Státní bezpečnost strana 2 z 5

Chci dokázat vysvětlit, že rozhodně nejsme nějaký aktivistický orgán, který by chtěl měnit poměry, zasahovat do politické soutěže nebo nahrazovat politiku, řekl v pátečních Událostech, komentářích nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle něj jde o to, aby soudci Ústavního soudu dali najevo, že budou plnit svou roli.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Městský soud v Praze musí znovu otevřít kauzu skupiny bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB), kteří čelili obžalobě kvůli šikaně disidentů a nucení odpůrců totalitního režimu k emigraci. Městský soud v Praze jejich stíhání zastavil kvůli promlčení, avšak Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Nejvyšší soud rozhodl v červnu bez veřejného jednání, informoval o tom Střížův mluvčí Petr Malý.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Před 70 lety měnová reforma připravila většinu obyvatel Československa o úspory. Tehdejší režim ji do poslední chvíle tajil. Po celé zemi vypukla víc než stovka protestů, největší se odehrály v Plzni. Demokratické zřízení, fungující instituce a zapojení Česka do globálních trhů jsou podle historika a ekonoma Radka Soběharta, který byl hostem Událostí, komentářů, nejlepší obranou proti tomu, aby se podobný radikální scénář opakoval.

Lidé, kteří se se Slovenskem soudí o evidenci v dokumentech československé Státní bezpečnosti (StB), musí nově žalovat tamní ministerstvo vnitra. Rozhodl o tom slovenský nejvyšší soud. Verdikt se dotkne i kauzy Andreje Babiše (ANO). Český expremiér žaloval slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) kvůli tomu, že je ve svazcích StB evidován jako agent. ÚPN na Slovensku spravuje archivní svazky StB.

Odhadované náklady na obnovu bývalé věznice v Uherském Hradišti jsou zhruba 520 milionů korun. Je to místo mrazivé, které je potřeba zachovat jako připomenutí toho, co všechno se tady dělo, řekl po prohlídce věznice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Spolu s muzeem totality, které připomene historii věznice, by v areálu měly sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství a probační a mediační služba.

Psychiatr Cyril Höschl je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Převzal ji ve středu odpoledne v rezidenci pražského primátora. Kdo letos cenu převezme, ohlásil ráno ve Studiu 6 Jan Pirk, který je předsedou výboru, jenž ocenění za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost uděluje. Podle něj Höschl „vrchovatě splňuje“ všechna čtyři tato kritéria.

Je to přesně čtyřicet let, kdy Miloš Forman natáčel v Československu Amadea, film oceněný osmi Oscary. U příležitosti tohoto výročí se v Praze sešli ti, kteří u natáčení byli. Dorazili i někteří členové štábu ze Spojených států včetně herečky Cynthie Nixonové.

Celý den drobně prší. Tak se jmenuje první díl deníků Jaroslava Foglara. Výbor zachycuje téměř dvacet let spisovatelova života, konkrétně od roku 1920 do roku 1937. Deníky poskytla skautská nadace, která se na vydání také podílela.

Česká televize začala vysílat seriál Volha. Odehrává se v kulisách někdejší Československé televize v období normalizace, kde vedle malých prospěchářů bez skrupulí ničí životy lidí i příslušníci státní bezpečnosti. Jedním ze seriálových estébáků je i herec Jiří Dvořák. „Je dobře, že se takové věci točí,“ uvedl v Interview ČT24.

Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prosazuje speciální politiku paměti, za kterou je vypjatý antikomunismus, míní historik ústavu Petr Zídek. Podle jeho kolegy Petra Blažka není současný spor o fungování instituce, o kterém oba diskutovali v Událostech, komentářích, ideologický. Část pracovníků ÚSTR kritizuje nového ředitele, mluví o šikaně či cenzuře. Vedení úřadu kritiku odmítlo jako nepravdivou.

Část věřících pravoslavné církve v Česku kritizuje arcibiskupa kvůli personálním změnám. V podnětu ministerstvu kultury chtějí zvrátit výměnu v čele největšího českého pravoslavného kláštera v Loděnici. Kritikům vadí, že vedení církve dosadilo do funkce duchovní s vazbami na kontroverzní podnikatele z Ruska.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadily debatu o vládním návrhu na snížení červnové valorizace penzí, který bude sněmovna projednávat na mimořádném zasedání od příštího úterý. Poslanci podpořili elektornizaci veřejných dražeb a prvním čtením prošel i návrh na zavedení řidičského oprávnění na zkoušku a úpravu bodového systému. Předsedové poslaneckých klubů se dohodli na přerušení schůze do středy 22. února.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ve sporu s písničkářem Jaroslavem Hutkou. Podle pravomocného rozsudku se Hutka nemusí omlouvat za tvrzení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Nejvyšší soud podle databáze InfoSoud rozhodl bez veřejného jednání v lednu, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil.

Posluchárnu Univerzity Karlovy musela vyměnit za tajné přednášky ve vězeňské cele. O osudu univerzitní profesorky Růženy Vackové napsala divadelní scénář herečka Lucie Trmíková. Hru v režii Jana Nebeského uvádí spolek Jedl na malé scéně Švandova divadla v Praze, pod názvem Ženy, držte huby!

Dokumentární detektivka o exekuci, příběhy pěstounů, pohled do zákulisí válečných reportérů, stopy Járy Cimrmana, portréty herce Jaromíra Hanzlíka či návrhářky Hany Podolské, skrytý svět Planety Praha a také dvacetidílný projekt o Státní bezpečnosti. Nová dokumentární tvorba, kterou Česká televize připravila do vysílání, je rozmanitá formou i tématy.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že se domnívá, že jsme se ani více než 30 let po sametové revoluci nevyrovnali s minulostí z období socialismu. Šéf organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa si myslí, že oba kandidáti na prezidenta – tedy Andrej Babiš (ANO) i Petr Pavel, se při mluvení o své minulosti dopouštějí manipulací.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se řada lidí snažila Československo opustit. Část se jich stala obětí Akce Kámen, tedy léčky, do níž je vlákala Státní bezpečnost. Komiks, který to připomíná, vychází ze skutečných událostí na Domažlicku.

Štěpán Hovorka měl odvahu postavit se nacistické i komunistické totalitě. Dne 1. prosince 1949 ho zastřelili příslušníci Státní bezpečnosti. Ve Zlíně na domě v ulici Na Výsluní, kde žil, dnes připomíná jeho osobnost tabulka Poslední adresy.

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský se v rozhovoru pro Aktuálně.cz před prezidentskou volbou nepřímo vymezil vůči kandidátu Andreji Babišovi (ANO). Sice jej přímo nejmenoval, ale vyjádřil naději, že ÚS, který čeká od příštího roku postupná obměna, nebude „součástí Agrofertu“. Právě Babiš je zakladatelem Agrofertu, který později vložil do svěřenského fondu.

Česká pravoslavná církev se podle řady duchovních dostala do vážných ekonomických problémů. Propustí desítky lidí. Část věřících a kněžích viní ze špatného hospodaření vedení církve. Kritizují ho také za to, že jim neumožňuje dostatečný přístup k dokumentům o hospodaření.