Plzeňský Spolek W21, který sdružuje autory a podporuje literární život, chce získat peníze na pamětní desku židovské dívky Věry Kohnové. Dvanáctiletá dívka odjela spolu s dalšími plzeňskými Židy v lednu 1942 v jednom z transportů do koncentračního tábora v Terezíně a později do koncentračního tábora Izbica, kde zřejmě s celou rodinou zemřela. Deníček, který si šest měsíců před transportem psala, bývá přirovnáván k deníku Anny Frankové.
Věra Kohnová si svůj deník psala od srpna 1941 do ledna 1942. Dětskýma očima v něm zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem. Deník končí zápisem z 15. ledna 1942. „U nás je pořád smutno. Musíme všichni balit. Nezažila jsem sice ten půl rok mnoho hezkého, ale jak ráda bych tak zůstala,“ napsala tehdy dívka.
Potom se rodina Kohnových musela přesunout do plzeňské sokolovny, kde byli internováni účastníci transportu. Přímo z Plzně odjelo v lednu 1942 ve třech transportech označených R, S, a T celkem 2613 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo 209 z nich.
„Věrka odjela transportem S, ve kterém byly i některé její kamarádky nebo její učitel Ehrlich. Ten dával dětem tajně hodiny, když už nemohly chodit do školy,“ uvedl Jiří Sankot, který po osudech dívky pátral.
Deníček vyšel knižně před 15 lety
Před odchodem do transportu si Věra deník schovala u rodiny Kalivodových z Dobříva na Rokycansku, s nimiž se Kohnovi přátelili. U nich přečkal válku i komunistický režim, a to v knihovně, mezi ostatními knížkami.
„Deník později objevila moje teta, která ho předala knězi Miroslavu Matoušovi. A ten se zasloužil o jeho knižní vydání. Díky své autenticitě a svědectví doby bývá přirovnáván k Deníku Anny Frankové. V České republice jde o ojedinělou věc. I proto si myslíme, že si Věrka, která zahynula v koncentračním táboře Izbica a nemá hrob, zaslouží pamětní desku,“ řekla předsedkyně spolku Jana Poncarová. Autentické svědectví doby vyšlo knižně v roce 2006.
Se získáním prostředků na výrobu pamětní desky má pomoci kampaň na platformě HitHit. Návrh desky tvoří umělec Jan Wolfchen Vlček a zrealizuje ji Umělecko-modelářský ateliér Matějka Plzeň. Desku chce spolek umístit na domě Kohnů v Koperníkově ulici v lednu, kdy uplyne osmdesát let od plzeňských židovských transportů.
Členy rodiny Kohnových včetně Věry připomínají od roku 2019 v dlažbě před jejich bývalým domem v Koperníkově ulici takzvané Stolpersteine, kameny zmizelých.
