Ševčík rezignoval na funkci proděkana na VŠE

Ekonom Miroslav Ševčík oznámil, že k 28. březnu rezignuje na funkci proděkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Rozhodnutí zdůvodnil podle něj politicky a ideově motivovaným nátlakem ze strany rektora školy Petra Dvořáka. Dvořák jeho rezignaci vítá, Radiožurnálu řekl, že Ševčík měl skončit dříve.

Ševčík v prohlášení napsal, že tlak vyvíjený na fakultu a její zaměstnance z důvodu jeho působení vnímá jako neoprávněný, neadekvátní, diskriminační a zasahující do pravomocí fakulty při obsazování jednotlivých funkcí. „Takový nátlak v demokratické zemi na akademickou půdu nepatří a připomíná totalitní praktiky a vydírání ze strany rektora Petra Dvořáka. Nátlak považuji za politicky a ideově motivovaný,“ uvedl Ševčík.

Proděkan tvrdí, že diskriminační postup rektora se projevuje při projednávání některých materiálů předložených Národohospodářskou fakultou na Radě pro vnitřní hodnocení. Dvořák podle něj nedoporučuje jejich schválení, přičemž kvalitativně horší materiály předložené z jiných fakult v minulosti ke schválení doporučoval. „Mým cílem je, aby se Národohospodářská fakulta dále rozvíjela, aby fungovala v nediskriminačním prostředí a aby byla prezentována v dobrém světle,“ dodal Ševčík.

„Myslím si, že je dobře, že ve vedení fakulty nebude. Já jsem ho z funkce odvolal z důvodů, které jsem uvedl a na kterých trvám. Ty hlavní byly v tom, že jeho působení přivedlo fakultu tam, kam ji přivedlo. Apeloval jsem na to, že je třeba situaci řešit, aby se zlepšila hlavně personální situace a fakulta zejména z hlediska akreditací neměla žádné problémy,“ řekl Dvořák podle iRozhlasu s tím, že Ševčík měl podle něj skončit dříve.

Dvořák Ševčíka odvolal předloni v prosinci

Rektor VŠE Ševčíka odvolal z čela fakulty předloni v prosinci, vytýkal mu nevhodné chování na veřejnosti. Ševčík se totiž předloni v březnu účastnil protivládní demonstrace Česko proti bídě svolané stranou PRO a jejím šéfem Jindřichem Rajchlem. Po jejím skončení se Ševčík objevil mezi lidmi, kteří se pokusili vniknout do budovy Národního muzea, strhnout z něj vyvěšenou ukrajinskou vlajku a střetli se s policií.

Ševčíkovo vystupování ale rektorovi vadilo už před zmíněnou demonstrací. Na protivládních protestech se totiž Ševčík objevil i v roce 2022. Tehdy vystoupil na dvou akcích, které v září na Václavské náměstí v Praze svolali Jiří Havel a Ladislav Vrabel. Na jedné z nich se ostře vyjadřoval na adresu vládních politiků. Například premiéra Petra Fialu (ODS) označil za „hňupa“ a „lokaje“ bruselských byrokratů. Dvořák si děkana předvolal, protože prý nepovažoval za vhodné, aby se takto vyjadřoval na veřejnosti.

Nová děkanka Adéla Zubíková nicméně Ševčíka loni v červnu navrhla na funkci proděkana pro ekonomiku, akademický senát Národohospodářské fakulty s tím souhlasil. Podle serveru iRozhlas Dvořák loni v červnu připustil zrušení celé fakulty v případě, že by se situace na ní nezlepšila.

Ševčík se odvolání z pozice děkana bránil soudně, Městský soud v Praze ale koncem letošního února jeho žalobu zamítl. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Kritika ze strany vyučujících i studentů

Ševčíkovo působení ve funkci děkana podle médií kritizovali i někteří vyučující, obviňovali ho z likvidace oponentů a z neetického vystupování vůči studentům a akademikům. Tuto záležitost několikrát projednával Akademický senát VŠE.

Studenti několikrát podávali námitky i proti formě výuky, podobě testů i přednášek, tvrdili, že byly politicky či názorově angažované. Někdejší děkan a pedagog na škole přednášel například o údajné ideologii „covidismu“, kterou označil za „snahu o nastolení nového společensko-ekonomického zřízení“, jejímž cílem je manipulace a ovládání velké části obyvatelstva. Během pandemie patřil k výrazným kritikům proticovidových opatření.

Ševčík byl od roku 2019 také ekonomickým expertem hnutí Trikolora. Na podzim 2021 za koalici Trikolory se Svobodnými a Soukromníky neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 7 hhodinami

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 9 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 19 hhodinami
Načítání...