dodal.
U propanbutanových lahví platí, že pokud jsou v uzavřeném prostoru, mají mít tepelnou pojistku. „Bohužel to v naší legislativě předepsáno není. Takže pak je riziko, když dojde k požáru, láhev uhasit, protože je tam deset litrů propan-butanu, ale v plynné fázi je to 2600 litrů, pokud se tato plynná fáze dostane do prostoru,“ vysvětlil.
GALERIE
Mimořádné vysílání k požáru restaurace v Mostě
Zmínil, že nejčastější chybou při manipulaci je položení či otočení dnem vzhůru. „Lahev musí být vždy ve vzpřímené poloze. Nesmí se otočit do ležaté nebo svislé, protože dochází k úniku kapalné fáze – je to nejnebezpečnější stav při použití propan-butanu,“ podotkl.
Případný únik plynu z lahve mohou podle Buchty zjistit lidé jednoduše za pomoci roztoku jaru s vodou. „Postříkáte místa spoje – u tlakové lahve je to ventil, připojení regulátoru a místo připojení hadice k zařízení – a pokud se tam netvoří bublinky, tak se má za to, že zařízení je těsné.“ Měřit únik plynu jde také detektorem plynu, kterými jsou vybaveni pracovníci či montéři. Pokud lahev dostatečně netěsní, lidé ji mají vyřadit z provozu a obrátit se na odborníka.
