Osud studenta Marka Frauwirtha, kterého s dalšími osmi vysokoškoláky popravili 17. listopadu 1939 nacisté, připomíná kámen zmizelých v pražské ulici Jilská. Tam pobýval v době svého zadržení gestapem. Letos je to od Frauwirthovy smrti 80 let.
„Měl jsem velkou radost, když jsem se dozvěděl od profesora Jozefa Leikerta, že se má položit pamětní kostka na chodník před ‚Dům U Kočků‘ k uctění Frauwirthovy památky,“ komentoval připomínku slovenský velvyslanec Petr Weiss.
„Potěšilo mě to i proto, že tento mladý levicový intelektuál z oravského Tvrdošína byl univerzálně nadaný, vzdělaný a velmi oblíbený v kruzích, ve kterých se pohyboval. Obětavě pomáhal lidem, kteří se po německé okupaci ocitli v ohrožení,“ dodal.
Za pietní akcí, která se uskutečnila v pátek 15. listopadu, stojí profesor Jozef Leikert z Univerzity Komenského v Bratislavě. Ten požádal Iniciativu A. zabývající se připomínáním zapomenutých hrdinů, aby spolu s Československou obcí legionářskou událost zorganizovala.
„Letošní 80. výročí uzavření českých vysokých škol, popravy devíti mladých lidí pro výstrahu a odvlečení 1222 studentů do koncentračního tábora je vhodnou příležitostí k odhalení Kamene zmizelých,“ říká.
„Frauwirth byl charismatickou osobností, spolužáci a přátelé ho měli velmi rádi, vyhledávali ho, protože se v jeho přítomnosti cítili dobře. Byl mimořádně vzdělaný, miloval umění, hodně četl, hrál na kytaru, na housle, rád recitoval. Z devíti spolu s ním popravených byl pravděpodobně nejpokrokovější a dá se o něm i říci, že to byl typický levicový intelektuál své doby,“ akcentuje.
Záchrana Tigrida a osudný Opletal
Marek Frauwirth byl slovenský Žid a aktivista, který se v roce 1932 přestěhoval do Prahy kvůli studiím. Svůj titul komerčního inženýra získal na ČVUT. Přes nepokoje roku 1939 zůstal v Praze a aktivně se zapojil do vydávání falešných výjezdních dokumentů pro Židy a odboráře.
Pod krycím jménem „Ing. Marek“ vystavil ilegálně na slovenském konzulátu v Praze 2216 výjezdních pasů. „Musel tušit, že osud Židů ve střední Evropě bude stejně tragický jako v říši. Přesto neemigroval, ale vrátil se z cest do Prahy a zapojil se,“ okomentoval Karel Polata z Iniciativy A. Díky této činnosti se podařilo z protektorátu utéct stovce lidí, mezi nimi byl i český spisovatel Pavel Tigrid.
Samotný Frauwirth ale režim nepřežil. V den pohřbu studenta Jana Opletala ztratil svou osobní aktovku. V té nosil protinacistické odbojové letáky, které aktivně roznášel. „Je možné, že právě na základě tohoto nálezu si pro něj 17. listopadu v půl páté ráno přišlo gestapo,“ uvedl historik Jakub Jareš na iForum Univerzity Karlovy. Ve stejný den byl student popraven v bývalých dělostřeleckých kasárnách. Stal se tak jedním z devíti popravených studentů roku 1939.
„Budu rád, když pamětní kostka vzbudí zájem české veřejnosti i návštěvníků Prahy ze Slovenské republiky,“ dodal slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss.
Zájem o kameny v Česku stále roste
Není to první pokus uctění Frauwirthovy památky. Už v roce 1945 žádali jeho dva bratři Maxmilián a Jozef ministerstvo národní obrany v Praze o udělení vyznamenání pro svého sourozence. Marek Frauwirth má také svou pamětní desku na Základní škole Štefana Šmálika v Tvrdošíně, kde se narodil.
Stolpersteinovy kameny neboli kameny, „o které je třeba klopýtnout“, připomínají osudy lidí holocaustu a nacistického režimu. O zlaté kostky roste zájem. O jejich výrobu zažádala letos nová města. Opomenuté osudy by si tak měli připomenout lidé v Českém Krumlově, Pardubicích, Mělníku nebo Žacléři. Sami výrobci hlásí naplnění výrobní kapacity.
S připomínkou „zmizelých hrdinů“ přišel v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig, který položil první kámen před radnicí v Kolíně nad Rýnem. V České republice se kameny nacházejí od roku 2008. Od té doby se z Prahy rozšířily do více než 35 měst. Za poslední rok můžou lidé narazit na 59 nových zlatých památek.
