ÚSTR zveřejnil vyšetřovací spisy tisíce Čechoslováků vězněných za války v gulagu

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Západočeská univerzita v Plzni zveřejnily vyšetřovací spisy sovětské tajné policie NKVD k tisícovce ze zhruba osmi tisíc krajanů vězněných v gulagu za druhé světové války.

„Zveřejněné vyšetřovací spisy obsahují například protokol o zatčení, otisky prstů, fotografie, protokoly z výslechů, obvinění, rozsudek, propouštěcí či úmrtní list z gulagu a rozhodnutí o rehabilitaci. Součástí spisů jsou osobní fotografie a dokumenty zatčených zabavené orgány NKVD,“ uvedl historik Adam Hradilek, vedoucí projektu Čechoslováci v Gulagu.

Jde o první soubor spisů sovětských tajných služeb získaných během systematické digitalizace ve Státním archivu Zakarpatské oblasti v Užhorodě. Spisy instituce zveřejnily u příležitosti 80 let od vyhlášení amnestie pro Čechoslováky vězněné v Sovětském svazu.
Podle Hradilka představují uveřejněné dokumenty asi pětinu spisů k československým uprchlíkům do SSSR, na jejichž digitalizaci ústav spolupracuje se Státním archivem Zakarpatské oblasti v Užhorodě.

V tamním archivním fondu jsou vyšetřovací spisy NKVD na zhruba pět a půl tisíce lidí, kteří uprchli v letech 1939 až 1941 před nacisty i maďarskou okupací do Sovětského svazu, kde pak byli odsouzeni na tři a více let do pracovních táborů.

První propuštění z gulagu byli židovského původu

Systematická digitalizace v Užhorodě začala na základě dohody se Státní archivní službou Ukrajiny uzavřené předloni. Dokumenty a jejich výzkum mají přiblížit osudy tisíců neznámých obětí sovětských represí a také upřesnit počty krajanů v gulagu, místa jejich věznění i úmrtnost či osudy po jejich propuštění.

Digitalizované spisy postupně zpracovává software vyvíjený na katedře kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni, který by měl být dokončen koncem letošního roku. Z naskenovaných dokumentů získá elektronický text, který pak uloží do databáze, v níž lze vyhledávat.

Podle ÚSTR bylo od 3. ledna 1942 do konce roku 1944 při amnestii v SSSR propuštěno kolem pěti tisíc občanů někdejšího Československa. První vlna propouštění se týkala především lidí pocházejících z českých zemí, kteří byli židovského původu. V listopadu 1942 se podařilo vyjednat i propuštění podkarpatských Rusínů. Nejméně 15 procent Čechoslováků se však amnestie nedočkalo a v lágrech zahynulo.

Podmínkou propuštění byl vstup do československé vojenské jednotky, která se formovala v ruském Buzuluku. Někteří z amnestovaných zemřeli během převozu z lágru či po příjezdu k jednotce v důsledku nemocí a vysílení. Propuštění přeživší se pak většinou zapojili do bojů na východní frontě. Mnozí z nich padli u Sokolova, na Dukle a v dalších válečných bitvách.

K přehodnocení postoje k Čechoslovákům v gulagu podle ÚSTR přinutil Sovětský svaz především útok nacistického Německa, který začal v červnu 1941. Významnou roli ve vyjednání amnestie sehrál náčelník československé vojenské mise v SSSR plukovník Heliodor Píka, který byl v roce 1949 popraven komunisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Regulace a nedostatek lidí, jmenuje Hynek klíčové problémy obranného průmyslu

Ze škol podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka nevychází dostatek kvalifikovaných a technicky zdatných lidí. Vidí to jako největší budoucí problém evropského obranného průmyslu. Za přítěž označil v Interview ČT24 také zákazy a regulace, které vytvořila Evropská unie. USA se dle něj budou snažit získat evropské zakázky, ale kapacity na výrobu techniky tady jsou.
před 17 mminutami

Šmírovat lidi na internetu? Nic takového nebude, reaguje Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy webových stránek, na které se lidé připojují. Příslušnou novelu vyhlášky připravovaly na úrovni pracovní skupiny resorty průmyslu a vnitra. Měla pomoct policistům lépe zacílit vyšetřování. Kritici jí ale vyčítali přílišný zásah do soukromí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
před 8 hhodinami

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
před 9 hhodinami

Soudce Kafku zadrželi v zahraničí, píše server iDnes.cz

Deset dnů pohřešovaný soudce a dřívější hlavní žalobce z metanolové aféry Roman Kafka už není v databázi hledaných osob. Policie nechce důvod komentovat. Podle informací serveru iDnes.cz je Kafka naživu, zadrželi ho v zahraničí a teď ho vyslýchají kriminalisté. Podle informací České televize by důvodem Kafkova zmizení mohly být milionové dluhy.
před 10 hhodinami

Sněmovna odmítla zákaz tlumičů na pistole a revolvery

Sněmovna se místo schvalování zákonů stala opět místem, v němž se v pátek střetli hlavně předseda ANO Andrej Babiš a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tématem byly zejména akvizice pro armádu. Sněmovna se ke schvalování zákonů dostala až hodinu před koncem jednacího dne. Ani na třetí pokus nedokončila schvalování školské novely, odmítla však zákaz tlumičů na pistole a revolvery pro běžné použití.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počítali, že po povodních se dům podaří opravit. Nakonec musí k zemi

Demolice domů po povodních stále pokračují. Podle evidence Moravskoslezského kraje už jich statici doporučili kolem stovky. Číslo ještě nejspíš není konečné. Desítky staveb v kritickém stavu jsou totiž stále pod dohledem. S následky záplav se dosud potýkají i některé obce. Pomoci s obnovou bydlení může program Živel 3.
před 10 hhodinami

Počet případů tuberkulózy se loni příliš nezměnil

V Česku se v loňském roce pohyboval počet případů tuberkulózy (TBC) zhruba na stejné výši jako v roce 2023. Podle předběžných dat bylo do národního registru TBC hlášeno 454 případů, o sedm případů víc než ve stejném období před rokem. Téměř polovinu tvoří cizinci, většinou z Ukrajiny.
před 14 hhodinami
Načítání...