„Byli tam vlastenci i zrádci,“ říká dokumentarista o protektorátní organizaci, která měla změnit mládež k nepoznání

V nacistickém Německu zřídili Hitlerjugend, Slovenský štát měl Hlinkovu mládež, v protektorátu vzniklo Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Do povinné služby, stavěné na nacionálně-socialistických idejích, se zapojilo na půl milionu lidí. Přesto současná veřejnost o této organizaci nemá příliš povědomí. „Kdo by se tím chtěl chlubit,“ poznamenal v Interview ČT24 autor dokumentu Kuratorium Ondřej Veverka. Ve svém snímku nashromáždil množství archivních materiálů a především zachytil výpovědi posledních pamětníků. Dokument Kuratorium je dostupný v iVysílání.

Kuratorium zahájilo svou činnost 28. května 1942, shodou okolností den po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Plánováno ale bylo mnohem delší čas.

Před širší veřejností Kuratorium poprvé zmínil protektorátní ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec. Na pražské manifestaci věrnosti českého lidu říši slíbil, že „českou mládež do roka nikdo nepozná. Bude vzpruhou loudavým, ale také postrachem všech potměšilých chytráků.“

Nebezpečná cukrátka

Myšlenka na převýchovu české mládeže v mantinelech nacionálního socialismu přišla z podnětu Heydricha. „Zelenou převýchově dal Heinrich Himmler,“ zmiňuje dokumentarista Veverka v té souvislosti i jméno říšského vůdce SS. „Téměř každá evropská země měla nějakou svoji fašistickou nebo nacionalistickou mládežnickou organizaci,“ dodává.

Kuratorium mohlo, ať už organizací, nebo i prostory a vybavením, těžit z předválečných aktivit pro mládež, jaké zajišťovaly Dělnická tělovýchovná jednota, Sokol nebo katolický Orel. Někteří členové se rozhodli pokračovat ve vedení mládeže i pod hlavičkou Kuratoria. „Spousta pověřenců a instruktorů se snažilo zabránit ideovému převychování mládeže,“ zmiňuje dokumentarista.

Propagandistické působení přes sport a zábavu si Kuratorium vypůjčilo od Hitlerjugend. „Každý totalitní režim se prostřednicím těchto ‚cukrátek‘ snaží mládež podchytit. Děti v tom ale pochopitelně nevidí nebezpečí, skrytý záměr,“ obává se Veverka.

Zvláště u mladších dětí pak podle něho mohlo dojít mezi systémem a protinacisticky smýšlejícími rodiči k „souboji o dítě“. Vyhloubení příkopu mezi dospělými, kteří si aspoň v soukromí zachovávali vůči Hitlerovým myšlenkám skepsi, a novou generací bylo ostatně jedním z cílů Kuratoria.

Kdo by se chtěl chlubit

V kuratorní povinné službě mládeže bylo zapojeno až půl milionu lidí. Přesto se povědomí o ní vytratilo. „Myslím, že hlavním důvodem bylo dobrovolné kolektivní zapomnění, protože kdo by se chtěl chlubit tím, že byl v Kuratoriu,“ domnívá se Ondřej Veverka.

On sám byl překvapen, když na zmínku o Kuratoriu narazil v knize o historii. Pátrání ho dovedlo ke zjištění, o jak masovou organizaci ve skutečnosti šlo. Rozhodl se natočit dokumentární film – předtím ale strávil stovky hodin rešeršemi. „V archivech se mi několikrát stalo, že jsem ty věci odpečetil poprvé od války,“ potvrdilo se mu při přípravách, že jde o zapomenuté téma.

Tisíce jmen, zapsaných v dokumentech, zadával do internetového vyhledávače, aby získal kontakt na pamětníky. Ne všichni, které našel, chtěli o své zkušenosti mluvit. Jiní byli naopak rádi, že se Kuratoriu po tolika letech přehlížení někdo věnuje.

