„U nás je pořád smutno.“ V Plzni chtějí připomenout židovskou dívku, která si vedla válečný deník

Plzeňský Spolek W21, který sdružuje autory a podporuje literární život, chce získat peníze na pamětní desku židovské dívky Věry Kohnové. Dvanáctiletá dívka odjela spolu s dalšími plzeňskými Židy v lednu 1942 v jednom z transportů do koncentračního tábora v Terezíně a později do koncentračního tábora Izbica, kde zřejmě s celou rodinou zemřela. Deníček, který si šest měsíců před transportem psala, bývá přirovnáván k deníku Anny Frankové.

Věra Kohnová si svůj deník psala od srpna 1941 do ledna 1942. Dětskýma očima v něm zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem. Deník končí zápisem z 15. ledna 1942. „U nás je pořád smutno. Musíme všichni balit. Nezažila jsem sice ten půl rok mnoho hezkého, ale jak ráda bych tak zůstala,“ napsala tehdy dívka.

Potom se rodina Kohnových musela přesunout do plzeňské sokolovny, kde byli internováni účastníci transportu. Přímo z Plzně odjelo v lednu 1942 ve třech transportech označených R, S, a T celkem 2613 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo 209 z nich.

„Věrka odjela transportem S, ve kterém byly i některé její kamarádky nebo její učitel Ehrlich. Ten dával dětem tajně hodiny, když už nemohly chodit do školy,“ uvedl Jiří Sankot, který po osudech dívky pátral.

Deníček vyšel knižně před 15 lety

Před odchodem do transportu si Věra deník schovala u rodiny Kalivodových z Dobříva na Rokycansku, s nimiž se Kohnovi přátelili. U nich přečkal válku i komunistický režim, a to v knihovně, mezi ostatními knížkami.

„Deník později objevila moje teta, která ho předala knězi Miroslavu Matoušovi. A ten se zasloužil o jeho knižní vydání. Díky své autenticitě a svědectví doby bývá přirovnáván k Deníku Anny Frankové. V České republice jde o ojedinělou věc. I proto si myslíme, že si Věrka, která zahynula v koncentračním táboře Izbica a nemá hrob, zaslouží pamětní desku,“ řekla předsedkyně spolku Jana Poncarová. Autentické svědectví doby vyšlo knižně v roce 2006.

Poslední dvě stránky deníku Věry Kohnové
Zdroj: Wikipedia.org/Sanki 2010

Se získáním prostředků na výrobu pamětní desky má pomoci kampaň na platformě HitHit. Návrh desky tvoří umělec Jan Wolfchen Vlček a zrealizuje ji Umělecko-modelářský ateliér Matějka Plzeň. Desku chce spolek umístit na domě Kohnů v Koperníkově ulici v lednu, kdy uplyne osmdesát let od plzeňských židovských transportů.

Členy rodiny Kohnových včetně Věry připomínají od roku 2019 v dlažbě před jejich bývalým domem v Koperníkově ulici takzvané Stolpersteine, kameny zmizelých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 12 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...