„Byli tam vlastenci i zrádci,“ říká dokumentarista o protektorátní organizaci, která měla změnit mládež k nepoznání

V nacistickém Německu zřídili Hitlerjugend, Slovenský štát měl Hlinkovu mládež, v protektorátu vzniklo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Do povinné služby, stavěné na nacionálně-socialistických idejích, se zapojilo na půl milionu lidí. Přesto současná veřejnost o této organizaci nemá příliš povědomí. „Kdo by se tím chtěl chlubit,“ poznamenal v Interview ČT24 autor dokumentu Kuratorium Ondřej Veverka. Ve svém snímku nashromáždil množství archivních materiálů a především zachytil výpovědi posledních pamětníků. Dokument Kuratorium je dostupný v iVysílání.

Kuratorium zahájilo svou činnost 28. května 1942, shodou okolností den po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Plánováno ale bylo mnohem delší čas.

Před širší veřejností Kuratorium poprvé zmínil protektorátní ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec. Na pražské manifestaci věrnosti českého lidu říši slíbil, že „českou mládež do roka nikdo nepozná. Bude vzpruhou loudavým, ale také postrachem všech potměšilých chytráků.“

Nebezpečná cukrátka

Myšlenka na převýchovu české mládeže v mantinelech nacionálního socialismu přišla z podnětu Heydricha. „Zelenou převýchově dal Heinrich Himmler,“ zmiňuje dokumentarista Veverka v té souvislosti i jméno říšského vůdce SS. „Téměř každá evropská země měla nějakou svoji fašistickou nebo nacionalistickou mládežnickou organizaci,“ dodává.

Kuratorium mohlo, ať už organizací, nebo i prostory a vybavením, těžit z předválečných aktivit pro mládež, jaké zajišťovaly Dělnická tělovýchovná jednota, Sokol nebo katolický Orel. Někteří členové se rozhodli pokračovat ve vedení mládeže i pod hlavičkou Kuratoria. „Spousta pověřenců a instruktorů se snažilo zabránit ideovému převychování mládeže,“ zmiňuje dokumentarista.

Propagandistické působení přes sport a zábavu si Kuratorium vypůjčilo od Hitlerjugend. „Každý totalitní režim se prostřednicím těchto ‚cukrátek‘ snaží mládež podchytit. Děti v tom ale pochopitelně nevidí nebezpečí, skrytý záměr,“ obává se Veverka.

Zvláště u mladších dětí pak podle něho mohlo dojít mezi systémem a protinacisticky smýšlejícími rodiči k „souboji o dítě“. Vyhloubení příkopu mezi dospělými, kteří si aspoň v soukromí zachovávali vůči Hitlerovým myšlenkám skepsi, a novou generací bylo ostatně jedním z cílů Kuratoria.

Kdo by se chtěl chlubit

V kuratorní povinné službě mládeže bylo zapojeno až půl milionu lidí. Přesto se povědomí o ní vytratilo. „Myslím, že hlavním důvodem bylo dobrovolné kolektivní zapomnění, protože kdo by se chtěl chlubit tím, že byl v Kuratoriu,“ domnívá se Ondřej Veverka.

On sám byl překvapen, když na zmínku o Kuratoriu narazil v knize o historii. Pátrání ho dovedlo ke zjištění, o jak masovou organizaci ve skutečnosti šlo. Rozhodl se natočit dokumentární film – předtím ale strávil stovky hodin rešeršemi. „V archivech se mi několikrát stalo, že jsem ty věci odpečetil poprvé od války,“ potvrdilo se mu při přípravách, že jde o zapomenuté téma.

Tisíce jmen, zapsaných v dokumentech, zadával do internetového vyhledávače, aby získal kontakt na pamětníky. Ne všichni, které našel, chtěli o své zkušenosti mluvit. Jiní byli naopak rádi, že se Kuratoriu po tolika letech přehlížení někdo věnuje.

Je to komplikované

„Byli tam vlastenci i zrádci,“ říká Veverka o lidech zapojených do chodu organizace. Za zrádce odmítá označovat ty, kteří se do Kuratoria museli přihlásit povinně, což byla většina mládeže. „Ti, co se hlásili dobrovolně, instruktoři a funkcionáři, ti už si tu otázku (zda jsou vlastenci, či zrádci), můžou klást. A je to jeden ze způsobů, jak o tom lidé smýšlí. Proč do této organizace vstoupili, jaké měli motivace. Je to komplikované,“ uvědomuje si.

Bylo velké štěstí, říká v dokumentu jeden z pamětníků, že Kuratorium fungovalo jen krátce. Převýchova, zvláště u nejmladších, tak nestihla v protektorátních dětech zakořenit. Organizace se rozpadla na začátku května 1945. Předtím ale ještě stihla zaštítit vznik takzvané Svatováclavské roty, české jednotky, která měla bojovat za nacistické Německo. Členové kuratoria byli také posíláni do Říše na pomoc při odklízení trosek či hloubení zákopů.

29 minut
Interview ČT24 s Ondřejem Veverkou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025

Kvíz: Co víte o oscarovém filmu Amadeus?

Když se 25. března 1985 vyhlašovali v Los Angeles vítězové Oscarů, nejčastěji se ozval název filmu Amadeus. Životopisné drama o genialitou prokletém Wolfgangu Amadeu Mozartovi natočil někdejší představitel československé nové vlny, v té době už etablovaný hollywoodský filmař Miloš Forman. Ověřte si v kvízu, co o jeho oscarovém úspěchu víte.
25. 3. 2025

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
25. 3. 2025

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
24. 3. 2025

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
24. 3. 2025

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
24. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...