Je to komplikované

„Byli tam vlastenci i zrádci,“ říká Veverka o lidech zapojených do chodu organizace. Za zrádce odmítá označovat ty, kteří se do Kuratoria museli přihlásit povinně, což byla většina mládeže. „Ti, co se hlásili dobrovolně, instruktoři a funkcionáři, ti už si tu otázku (zda jsou vlastenci, či zrádci), můžou klást. A je to jeden ze způsobů, jak o tom lidé smýšlí. Proč do této organizace vstoupili, jaké měli motivace. Je to komplikované,“ uvědomuje si.

Bylo velké štěstí, říká v dokumentu jeden z pamětníků, že Kuratorium fungovalo jen krátce. Převýchova, zvláště u nejmladších, tak nestihla v protektorátních dětech zakořenit. Organizace se rozpadla na začátku května 1945. Předtím ale ještě stihla zaštítit vznik takzvané Svatováclavské roty, české jednotky, která měla bojovat za nacistické Německo. Členové kuratoria byli také posíláni do Říše na pomoc při odklízení trosek či hloubení zákopů.

29 minut
Interview ČT24 s Ondřejem Veverkou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Festival ve Varech zahájí rozhovor s Bartoškou a zakončí Skarsgard

Filmový festival v Karlových Varech během letošního ročníku přivítá a ocení mimo jiné švédského herce Stellana Skarsgarda a jeho americkou kolegyni Dakotu Johnsonovou. Skarsgard na slavnostním zakončení převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Zahajovací film s názvem Musíme to zarámovat! (rozhovor s Jiřím Bartoškou v červenci 2021) připomene nedávno zesnulého prezidenta této přehlídky. Letošní ročník se uskuteční od 4. do 12. července.
13:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výstava Oči kůže se obrací k tělesnosti

Výstava Oči kůže propojuje tvůrčí generace Akademie výtvarných umění v Praze. Potkává se na ni tvorba studentů, absolventů a pedagogů ze sochařských ateliérů, která se obrací k tělesnosti a smyslovému vnímání.
před 7 hhodinami

Slova dokáží ničit, připomíná Othello na shakespearovských slavnostech

„Pozor na žárlivost, pane.“ Replika z tragédie Othello zaznívá opět na Letních shakespearovských slavnostech, které i další díla slavného dramatika představí na hradech v Praze, Brně a Ostravě. Shakespearovy hry si najdou aktualizaci v každé době, podotýká režisér Braňo Holiček. Nové nastudování představil v pořadu 90' ČT24 spolu s herci Sarou Sandevou a Vojtěchem Vodochodským.
před 9 hhodinami

Český a britský fotograf dokumentují Indianu

V americkém státě Indiana se poprvé představila výstava skupinových portrétů, které vytvořil brněnský fotograf Roman Franc s britským kolegou Jonem Tonksem. Nabízí pohled do života menšího amerického města.
včeraAktualizovánovčera v 20:04

Válku s mloky povede Aurel Klimt i ve filmu

Válka s mloky se dočká volného filmového převyprávění, na němž se podílí Česká televize. Režisér Aurel Klimt převádí Čapkův román na filmové plátno kombinací reálného prostředí a animace. V hlavních rolích se představí Jaroslav Dušek a Petr Čtvrtníček.
včera v 16:09

O brexitu i zombifikaci telefony. Ani 28 let poté zuřivost nevyprchala

Oscarový režisér Danny Boyle se vrátil k jednomu ze svých nejúspěšnějších příběhů a do kin vyslal snímek 28 let poté. Nový postapokalyptický horor je opět zasazen do světa deformovaného ničivým virem. Mnozí ho čtou, stejně jako v případě předchozích filmů, coby podobenství současného dění.
včera v 12:07

Výstava na Šumavě připomíná Klostermannův nejznámější román

Do někdejší myslivny na Březníku u Modravy se vrátila výstava věnovaná spisovateli Karlu Klostermannovi. Nová expozice v jedné z nejchráněnějších částí Šumavy připomíná román „Ze světa lesních samot“ i život horalů. Na Březník každý rok zamíří kolem třiceti tisíc lidí. V provozu bude od května do října, v zimě by jej totiž komplikoval sníh.
23. 6. 2025

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
20. 6. 2025
Načítání...