Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení v úterý Radu ÚSTR informovalo o problémech, které zjistilo po svém nástupu v květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově nebo netransparentního odměňování zaměstnanců. Bývalý náměstek Ondřej Matějka a bývalý ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra napsali ve společné reakci, že nové vedení ÚSTR moc nezvládá a hledá chyby u předchůdců. Odmítli i možná pochybení při rekonstrukci sídla ústavu.
Ústav pro studium totalitních režimů je dle nového vedení ve špatné finanční situaci
Události: Situace Ústavu pro studium totalitních režimů (zdroj: ČT24)
Nepodařenou rekonstrukci sídla na Žižkově nyní prověřuje policie. Trestní oznámení loni podalo ministerstvo financí, podle úřadu vznikla při přestavbě škoda 58 milionů korun. ÚSTR už dříve uvedl, že se k trestnímu oznámení připojí. Dosud nebyl nikdo obviněn.
Ústav v úterý také uvedl, že bývalé vedení uzavřelo smlouvu s firmou, která měla vypracovat podklady k zahájení stavebních prací na torzu budovy v době, kdy ministerstvo sdělilo, že další peníze na rekonstrukci nedá. ÚSTR měl přesto firmě zaplatit devět milionů korun za něco, co se nebude realizovat.
„V době, kdy byl zvolen novým ředitelem docent (Ladislav) Kudrna, byla ze strany dosluhujícího ředitele (Zdeňka) Hazdry uzavřena smlouva, jíž přenechal výše uvedené soukromé firmě plnou moc ohledně řešení a zajištění stavby (rekonstrukce), aniž by ale o tom informoval jak nově jmenovaného ředitele, tak Radu ÚSTR,“ uvedl také ústav.
„Firma byla ředitelem Hazdrou dokonce zmocněna převést práva zmocněnce i na jakoukoliv jinou osobu, čímž ústav ztratil kontrolu nad postupy ve věci stavebních a rekonstrukčních prací,“ dodal.
Nové vedení hledá viníky, tvrdí Hazdra
Hazdra a Matějka napsali, že je postup nového vedení nepřekvapuje. „Je vidět, že nové vedení instituci moc nezvládá, takže hledá viníky u svých předchůdců,“ uvedli. K nezdařené rekonstrukci sdělili, že budovu zdědili v havarijním stavu.
„Máme už delší dobu připravený projekt celkové rekonstrukce, kdy by stávající torzo šlo k zemi a vyrostlo by nové moderní sídlo. Bohužel, vlivem různých politických, a možná ještě víc developerských tlaků, nám v tom ministerstvo financí najednou začalo bránit. Jinak už by na Žižkově nová budova stála, a to za poloviční cenu než dnes,“ tvrdí. „O náležitosti našeho postupu svědčí nejen znalecké posudky, ale nakonec i fakt, že všechno zevrubně prověřila policie. Už nejméně dvakrát musela reagovat na účelová trestní oznámení – a vždycky případ odložila se závěrem, že se žádné trestné činy nestaly,“ dodali.
S firmou BBD byla podle Hazdry uzavřena smlouva v roce 2019. „Bylo to v době, kdy jsme měli od ministerstva financí jasný signál, že máme připravit projekt celkové rekonstrukce. Tedy opět šlo o zcela standardní postup – včetně oné plné moci. Ta z letošního jara byla jen formální záležitostí kvůli dořešení určitých administrativních kroků. Nevyplývalo z ní už žádné finanční plnění,“ uvedl Hazdra.
Podle ústavu nové vedení dosud našlo 30 smluv, které nebyly uzavřeny v souladu se zákonem a na jejichž základě byly vyplaceny honoráře ve výši téměř dvou milionů korun. Matějka i Hazdra to odmítají. „Žádné nelegálně uzavřené smlouvy u nás nebyly. Pokud je mi známo, tři smlouvy zatím nebyly zveřejněny v registru smluv,“ dodali s tím, že náprava věcí byla už za jejich působení v ÚSTR připravena.
Netransparentní a nerovné odměňování
Nynější vedení také tvrdí, že z dokladů vyplývá, že na ÚSTR panovalo netransparentní a nerovné odměňování zaměstnanců. Uvádí, že historici a historičky byli ze zaměstnanců nejhůře odměňováni a k ročním odměnám vypláceným v administrativě se řadový odborný pracovník dopracoval až během dvou let. Minulé vedení pak údajně navzdory „kritické finanční situaci“ vyplatilo v prvním letošním čtvrtletí vybraným zaměstnancům odměny 220 tisíc korun. „Čím byla výrazně narušena stabilita čerpání finančních prostředků rozpočtovaných na celý rok 2022,“ konstatoval ÚSTR.
To Hazdra odmítá. „Ústav za našeho vedení prošel auditem rovného odměňování (organizovalo ho MPSV) a vyšel z něho velmi dobře. Navíc platy historiků se postupně navyšovaly,“ uvedl.
Nové vedení také svým předchůdcům vytklo, že pražský Finanční úřad ústavu udělil pokutu 65 783 korun za to, že předchozí vedení chybně platilo pronájem za prostory v Domě Radost, kam se kvůli rekonstrukci přestěhovala část ÚSTR. Konkrétně šlo o období roku 2019. Ústav se podle svých zástupců pokusí, aby mu bylo odpuštěno denní penále, které činí 0,5 procenta za každý den, kdy byl nájem špatně hrazen.
„Po zrušení neobsazených pracovních míst, na které se vázaly pracovní odměny pro zaměstnance, bývalé vedení nepožádalo o navýšení finanční prostředků pro rok 2022, což v současné době znemožňuje výplatu odměn za mimořádné plnění úkolů stávajícím pracovníkům,“ uvedl také ústav.
Chybou bylo údajně také to, že Hazdra v poslední pracovní den ve funkci, na sklonku dubna, podepsal smlouvy na IT služby za 871 200 korun na čtyři roky dopředu. Rada ÚSTR však po volbě nového ředitele Kudrny, která byla v březnu, po končícím vedení žádala jen „udržovací činnost“. Ústav údajně dříve porušoval i vnitřní „základní pravidla“ pro nakládání s dokumenty.
ÚSTR začal fungoval 1. února 2008. Jeho úkolem je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Existenci ústavu provázejí časté spory.