Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.
„Bavíme se o zničení státního majetku, budovy v hodnotě tři sta milionů korun,“ prohlásil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Přestavba začala v únoru 2017 a stála sedmdesát milionů korun. „Z původního plánu výměny opláštění a zateplení budovy se postupně stala úplná rekonstrukce, která ovšem nebyla finančně kryta,“ upozornil náměstek Nedvědický. „Každý z nás ví, že když nemá peníze, tak prostě stavět nemá,“ dodal.
Podle předsedy Rady ÚSTR Eduarda Stehlíka je na vině předchozí vedení ústavu. „Jestliže někdo chce dělat rekonstrukci, která se bude týkat fasády a oken, tak má mít hotový průzkum,“ míní Stehlík. Ten podle něj v dostatečné míře neproběhl.
Bývalý náměstek ředitele ÚSTR Ondřej Matějka je ale přesvědčený, že někdejší vedení dodrželo své závazky. Stát ovšem podle něj odřekl dotaci, která by plánovanou rekonstrukci financovala.
Čtyři pokuty
Ministerstvo financí provedlo na ÚSTR od podzimu 2020 do jara 2021 několik kontrol, které odhalily přibližně deset porušení právních předpisů. Bývalý ředitel ústavu Zdeněk Hazdra rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že kontrola resortu financí byla účelová a měla nahrát developerům, kteří mají o lukrativní pozemky na Žižkově zájem.
Za pochybení vzniklá za minulého vedení udělil Finanční úřad pro hlavní město Prahu ústavu čtyři pokuty. Poslední a nejvyšší – přes 42 milionů korun – letos na podzim. „A pokud k tomu připočteme denní penále, tak se můžeme dostat k částce až 84 milionů korun. A pokud si uvědomíme, že rozpočet ÚSTR na příští rok je sto milionů, jedná se doslova o likvidační platební výměr,“ prohlásil Kudrna.
Podle náměstka Nedvědického instituce do konce roku disponuje jen několika miliony korun a nebude schopna pokutu uhradit ani v roce 2023, ani v roce 2024.
Právní odpovědnost
Za současný stav ale nikdo nenese odpovědnost. „Státní orgány příslušné, zejména orgány činné v trestním řízení, nejsou schopny vinu stanovit a nejsou schopny říci, kdo to vlastně zaplatí,“ prohlásil první ředitel ÚSTR a nynější poslanec Pavel Žáček (ODS). Minulé vedení za škody zatím nikdo nepotrestal.
„Když jsem v roce 2018 zjistil, že se kolem přestavby sídla ústavu dějí věci, které by mohly naznačovat, že dochází k věcem, které by mohly být trestným činem, tak jsem v této věci podal trestní oznámení,“ řekl Stehlík. Hazdra oponoval. „Na náš postup při rekonstrukci byla podána celkem tři trestní oznámení. Všechna byla odložena s tím, že se žádný trestný čin nestal,“ prohlásil bývalý ředitel.
Podle Kudrny však pražský finanční úřad konstatoval, že minulé vedení ÚSTR nepostupovalo v souladu se zákonem a dopustilo se porušení finanční kázně, což vedlo k vyměření pokut. K situaci se vyjádřilo i ministerstvo financí. „Rozhodně neříkám, že jsme připraveni uhradit všechno, ale jsme připraveni ÚSTR pomoci v takovém rozsahu, aby jeho běžný každodenní chod a fungování byly zachovány,“ řekl mluvčí resortu Filip Běhal.
Hazdru a Matějku zvolila v roce 2014 sedmičlenná rada, kterou volí senátoři. Horní komoru tehdy ovládaly levicové strany.
Význam ÚSTR
Zaplacení platebního výměru podle Kudrny ohrožuje schopnost ÚSTR pořádat mezinárodní vědecké konference, vydávat publikace a organizovat akce pro nejširší veřejnost. Ústav v loňském roce uspořádal osmnáct výstav, 23 konferencí pro veřejnost a řadu dalších akcí.
Jednou z událostí roku 2023 byla konference Ruský imperialismus, kde vystoupila dcera zavražděného ruského opozičního politika Borise Němcova Žanna Němcovová.
„To, co se nyní děje v Rusku, je docela úspěšný pokus o falšování dějin. Víte, že byly přepsány učebnice dějepisu pro školáky a jsem si zcela jistá, že i pro univerzity. Musíme znát své dějiny a pochopit, jaké hrůzy se odehrávaly ve 20. století a dříve. Kvůli tomu, abychom tyto chyby neopakovali, abychom si uvědomili, proč je demokracie lepší než autoritářské nebo totalitní režimy. K tomu slouží paměťové instituce,“ zdůraznila Němcovová.
Senátor Jiří Růžička (TOP 09) připomíná další důležitou úlohu ústavu. Když horní komora letos v létě jednala o návrzích prezidenta Petra Pavla na jmenování nových ústavních soudců, ÚSTR poskytl informace o jednom z kandidátů, Robertu Fremrovi, ohledně jeho předlistopadového působení. „Informace z ÚSTR, co se týkala minulosti kandidáta Fremra, byla poměrně dost důležitá, to jsou přesně věci, které potřebujeme znát,“ řekl Růžička.
Podle Stehlíka se jednalo o moment, kdy instituce ukázala svůj přínos společnosti.
Snahy o likvidaci ústavu
ÚSTR vznikl v roce 2007. Šestapadesát poslanců ČSSD a KSČM se tehdy obrátilo na Ústavní soud s žádostí o jeho zrušení, ten jim ale nevyhověl. „Sociální demokracie v pozadí s komunisty se snažila tu instituci zlikvidovat,“ připomněl Žáček. Na danou situaci vzpomínal i nově zvolený člen Rady ÚSTR Jiří Liška. „Sociální demokraté i komunisté říkali: Až se dostaneme k moci, tak první, co uděláme, zrušíme ústav,“ dodal.
Budova Petschkova paláce
Vedení ústavu, část ekonomického odboru, v současnosti sídlí v bývalém odborovém domě Radost a většina zaměstnanců, včetně historiků, sídlí na pražském Braníku. Nové vedení usiluje o získání Petschkova paláce v centru hlavního města. Ten patří ministerstvu průmyslu a obchodu. V Petschkově paláci za nacistické okupace sídlila německá tajná policie – gestapo.
„Některé její části jsou využívány způsobem, který nepovažuji za úplně vhodný. Mít rautové prostory pro hoštění zahraničních návštěv ministerstva průmyslu a obchodu přesně v místech, kde zasedal stanný soud, který posílal na smrt stovky našich vlastenců,“ podotkl Stehlík. Budova by podle něj mohla „najít druhý život“ a mohla by se stát pietnějším prostorem, než je v současnosti.
Resort průmyslu a obchodu však nepodporuje stěhování svých zaměstnanců mimo jiné i proto, že celý přesun vyžaduje velké finanční náklady.
Možnost opravit někdejší sídlo na Žižkově je podle Kudrny už nereálná. „Poslední odhady na rekonstrukci se blížily jedné miliardě. A když vidíte, v jakém stavu dnes to sídlo je, tak už se nebavíme o jedné miliardě, ale minimálně o dvou. Ale především, tady už není možná žádná rekonstrukce,“ zdůraznil ředitel ÚSTR.
