ÚSTR zveřejnil vyšetřovací spisy tisíce Čechoslováků vězněných za války v gulagu

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Západočeská univerzita v Plzni zveřejnily vyšetřovací spisy sovětské tajné policie NKVD k tisícovce ze zhruba osmi tisíc krajanů vězněných v gulagu za druhé světové války.

„Zveřejněné vyšetřovací spisy obsahují například protokol o zatčení, otisky prstů, fotografie, protokoly z výslechů, obvinění, rozsudek, propouštěcí či úmrtní list z gulagu a rozhodnutí o rehabilitaci. Součástí spisů jsou osobní fotografie a dokumenty zatčených zabavené orgány NKVD,“ uvedl historik Adam Hradilek, vedoucí projektu Čechoslováci v Gulagu.

Jde o první soubor spisů sovětských tajných služeb získaných během systematické digitalizace ve Státním archivu Zakarpatské oblasti v Užhorodě. Spisy instituce zveřejnily u příležitosti 80 let od vyhlášení amnestie pro Čechoslováky vězněné v Sovětském svazu.
Podle Hradilka představují uveřejněné dokumenty asi pětinu spisů k československým uprchlíkům do SSSR, na jejichž digitalizaci ústav spolupracuje se Státním archivem Zakarpatské oblasti v Užhorodě.

V tamním archivním fondu jsou vyšetřovací spisy NKVD na zhruba pět a půl tisíce lidí, kteří uprchli v letech 1939 až 1941 před nacisty i maďarskou okupací do Sovětského svazu, kde pak byli odsouzeni na tři a více let do pracovních táborů.

První propuštění z gulagu byli židovského původu

Systematická digitalizace v Užhorodě začala na základě dohody se Státní archivní službou Ukrajiny uzavřené předloni. Dokumenty a jejich výzkum mají přiblížit osudy tisíců neznámých obětí sovětských represí a také upřesnit počty krajanů v gulagu, místa jejich věznění i úmrtnost či osudy po jejich propuštění.

Digitalizované spisy postupně zpracovává software vyvíjený na katedře kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni, který by měl být dokončen koncem letošního roku. Z naskenovaných dokumentů získá elektronický text, který pak uloží do databáze, v níž lze vyhledávat.

Podle ÚSTR bylo od 3. ledna 1942 do konce roku 1944 při amnestii v SSSR propuštěno kolem pěti tisíc občanů někdejšího Československa. První vlna propouštění se týkala především lidí pocházejících z českých zemí, kteří byli židovského původu. V listopadu 1942 se podařilo vyjednat i propuštění podkarpatských Rusínů. Nejméně 15 procent Čechoslováků se však amnestie nedočkalo a v lágrech zahynulo.

Podmínkou propuštění byl vstup do československé vojenské jednotky, která se formovala v ruském Buzuluku. Někteří z amnestovaných zemřeli během převozu z lágru či po příjezdu k jednotce v důsledku nemocí a vysílení. Propuštění přeživší se pak většinou zapojili do bojů na východní frontě. Mnozí z nich padli u Sokolova, na Dukle a v dalších válečných bitvách.

K přehodnocení postoje k Čechoslovákům v gulagu podle ÚSTR přinutil Sovětský svaz především útok nacistického Německa, který začal v červnu 1941. Významnou roli ve vyjednání amnestie sehrál náčelník československé vojenské mise v SSSR plukovník Heliodor Píka, který byl v roce 1949 popraven komunisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zákaz předjíždění kamionů se rozšíří na další desítky kilometrů dálnic

Ministerstvo dopravy letos v létě rozšíří zákaz předjíždění pro kamiony a další nákladní vozy na nové dálniční úseky, souhrnně asi o padesát kilometrů tras, tedy přibližně o čtvrtinu. Resort očekává, že to přispěje k plynulejší dopravě. Podle přepravců tento krok naopak provoz na českých dálnicích spíš zpomalí.
před 2 hhodinami

Finanční podpora rekvalifikací bude dle Jurečky pokračovat

Finanční podpora rekvalifikací a kurzů digitálního vzdělávání bude pokračovat, řekl České televizi ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Část aktivit přitom měla být původně podporovaná jenom tehdy, pokud by je zájemci stihli absolvovat do konce září.
před 3 hhodinami

Více rentgenů i zaměstnanců. Pražské letiště se chystá na léto

Pražské letiště očekává rekordní letní sezonu. Za celý rok by terminály mělo projít přes osmnáct milionů cestujících. Létat se bude do 165 destinací – nově třeba do Toronta, Abu Dhabí nebo Podgorici v Černé Hoře. Letiště loni nestíhalo odbavovat kufry a cestující často odlétali bez nich. Pomoc má nyní například větší počet zaměstnanců, na bezpečnostní kontrole jich bude o šest procent více než před rokem. Nově jsou u bezpečnostního průchodu dva CT rentgeny, do léta jich bude šest. Stavět se bude také další rychlý výjezd pro letadla, od konce března proto bude uzavřená hlavní ranvej. Hotovo má být v srpnu.
před 4 hhodinami

Chtěli jsme zachovat subtilnost vozů, říká designérka nové lanovky na Petřín

Začala rekonstrukce lanové dráhy na Petřín. Specializovaná firma v úterý z kolejí odvezla staré vozy. Dělníci budou muset například demontovat koleje, schodiště nebo osvětlení. Zpevní také svah kolem tratě. Novými kabinami by se měli cestující svézt příští rok v létě. Hostem 90' ČT24 byla produktová designérka Anna Marešová, která nové vozy navrhla.
před 12 hhodinami

Neprodané jídlo ze se dostává ještě večer k potřebným

Potravinové banky pomáhají potřebným, zabraňují plýtvání jídla a jsou klíčovým článkem v krizových situacích. Nejen na tom se shodli ministři sociálních věcí, zemědělství i životního prostředí. Jen loni banky zachránily rekordních 16,6 tisíce tun potravin a drogerie. Nově si pro pomoc do řetězců lidé jezdí i večer, při takových svozech se domlouvají banky s organizacemi. Ty si jídlo samy v obchodech vyzvedávají.
před 12 hhodinami

Potenciál vodních elektráren zůstává nevyužit, míní odborníci

Na českých tocích stojí skoro patnáct set elektráren. Komora obnovitelných zdrojů si myslí, že by mohly dodávat více energie. Loni ale prošlo modernizací jen několik elektráren a nové téměř nevznikají. Důvodem je mimo jiné ochrana přírody. V sobotu ke světovému dni vody se jich sedmdesát v celém Česku otevře veřejnosti.
před 13 hhodinami

Demokracie musí ustát šíření nesmyslů, řekl ÚS ke kauze Vrabel

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, ten tak nemusí zaplatit peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Pořadatel protivládních demonstrací tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček na Rusko a varoval před odvetným ruským útokem. Tuzemsko přitom jadernými zbraněmi nedisponuje. Případ se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ševčík rezignoval na funkci proděkana na VŠE

Ekonom Miroslav Ševčík oznámil, že k 28. březnu rezignuje na funkci proděkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Rozhodnutí zdůvodnil podle něj politicky a ideově motivovaným nátlakem ze strany rektora školy Petra Dvořáka. Dvořák jeho rezignaci vítá, Radiožurnálu řekl, že Ševčík měl skončit dříve.
před 14 hhodinami
Načítání...