Na pontonu u pražského Smetanova nábřeží umístili zvoníci ze spolku Sanctus Castulus velký památeční Zvon #9801 připomínající osud zvonů, které za druhé světové války odvezli nacisti z protektorátu Čechy a Morava do Německa. Na nynějším místě u takzvaného čapadla bude zvon nejméně do konce září, poté se na pontonu přesune jinam. V budoucnu, předběžně od roku 2024, má být zvon trvale ve zvonici na Rohanském ostrově.
Na Vltavě se rozezněl Zvon #9801. Trvalé umístění časem najde symbolicky na Rohanském ostrově
Vznik zvonu inicioval pražský zvoník a předseda spolku Sanctus Castulus Ondřej Boháč. Ten připomněl, že pro nacistický zbrojní průmysl byly za druhé světové války do samozvané třetí říše odvezeny tisíce zvonů, z nichž každý reprezentoval příběh nějaké komunity.
Výhodou umístění zvonu na pontonu podle Boháče je, že umožňuje dílo přesouvat po vodě a do finálního umístění na Rohanském ostrově tak může navštívit více míst, odkud pocházely zvony, které připomíná.
„Rohanský ostrov je místo, kde byly za protektorátu ty zvony shromážděny. Tam byly nakládány na lodě a odváženy do Hamburku. Na ostrově bude na symbolickém hřbitově zvonů, aby to místo připomínal,“ řekl Boháč. Podle něj bude nyní na pontonu umístěn zhruba tři roky, než bude park na Rohanském ostrově hotov. Připomněl, že právě před osmdesáti lety odtamtud odplula poslední loď s českými zvony.
Naladěn na tón F
Smyslem zvonu, který v neděli po páté hodině poprvé rozezněl centrum metropole, je připomenout minulost i ve vztahu k současnosti, jak na místě uvedli další řečníci.
Zvon vyrobili mistři v nejstarším rakouském zvonařství Grassmayr v Innsbrucku a do Prahy dorazil tento týden lodí. „Zvuk zvonu pro Prahu jsme vypočítali na tón F. To je velmi hluboký tón,“ přiblížil zvonař Johannes Grassmayr.
V dílně na zvonu bratři Grassmayrové pracovali od května. Nejdřív vyrobili falešný zvon, formu pak vylili bronzem. Poté hotový výrobek odeslali. Část cesty absolvoval po silnici, do Prahy připlul po Vltavě. Dostal také požehnání od kněze Tomáše Halíka.
Zvon měří 187 centimetrů, váží 9801 kilogramů a jeho plášť zdobí fragmenty zvonů roztavených za války. Váha díla přímo odkazuje na počet zvonů, který byl z protektorátu odvezený v létě roku 1942 do hamburských válečných továren.
Největší zvon u nás
Podle Boháče je zvon nyní v České republice výjimečný svými rozměry. „Je to druhý největší zvon na hmotnost po svatovítském Zikmudovi, a protože má jiný tvar, tak v průměru je dokonce největším zvonem v České republice,“ tvrdí Boháč.
Se zvonem na Rohanském ostrově mají počítat i projektanti, kteří budou navrhovat budoucí podobu Rohanského a Libeňského ostrova. Rada bude v podělí schvalovat smlouvu o smlouvě budoucí, podle které po finálním umístění spolek zvon daruje městu.